Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Používám v textu slovo „kotel“ a to má v 7. pádě množného čísla možné tvary „kotli“ i „kotly“. Kolegyně mi tvrdí, že mám používat pouze jednu z těch variant a nestřídat je. Existuje takové pravidlo?
Klíčové slovo:
jednotnost; kotel
Odpověď:
Podstatné jméno „kotel“ lze skloňovat podle vzoru hrad i podle vzoru stroj. Doporučujeme zvolit jedno z těch paradigmat a důsledně jej používat v celém textu. V případě střídání tvarů by se mohl příjemce textu domnívat, že autor skloňování tohoto jména neovládá. Volba konkrétního paradigmatu je na autorovi, varianty jsou rovnocenné.
Zvažované varianty:
kotli
kotly
Poslední užití:
21.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám název knihy: „Vtipné kaše – namíchejte si ty vaše“. Vím, že správně by zde mělo být užito zájmeno svůj, tedy „Vtipné kaše – namíchejte si ty svoje“. Existuje nějaká možnost, jak v tomto případě obhájit použití zájmena „vaše“?
Odpověď:
Máte pravdu, že by v dané formulaci mělo být použito zájmeno svůj, jelikož se přivlastňuje podmětu (původci děje), v daném případě má však záměna přivlastňovacích zájmen své uplatnění. V názvu se využívá rýmu, navíc je užití zájmena váš adresnější. Zájmeno je zvoleno s cílem oslovit, zaujmout čtenáře, dá se tedy v tomto případě připustit. Je však možné, že někteří čtenáři budou užití zájmena váš hodnotit negativně.
Zvažované varianty:
Vtipné kaše – namíchejte si ty vaše
Vtipné kaše – namíchejte si ty svoje
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Tvořím text do Sbírky zákonů a chtěla bych si ověřit, zda je jedna z formulací přijatelná: „Zpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem.“ Je tato věta v pořádku? Neměla bych z ní vytvořit souvětí? „Zpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnosti v oznámení, které zasílá Český statistický úřad.“
Odpověď:
Uvedená věta je v pořádku, úpravu nepovažujeme za nutnou (ale ani za vyloučenou).
Zvažované varianty:
Zpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnosti v oznámení zaslaném Českým statistickým úřadem.
Zpravodajské jednotky obdrží informaci o své zpravodajské povinnosti v oznámení, které zasílá Český statistický úřad.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve zprávách v České televizi používají v 1. pádě množného čísla u podstatných jmen rodu mužského životného koncovku -i namísto koncovky -é, např. policisti místo policisté. Psala jsem jim a odpověděli mi, že tato koncovka nevybočuje ze spisovné normy, a proto považují její užívání za vhodné. Je to pravda? Myslím si, že ve zprávách veřejnoprávní televize by měli říkat spíše policisté.
Klíčové slovo:
policista
Odpověď:
Touto odpovědí měli zřejmě na mysli, že tvar policisti je hovorový, a tedy spisovný. Hovorové jazykové prostředky jsou však vhodné spíše pro mluvené a méně oficiální komunikáty. Souhlasíme s tím, že ve formálním a veřejném projevu moderátora zpráv veřejnoprávní televize by bylo vhodnější používat koncovku -é, tedy říkat spíše policisté než policisti.
Zvažované varianty:
policisté
policisti
Poslední užití:
26.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Poslouchala jsem pořad v rozhlase, hovořil tam profesor a řekl „před několika dněma“. Domnívám se, že tvar dněma se do veřejného projevu nehodí. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
dněma
Odpověď:
Spisovná podoba slova den v 7. pádě množného čísla je dny. Ve formálním a veřejném projevu by bylo vhodnější použít tuto podobu než podobu s nespisovnou koncovkou -ěma.
Zvažované varianty:
před několika dněma
před několika dny
Poslední užití:
27.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda je v následující větě vhodnější užít v přísudku jmenném se sponou 1., nebo 7. pád: „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.“ / „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autoři návrhu.“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Doporučujeme zvolit formulaci: „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.“ Tvar 7. pádu v přísudku jmenném se sponou se totiž používá k vyjádření toho, čím se podmět zabývá, co dělá, tedy jaké vykonává povolání, jakou má funkci apod.
Zvažované varianty:
Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.
Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autoři návrhu.
Poslední užití:
28.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď:
Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V prezentaci k odborné přednášce potřebuji použít slovo pneumotorax. Mám zvolit tuto počeštěnou variantu zápisu, nebo je vzhledem k odbornému stylu lepší použít řeckou variantu pneumothorax?
Klíčové slovo:
pneumotorax
Odpověď:
V Českém národním korpusu převažuje varianta pneumotorax, jež se objevuje i v odborné lékařské literatuře. Pokud je přednáška určena širší veřejnosti, doporučili bychom zvolit tento zápis. Pokud je přednáška určena lékařům, lze zvolit též zápis pneumothorax.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících variant je vhodnější? „Abychom mohli žít život bez strachování.“ / „Abychom mohli žít naplněný život bez strachování.“
Odpověď:
Spojení „naplněný život“ je běžné, lze jej tedy užít, avšak ani absenci přívlastku "naplněný" nepovažujeme za problematickou. Obě varianty jsou tedy vhodné.
Zvažované varianty:
Abychom mohli žít život bez strachování.
Abychom mohli žít naplněný život bez strachování.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve videu je uveden text (rozdělení textu na jednotlivých řádcích naznačují lomítka): „Kristýna / učitelka, přípravná třída / ZŠ [anonymizováno]“. Text bych upravila, spojení „přípravná třída“ bych dala do druhého pádu a odstranila čárku: „Kristýna / učitelka přípravné třídy / ZŠ [anonymizováno]“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Můžete použít obě varianty. Vzhledem k tomu, že je text rozdělen do několika řádků a že je spojení typu „učitelka přípravné třídy“ obvyklé, přiklonili bychom se spíše k použití varianty „Kristýna / učitelka přípravné třídy / ZŠ [anonymizováno]“.
Zvažované varianty:
Kristýna / učitelka přípravné třídy / ZŠ [anonymizováno]
Kristýna / učitelka, přípravná třída / ZŠ [anonymizováno]
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku synonym jsem našla dvojici rozkazovacích způsobů „běž“ a „jdi“ jako synonymní. Jak je to s tím tvarem „běž“, jestliže se použije namísto „jdi“, když chceme říct třeba „běž domů“ a máme na mysli opravdu jít, a ne běžet?
Klíčové slovo:
běž
Odpověď:
Slovníky uvádějí „běž“ jako tvar rozkazovacího způsobu ke slovesu „běžet“, a „jdi“ jako tvar rozkazovacího způsobu ke slovesu „jít“. Zároveň je ve Slovníku spisovné češtiny uvedeno, že se „běž“ používá ve významu „jdi“ jako prostředek hovorový např. ve spojení „běž otevřít“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Používáme v textu slovo „černoch“ a nejsme si jistí, zda to není v rozporu s etickými zásadami. Nebylo by lepší použít „muž černé pleti“? Používali jsme v textu také výraz „Afroameričan“, ale u toho si myslím, že neplatí vždy, že černoch je Afroameričan.
Klíčové slovo:
černoch
Odpověď:
Slovo „černoch“ hodnotí slovníky jako neutrální, bezpříznakový prostředek, jeho použití v textu by tedy nemělo být problematické. Spojení „muž černé pleti“ také nelze hodnotit jako příznakové v negativním smyslu. A slovo „Afroameričan“ může být skutečně označení nepřesné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím o větě: „Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.“ Neměl by v ní být užit tvar přídavného jména jista, tedy: „Jsem si jista, že dítě bude mít radost.“?
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Složený tvar přídavného jména „jistá“ v přísudku je neutrální, jmenný tvar přídavného jména „jista“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
Jsem si jista, že dítě bude mít radost.
Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Měl bych v názvu kaple, jenž obsahuje více jmen svatých, použít přívlastek svatý (ve zkratce sv.) pouze u prvního jména, nebo se má opakovat u každého? Mám na mysli konkrétně kapli sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana. Dalo by se uvést sv. pouze u prvního a pak třeba až u posledního ze jmen?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Návod na použití přívlastku svatý v názvu církevních staveb neexistuje. Záleží na vás a také na tom, jak se obvykle název této konkrétní kaple užívá. Můžete přidat zkratku sv. pouze před první jméno (kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana), lze ji opakovat před každým jménem osoby (kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje, sv. Václava a sv. Urbana) a další možností je uvést před prvním jménem tvar množného čísla přídavného jména, tedy svatých, a tak zahrnout všechny jmenované osoby (kaple svatých Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana). Nedoporučujeme uvádět přívlastek pouze u prvního a posledního ze jmen (kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a sv. Urbana).
Zvažované varianty:
kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana
kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje, sv. Václava a sv. Urbana
kaple svatých Cyrila a Metoděje, Václava a Urbana
kaple sv. Cyrila a Metoděje, Václava a sv. Urbana
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Vyrábíme studentské kalendáře, v nichž jsou uvedeny různé slogany. Obvykle jsou stylově neutrální, ale pak tam je třeba: „Vychováváme zapálené a nabušené kováře a pasíře.“ V tomto případě se mi nelíbí užití slova nabušený.
Klíčové slovo:
nabušený
Odpověď:
Slovo nabušený hodnotíme jako expresivní. Pokud chcete slogany v kalendáři formulovat neutrálně, je nutné použít jiný výraz.
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu „co vaříte na štědrovečerní večeři“?
Klíčové slovo:
na večeři / k večeři
Odpověď:
Vhodnější je v tomto případě užít předložku k (tedy např. „co vaříte ke štědrovečerní večeři“ či „co bude k večeři“), ačkoli i v tomto spojení se prosazuje nejproduktivnější česká předložka na. S předložkou na se podstatná jména označující nějaké jídlo dne (tedy snídaně, oběd, večeře či svačina) pojí v případech jako „jít s někým na oběd / na večeři“, „pozvat někoho na večeři“ nebo „být na obědě“.
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu aktivita ke spalování tuků?
Klíčové slovo:
aktivita
Odpověď:
Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb tato vazba zmíněna není. Ačkoli v Českém národním korpusu nacházíme spojení jako „aktivita k redukci váhy“ nebo i „aktivita pro zlepšení něčeho“, nehodnotíme tato spojení jako stylisticky vhodná a doporučovali bychom v případě „aktivita ke spalování tuků“ nahradit předložku ke například výrazem „podporující“ (aktivita podporující spalování tuků či redukci váhy).
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu vymezit se vůči něčemu?
Klíčové slovo:
vymezit se
Odpověď:
Tato vazba se v poslední době prosazuje převážně v publicistických textech. Doklady pro rozšíření této vazby najdeme i v korpusu, např. spojení vymezit se vůči ostatním informačním zdrojům aj. Ve významu 'vyhranit se' toto sloveso zaznamenává novější český valenční slovník Vallex, který kromě vazby vymezit se vůči udává i vazbu vymezit se proti. Vazbu tedy možné užít je, vyskytuje se ale zatím převážně v publicistických textech.
Poslední užití:
20.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.