Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem několik spojení typu „nápověda na nalezení pokladu“, „nápověda na další stanoviště“ apod. Jaká je prosím správná předložková vazba slova „nápověda“ v takovýchto kontextech? Neměla bych spíše napsat „nápověda k nalezení pokladu“ apod.?
Klíčové slovo:
nápověda
Odpověď:
Slovníky vazeb heslo „nápověda“ bohužel neobsahují. Z dat Českého národního korpusu ale vyplývá, že mnohem častější je právě vámi navrhovaná vazba s předložkou „k“: „nápověda k používání“ apod. Předložka „na“ se společně s podstatným jménem „nápověda“ vyskytuje především se 6. pádem ve významu „kde“: „nápověda na desce stolu / na monitoru“ apod. Užití předložky „na“ v dotazovaném kontextu („nápověda na nalezení“) je spíše řídké, nelze jej ale vyloučit. Celkově se přikláníme k volbě běžnější vazby s předložkou „k“, protože předložka „na“ v tomto ohledu může na některé účastníky komunikace působit nezvykle.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Kolegu má před jménem titul Mgr. a za jménem titul Ph.D. Přepokládám, že ho mám v e-mailu oslovit „pane magistře“, protože titulem za jménem se neoslovuje. Je to tak?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
V uvedeném případě je náležitá forma oslovení „pane doktore“. Oslovujeme totiž nejvyšším dosaženým titulem, nezáleží na tom, zda je umístěn před jménem, nebo za ním.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit v mluveném rozhovoru klienta, který má magisterský a inženýrský titul? Na prvním místě uvádí titul magisterský, až po něm inženýrský, takže možná raději „pane magistře“?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ing.
Odpověď:
Tyto tituly jsou rovnocenné, můžete si tedy vybrat, zda klienta oslovíte „pane magistře“ nebo „pane inženýre“. Pořadí titulů není rozhodující – vypovídá pouze o tom, že dotyčný získal nejprve titul inženýrský (proto stojí blíže ke jménu) a poté magisterský.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V dopisu z úřadu bylo oslovení „Vážený pane Mgr.“ (tedy bez příjmení). Podle mě je takové oslovení nevhodné. Jaký je váš názor?
Klíčové slovo:
Mgr.
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, oslovení zkratkou magisterského titulu je zcela nestandardní. Náležitá forma oslovení magisterským titulem je „Vážený pane magistře“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně přechylování. Měli jsme připravenou pracovní smlouvu pro ředitele, ovšem nyní do této funkce nastupuje žena. V hlavičce smlouvy jsem tedy uvedla: „Jana Nováková, ředitelka“. Avšak dále ve smlouvě ponechávám slovo ředitel (ve formulacích typu „ředitel je povinen...“, „ředitel jmenuje...“), abych to nemusela všude měnit. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
ředitel; ředitelka
Odpověď:
Jelikož používáte na prvním místě smlouvy přechýlenou podobu ředitelka, měla byste ji používat i dále v textu. Jednak smlouvu připravujete pro konkrétní osobu – ženu, jak ostatně reflektujete v prvním výskytu názvu funkce, jednak by smlouva měla být napsána co nejpřesněji, a proto je vhodné držet se jedné podoby názvu funkce.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit paní, která má magisterský a inženýrský titul?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ing.
Odpověď:
Tyto tituly jsou rovnocenné, můžete si tedy vybrat. Při rozhodování můžete vzít v úvahu, za jakým účelem paní kontaktujete – pokud se na ni obracíte např. s požadavkem, kterému může vyhovět díky svému inženýrskému vzdělání (nikoliv díky vzdělání magisterskému), je vhodnější zvolit oslovení „paní inženýrko“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolegyně získala nejdříve magisterský titul (Mgr.) a později na jiné škole, ale v témže oboru složila rigorózní zkoušku a získala titul doktorky přírodních věd (RNDr.). Nyní si před jménem píše „RNDr. et Mgr.“. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
Mgr.; RNDr.
Odpověď:
Je zvykem, že v rámci jednoho oboru je nižší titul nahrazen vyšším, a proto bychom doporučili uvádět před jménem pouze titul RNDr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud na tom tedy bude kolegyně trvat, může uvádět před svým jménem oba tituly, ale bez spojky „et“. Ta se totiž užívá pouze pro spojení dvou shodných titulů.
Poslední užití:
3.5.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.