Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Jako nadpis jednoho textu jsem zvolila spojení „Sýkora uhelníček“. V textu pak používám ve shodě ženský rod, tedy např. v přísudku nebo i v různých zájmenech, jako je např. „její peří“ apod. Kolega mi ale tvrdí, že bych měla spíš používat rod mužský. Čím se mám tedy řídit?
Klíčové slovo:
sýkora uhelníček
Odpověď:
Doporučovali bychom spíše užívat ženský rod. Ve spojení „sýkora uhelníček“ je výraz „uhelníček“ přístavkem, „sýkora“ řídícím členem. Ve spojeních tohoto typu pak shodu podřizujeme rodu řídícího členu, nikoli přístavku, a proto bychom preferovali rod ženský.
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl- (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Přepisuji nahrávku mluvené komunikace, v níž se mluvčí vyjadřují nespisovně. Zaznívá v ní věta: „Chci ho víst k tomu, aby si ustlal postel.“ Jak mám přepsat sloveso vést? Tak, jak bylo řečeno, tedy víst, nebo spisovně vést?
Odpověď:
Pokud chcete zaznamenat komunikaci v autentické podobě, pokud tedy i v jiných případech zaznamenáváte nespisovné výrazy (např. mladej apod.), doporučujeme přepsat sloveso tak, jak bylo vyřčeno, tedy víst.
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Podle čeho se řídí shoda ve větě „co měly narozeniny“ v souvětí „Měli byste přijít dětem popřát. Už je to týden, co měly narozeniny.“?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě „co měly narozeniny“ by se dalo uvažovat nad tím, že máme na výběr jak tvrdé y, tak měkké i. Ypsilon se zde ve shodě dá odůvodnit nevyjádřeným podmětem „děti“, který ale známe z předchozího větného kontextu. Vzhledem k tomu, že podstatné jméno „děti“ zahrnuje povětšinou jak chlapce, tak dívky, dala by se v tomto případě uplatnit i shoda podle smyslu a ve shodě tak psát měkké i.
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.3 – Shoda podle výrazu v předcházející větě
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Lze užívat v textu tvar viz v případech, kdy čtenáři textu vykáme či se obracíme na větší počet čtenářů? Nebo je nutné v takových případech zvolit tvar vizte?
Klíčové slovo:
viz
Odpověď:
Viz je tvar 2. osoby jednotného čísla rozkazovacího způsobu od slovesa vidět, podobně vizte je tvar 2. osoby množného čísla téhož slovesa. Mnozí uživatelé jazyka si však spojitost viz se slovesem vidět neuvědomují, chápou jej jako ustrnulý odkazovací výraz, někdy jej dokonce považují za zkratku. V důsledku toho se tvar viz běžně užívá v textech, v nichž jejich tvůrce adresátovi vyká nebo se obrací na větší počet adresátů. Užití tvaru viz je v pořádku, stejně jako užití tvaru vizte.
Poslední užití:
8.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující formulace v pořádku? Dává smysl?
„... ale má to souvislost i s charakterem voličstva – nároková mentalita, obava ze světa, nezájem o obranu práv jednotlivce před mocí státu, ...“
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Ano, formulace je v pořádku, po pomlčce následuje výčet charakteristik voličstva.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Potýkáme se s členěním dopisů pro zákazníky na odstavce. Od informací určených individuálnímu zákazníkovi oddělujeme všeobecné informaci („Rádi vám odpovíme na Vaše dotazy a poradíme s výběrem fotoaparátu, který touto funkcí disponuje, na bezplatné lince atd.“), které tvoří samostatný odstavec. Při externím hodnocení je nám však toto členění neustále vytýkáno jako chyba. Je někde stanovená hranice, kdy je třeba rozdělit informace do dvou odstavců a kdy musí zůstat spolu v jednom odstavci? Lze považovat určité rozdělení informací do odstavců za chybné?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
Hranice, na jakých místech by měl být text členěn na odstavce, normy ani stylistické příručky nestanovují a tyto hranice ani jednoznačně stanovitelné nejsou. Nemůžeme proto hovořit o chybném členění textu na odstavce, je ovšem možno uvažovat o jeho vhodnosti/přiměřenosti. Do hry vstupuje mnoho faktorů různého charakteru, ať už jde o faktory stylové (které informace spolu souvisí), nebo grafické (čtenářská přívětivost). Roli pak samozřejmě hraje skutečnost, že určité dokumenty mohou mít konvencionalizovanou formu, což je i váš případ. Na uvádění informací společných všem zákazníkům v samostatném odstavci nevidíme nic nevhodného, důvody pro toto členění jsou totiž zcela nasnadě.
Poslední užití:
20.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.