Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu vymezit se vůči něčemu?
Klíčové slovo:
vymezit se
Odpověď:
Tato vazba se v poslední době prosazuje převážně v publicistických textech. Doklady pro rozšíření této vazby najdeme i v korpusu, např. spojení vymezit se vůči ostatním informačním zdrojům aj. Ve významu 'vyhranit se' toto sloveso zaznamenává novější český valenční slovník Vallex, který kromě vazby vymezit se vůči udává i vazbu vymezit se proti. Vazbu tedy možné užít je, vyskytuje se ale zatím převážně v publicistických textech.
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
S jakým pádem se pojí výraz viz, je vhodné psát „viz strana XY“, nebo „viz stranu XY“?
Klíčové slovo:
viz
Odpověď:
U výrazu viz je možné obojí. Buď chápeme viz jako původní sloveso, které se pojí se čtvrtým pádem (tedy „viz stranu XY“), nebo ho chápeme jako strukturující částici, a proto za ní může následovat pád první (tedy „viz strana“). Je ale dobré zachovat jednotnost v rámci jednoho textu.
Poslední užití:
17.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Využít nabídku, nebo nabídky?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Obojí je možné. Spojení s druhým pádem je však stylově vyšší a v některých kontextech se se slovesem využít nepoužívá – čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. využít auto k převozu nebo využít peníze ke koupi dovolené.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se napíše v přísudkách sešli se a probrali ve druhém souvětí následujícího textu: Paní Jana chtěla obtížnou situaci řešit a zavolala svému poradci. Sešli se a celou situaci spolu probrali?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Podmět je v tomto souvětí nevyjádřený, ale je znám z předchozího kontextu – protože je podmětem paní Jana a poradce, a jednou ze složek tohoto několikanásobného podmětu je tudíž jméno rodu mužského životného, řídíme shodu podle něj a píšeme v přísudkách měkké i.
Poslední užití:
26.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Jako nadpis jednoho textu jsem zvolila spojení „Sýkora uhelníček“. V textu pak používám ve shodě ženský rod, tedy např. v přísudku nebo i v různých zájmenech, jako je např. „její peří“ apod. Kolega mi ale tvrdí, že bych měla spíš používat rod mužský. Čím se mám tedy řídit?
Klíčové slovo:
sýkora uhelníček
Odpověď:
Doporučovali bychom spíše užívat ženský rod. Ve spojení „sýkora uhelníček“ je výraz „uhelníček“ přístavkem, „sýkora“ řídícím členem. Ve spojeních tohoto typu pak shodu podřizujeme rodu řídícího členu, nikoli přístavku, a proto bychom preferovali rod ženský.
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl- (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Přepisuji nahrávku mluvené komunikace, v níž se mluvčí vyjadřují nespisovně. Zaznívá v ní věta: „Chci ho víst k tomu, aby si ustlal postel.“ Jak mám přepsat sloveso vést? Tak, jak bylo řečeno, tedy víst, nebo spisovně vést?
Odpověď:
Pokud chcete zaznamenat komunikaci v autentické podobě, pokud tedy i v jiných případech zaznamenáváte nespisovné výrazy (např. mladej apod.), doporučujeme přepsat sloveso tak, jak bylo vyřčeno, tedy víst.
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Podle čeho se řídí shoda ve větě „co měly narozeniny“ v souvětí „Měli byste přijít dětem popřát. Už je to týden, co měly narozeniny.“?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě „co měly narozeniny“ by se dalo uvažovat nad tím, že máme na výběr jak tvrdé y, tak měkké i. Ypsilon se zde ve shodě dá odůvodnit nevyjádřeným podmětem „děti“, který ale známe z předchozího větného kontextu. Vzhledem k tomu, že podstatné jméno „děti“ zahrnuje povětšinou jak chlapce, tak dívky, dala by se v tomto případě uplatnit i shoda podle smyslu a ve shodě tak psát měkké i.
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.3 – Shoda podle výrazu v předcházející větě
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Lze užívat v textu tvar viz v případech, kdy čtenáři textu vykáme či se obracíme na větší počet čtenářů? Nebo je nutné v takových případech zvolit tvar vizte?
Klíčové slovo:
viz
Odpověď:
Viz je tvar 2. osoby jednotného čísla rozkazovacího způsobu od slovesa vidět, podobně vizte je tvar 2. osoby množného čísla téhož slovesa. Mnozí uživatelé jazyka si však spojitost viz se slovesem vidět neuvědomují, chápou jej jako ustrnulý odkazovací výraz, někdy jej dokonce považují za zkratku. V důsledku toho se tvar viz běžně užívá v textech, v nichž jejich tvůrce adresátovi vyká nebo se obrací na větší počet adresátů. Užití tvaru viz je v pořádku, stejně jako užití tvaru vizte.
Poslední užití:
8.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.