Dotaz:
Zápor
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je nutné použít dvojí zápor v případech jako „nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli pryč“. Mělo by být sloveso „odvléct“ také v záporu? Domnívám se, že ne, ale nedokážu to zdůvodnit – byla bych vám vděčná za vysvětlení i případný odkaz na odbornou literaturu.
Klíčové slovo:
dvojitý zápor; vedlejší věta
Odpověď:
Problematika záporu ve vedlejších větách je v české syntaxi dosti zajímavá a poměrně komplikovaná. Ne vždy jde při jejím uplatnění aplikovat zásady formální logiky. V jazyce často bez problémů funguje i struktura, která je z přísně formálního hlediska v podstatě nelogická, a přesto ji nehodnotíme z hlediska jazykového jako chybnou (právě proto, že je v praktickém jazyce funkční). Mluvnice se v této souvislosti zmiňují o slovesech bránění a obav, po nichž by ve vedlejší větě mělo následovat kladné sloveso (např. „Bránila mu, aby odešel“). Příruční mluvnice češtiny doporučuje ve větách s výrazem bránění ověřit správnost formulace náhradou věty výrazem nevětným: Bránila mu, aby odešel = bránila mu odejít. Logická je tedy formulace kladná. Přesto se můžeme setkat i s formulací zápornou („Bránila mu, aby neodešel“). Zápor se sem patrně dostal analogií s rozkazem „Nechoď tam“ (mluvčí si přeje, aby adresát něco nevykonal, proto užije zápor) a ani tuto formulaci nehodnotíme jako chybnou. V těchto případech není nutné postupovat přísně logicky a doplňovat pouze kladné sloveso, přestože logicky do věty patří. Srozumitelnost a funkčnost věty i při takovéto elipse ohrožena nebývá. Odborně tomuto procesu říkáme neutralizace záporu (nebo psychologický zápor), tj. ve vedlejší větě po těchto slovesech může následovat jak sloveso kladné, tak negované prefixem ne-, aniž by se větný význam změnil.
Váš příklad bychom do této kategorie mohli zařadit také, je ovšem specifický tím, že v hlavní větě není sloveso s významem bránění či obav, ale s významem pouze podobným (mohli bychom nahradit sloveso vyhnout se slovesem ubránit se (Nedokázal se ubránit, aby ho (ne)odvlekli). Přestože kodifikační příručky se o neutralizaci negace v souvislosti s jinými slovesy než s významem bránění a obav nezmiňují, domníváme se, že bychom sem Váš příklad mohli rovněž zařadit, protože charakteristice tohoto jevu zde může být uplatněna. Z přísně logického hlediska bychom měli použít ve vedlejší větě kladné sloveso (pomoci si můžeme náhradou větným členem: „Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli“ = „nedokázal se vyhnout odvlečení“). Ale z výše uvedených důvodů nelze jako nesprávné hodnotit ani sloveso v záporném tvaru, protože z hlediska adresáta je věta funkční a srozumitelná i se slovesem v záporném tvaru („Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho neodvlekli“).
Pokud si přejete poučit se o českém záporu více, doporučujeme některou z dostupných mluvnic a syntaktických příruček (Příruční mluvnice češtiny, akademická Mluvnice češtiny 3, Skladba češtiny autorů Grepla a Karlíka) nebo odbornější publikace jako např. Negace a presupozice ve významové stavbě věty od Evy Hajičové (Praha: Academia 1975).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. Moc se mi nelíbí užití slovesa v množném čísle (jsou), když je podmět v čísle jednotném (zpěvák). Další problém vidím ve větách, které nemají vyjádřený podmět – třeba když se dále píše, že „vydali desku“, nevím, zda ji vydal zmíněný zpěvák, nebo jeho hudební skupina. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Na úvod je třeba konstatovat, že čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako např. angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování. Co se výše zmíněné věty týče, tvar slovesa v množném čísle se do češtiny dostal pravděpodobně vlivem angličtiny, v níž se jako jeden z prostředků genderově neutrálního vyjadřování prosazuje zájmeno they (kterému v češtině odpovídají tvary množného čísla ‚oni ‚ony, ona‘). Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku však není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se tak jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Je tedy třeba počítat s tím, že na (mnohé) uživatele češtiny budou tyto konstrukce působit neobvykle, a dokonce jim mohou způsobovat interpretační potíže. Ostatně to sám tematizujete ve svém dotazu – zvláště věty s nevyjádřeným podmětem jako „vydali desku“ mohou být interpretačně nejednoznačné. Doporučujeme proto mít při vytváření genderově neutrálních textů tento problém na zřeteli.
Poslední užití:
18.7.2024
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: