Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaký vztah má Internetová jazyková příručka ke kodifikaci?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, např. Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné. Co je nám známo, nemalá část veřejnosti Internetovou jazykovou příručku (IJP) jako kodifikační vnímá a užívá, byť zatím tento status není potvrzen úředně, doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (tuto doložku však již má výkladová část IJP – Akademická příručka českého jazyka). Sama IJP obsahuje pojednání k problematice úzu, normy a kodifikace, vizte zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=892.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Ve školní úloze je úkol podtrhnout tvrdé slabiky. Co to je tvrdá slabika?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
Pojem tvrdá/měkká slabika se vyskytuje v didaktické literatuře, lingvistické texty s ním nepracují. Ve školní výuce jsou jako tvrdé označovány slabiky hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, měkké slabiky ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni. Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, pro více informací vám doporučujeme obrátit se na didaktiky, např. na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo zároveň plnovýznamové i gramatické?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Z hlediska terminologie nikoli. Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam, gramatická, neplnovýznamová, slova sama o sobě (věcný) význam nemají a svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Existují však například slova, která se shodují v tvaru, nikoli však ve své funkci a původu. Např. slovo „jen“ může označovat ‚jednotku japonské měny‘ a pak jde o slovo plnovýznamové, nebo částici (např. ve větě Jak to jen mohl udělat!), které bývá řazeno mezi slova gramatická. Tvarová shoda je v daném případě způsobena odlišným původem slov.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se [departmán] normálně foneticky departmán?
Klíčové slovo:
departement
Odpověď:
Nepíše, podle IJP i nového elektronického ASSČ se pojmenování územní a správní jednotky ve Francii a v některých dalších zemích píše v češtině původním pravopisem: departement. Počeštěná podoba departmán se v praxi objevuje jen výjimečně, např. v korpusu SYN v11 jsou pouhé 3 doklady, zatímco varianta departement je doložena 2743x.
Zvažované varianty:
departement
departmán
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká online příručka pro lingvistickou terminologii?
Klíčové slovo:
terminologie
Odpověď:
Podrobný výklad k jednotlivým lingvistickým termínům lze online vyhledávat v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik). Je však třeba doplnit, že uvedené dílo svou koncepcí cílí především na odbornou lingvistickou veřejnost, školní terminologii je proto nutné vyhledávat v mluvnicích a učebnicích češtiny.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.