Dotaz:
Grafická úprava nadpisu a podnadpisu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mohu oddělit nadpis a podnadpis knihy? Jde mi jak o situaci na přebalu knihy, tak o situaci, kdy se o knize píše v textu.
Klíčové slovo:
nadpis; podnadpis; oddělení
Odpověď:
Pokud jsou nadpis a podnadpis na přebalu knihy, píšou se na samostatných řádcích. Podnadpis bývá obvykle odlišen jinou velikostí, příp. typem písma. Pokud o knize píšeme v textu, odděluje se podnadpis od nadpisu různými způsoby. Způsob oddělení není nikde popsán a praxe je různorodá. Často se objevuje oddělení podnadpisu dvojtečkou, příp. pomlčkou. Velikost počátečního písmene podnadpisu v těchto případech kolísá. Vedle toho se lze také setkat s oddělením podnadpisu tečkou, tento způsob zápisu se však objevuje typicky v citacích nebo v případech, kdy název knihy stojí na samostatném řádku a není začleněn do textu. V takovém případě je počáteční písmeno podnadpisu vždy velké. Doporučujeme se seznámit s interními normami redakce či vydavatelství.
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu zalomit řádek za pomlčkou vyjadřující rozsah (např. 1905–1915)?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; pomlčka; rozsah
Odpověď:
Pomlčka vyjadřující rozsah by na konci ani na začátku řádku stát neměla. Buď se použije nerozdělitelná pomlčka, tak aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1905 až 1915).
Poslední užití:
8.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může stát na konci řádku pomlčka nebo spojovník?
Klíčové slovo:
pomlčka; spojovník
Odpověď:
Na konci řádku může zůstat pomlčka, která je oddělena z obou stran mezerami. Pomlčka vyjadřující rozsah, která přiléhá k okolním výrazům natěsno bez mezer, by ovšem na konci ani na začátku řádku stát neměla – v takovém případě se buď použije nerozdělitelná pomlčka, aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1900 až 1938). Spojovník na konci řádku stát může, ovšem pokud nenaznačuje neúplné slovo, měl by se opakovat i na řádku následujícím.
Poslední užití:
29.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Spojovník a pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Je namístě užít ve spojení firem Thonet a Mundus (z konce 19. století) spojovník, nebo pomlčku? Dobově se užívalo spojovníku, mělo by to tak být i nyní?
Klíčové slovo:
Thonet–Mundus
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o spojení dvou firem, doporučili bychom zápis s pomlčkou, kterým můžeme vyjádřit vztah s významem „a“. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis by byl s pomlčkou a bez mezer „Thonet–Mundus“, podobně jako například u známé dvojice „Zikmund–Hanzelka“.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Může se v zápisu pěněžní částky užívat pomlčka po desetinné čárce zároveň se značkou „Kč“ (např. 50 000,– Kč)?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
Z hlediska současné normy je uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné. Doporučujeme proto zápis 50 000 Kč.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)