Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Poslouchala jsem pořad v rozhlase, hovořil tam profesor a řekl „před několika dněma“. Domnívám se, že tvar dněma se do veřejného projevu nehodí. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
dněma
Odpověď:
Spisovná podoba slova den v 7. pádě množného čísla je dny. Ve formálním a veřejném projevu by bylo vhodnější použít tuto podobu než podobu s nespisovnou koncovkou -ěma.
Zvažované varianty:
před několika dněma
před několika dny
Poslední užití:
27.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda je v následující větě vhodnější užít v přísudku jmenném se sponou 1., nebo 7. pád: „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.“ / „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autoři návrhu.“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Doporučujeme zvolit formulaci: „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.“ Tvar 7. pádu v přísudku jmenném se sponou se totiž používá k vyjádření toho, čím se podmět zabývá, co dělá, tedy jaké vykonává povolání, jakou má funkci apod.
Zvažované varianty:
Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.
Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autoři návrhu.
Poslední užití:
28.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď:
Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V prezentaci k odborné přednášce potřebuji použít slovo pneumotorax. Mám zvolit tuto počeštěnou variantu zápisu, nebo je vzhledem k odbornému stylu lepší použít řeckou variantu pneumothorax?
Klíčové slovo:
pneumotorax
Odpověď:
V Českém národním korpusu převažuje varianta pneumotorax, jež se objevuje i v odborné lékařské literatuře. Pokud je přednáška určena širší veřejnosti, doporučili bychom zvolit tento zápis. Pokud je přednáška určena lékařům, lze zvolit též zápis pneumothorax.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících variant je vhodnější? „Abychom mohli žít život bez strachování.“ / „Abychom mohli žít naplněný život bez strachování.“
Odpověď:
Spojení „naplněný život“ je běžné, lze jej tedy užít, avšak ani absenci přívlastku "naplněný" nepovažujeme za problematickou. Obě varianty jsou tedy vhodné.
Zvažované varianty:
Abychom mohli žít život bez strachování.
Abychom mohli žít naplněný život bez strachování.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve videu je uveden text (rozdělení textu na jednotlivých řádcích naznačují lomítka): „Kristýna / učitelka, přípravná třída / ZŠ [anonymizováno]“. Text bych upravila, spojení „přípravná třída“ bych dala do druhého pádu a odstranila čárku: „Kristýna / učitelka přípravné třídy / ZŠ [anonymizováno]“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Můžete použít obě varianty. Vzhledem k tomu, že je text rozdělen do několika řádků a že je spojení typu „učitelka přípravné třídy“ obvyklé, přiklonili bychom se spíše k použití varianty „Kristýna / učitelka přípravné třídy / ZŠ [anonymizováno]“.
Zvažované varianty:
Kristýna / učitelka přípravné třídy / ZŠ [anonymizováno]
Kristýna / učitelka, přípravná třída / ZŠ [anonymizováno]
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku synonym jsem našla dvojici rozkazovacích způsobů „běž“ a „jdi“ jako synonymní. Jak je to s tím tvarem „běž“, jestliže se použije namísto „jdi“, když chceme říct třeba „běž domů“ a máme na mysli opravdu jít, a ne běžet?
Klíčové slovo:
běž
Odpověď:
Slovníky uvádějí „běž“ jako tvar rozkazovacího způsobu ke slovesu „běžet“, a „jdi“ jako tvar rozkazovacího způsobu ke slovesu „jít“. Zároveň je ve Slovníku spisovné češtiny uvedeno, že se „běž“ používá ve významu „jdi“ jako prostředek hovorový např. ve spojení „běž otevřít“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Používáme v textu slovo „černoch“ a nejsme si jistí, zda to není v rozporu s etickými zásadami. Nebylo by lepší použít „muž černé pleti“? Používali jsme v textu také výraz „Afroameričan“, ale u toho si myslím, že neplatí vždy, že černoch je Afroameričan.
Klíčové slovo:
černoch
Odpověď:
Slovo „černoch“ hodnotí slovníky jako neutrální, bezpříznakový prostředek, jeho použití v textu by tedy nemělo být problematické. Spojení „muž černé pleti“ také nelze hodnotit jako příznakové v negativním smyslu. A slovo „Afroameričan“ může být skutečně označení nepřesné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím o větě: „Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.“ Neměl by v ní být užit tvar přídavného jména jista, tedy: „Jsem si jista, že dítě bude mít radost.“?
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Složený tvar přídavného jména „jistá“ v přísudku je neutrální, jmenný tvar přídavného jména „jista“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
Jsem si jista, že dítě bude mít radost.
Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.
Poslední užití:
23.8.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.