Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. Moc se mi nelíbí užití slovesa v množném čísle (jsou), když je podmět v čísle jednotném (zpěvák). Další problém vidím ve větách, které nemají vyjádřený podmět – třeba když se dále píše, že „vydali desku“, nevím, zda ji vydal zmíněný zpěvák, nebo jeho hudební skupina. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Na úvod je třeba konstatovat, že čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako např. angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování. Co se výše zmíněné věty týče, tvar slovesa v množném čísle se do češtiny dostal pravděpodobně vlivem angličtiny, v níž se jako jeden z prostředků genderově neutrálního vyjadřování prosazuje zájmeno they (kterému v češtině odpovídají tvary množného čísla ‚oni ‚ony, ona‘). Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku však není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se tak jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Je tedy třeba počítat s tím, že na (mnohé) uživatele češtiny budou tyto konstrukce působit neobvykle, a dokonce jim mohou způsobovat interpretační potíže. Ostatně to sám tematizujete ve svém dotazu – zvláště věty s nevyjádřeným podmětem jako „vydali desku“ mohou být interpretačně nejednoznačné. Doporučujeme proto mít při vytváření genderově neutrálních textů tento problém na zřeteli.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. V daném kontextu se mi zdá zvláštní použít jméno rodu mužského (zpěvák), ale zase nevím, jak jinak dotyčnou osobu pojmenovat. Máte nějaký nápad?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pokud se chceme vyhnout pojmenování profese v rodě mužském (zpěvák) či ženském (zpěvačka), nabízí se jako řešení zvolit genderově neutrálnější opis jako např. pěvecká osobnost, hudební osobnost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Koriguji překlad z angličtiny do češtiny, v němž se objevuje nebinární osoba. V textu se k ní odkazuje pomocí zájmena they (oni), do českého textu se tak dostala věta: „Jemima Wilkinson byli evangelikální zvěstovatelé.“ Přiznám se, že jsem větu nejprve interpretovala tak, že je Jemima Wilkinson název nějaké skupiny. Nedalo by se to nějak obejít? Napadlo mě, že bych použila tvar 7. p. j. č.: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Nemůžeme však vyloučit, že se pod vlivem snah hledat nové způsoby vyjadřování o nebinárních osobách a s tím souvisejícím vlivem anglického zájmena they (které se do češtiny překládá nejen jako ‚oni‘, ale též ‚ony‘ a ‚ona‘) v budoucnu rozšíří. Pokud se rozhodnete zachovat sponovou část přísudku ve tvaru množného čísla, je třeba při referenci k jediné osobě užít ve jmenné části přísudku tvar jednotného čísla, jak ostatně sama navrhujete: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Nicméně jak jsme uvedli výše, je třeba počítat s tím, že na (alespoň některé) uživatele češtiny bude toto vyjádření působit neobvykle, a dokonce jim může způsobovat interpretační potíže. Nad rámec dotazu ještě doplňujeme úvahu, zda z hlediska snahy vyjadřovat se genderově neutrálně nemůže být vnímáno jako problematické i samotné užití podstatného jména rodu mužského zvěstovatel.
Poslední užití:
20.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Koriguji standardizovaný dotazník, u něhož respondent vybírá z předem daných odpovědí. Tyto odpovědi mají nevětný charakter, autorka přesto u jednotlivých odpovědí píše počáteční velké písmeno. Je to správně?
Klíčové slovo:
dotazník
Odpověď:
Pravopisnou úpravu dotazníku jazykové ani typografické příručky neřeší, nicméně je možné vyjít z obecných pravidel platících pro zápis výčtů, které mají ke grafické podobě standardizovaného dotazníku poměrně blízko. Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem. Domníváme se, že toto doporučení je vhodné aplikovat i pro případ nevětných odpovědí v dotazníku. Naopak větné položky bychom doporučovali začínat velkým počátečním písmenem a ukončovat tečkou. V rámci jednotlivých výčtů, pokud se v nich střídají položky povahy nevětné a větné, je přitom vhodné zápis sjednotit.
Poslední užití:
26.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Tečka ukončující větu
Konkrétní dotaz:
Pokud máme na reklamních předmětech apod. citát, který je v uvozovkách, je nutné psát za něj ještě tečku? Tečka nám v tomto případě připadá rušivá.
Klíčové slovo:
tečka; citace
Odpověď:
Pokud je citát větné povahy a začíná velký písmenem, je třeba tečku psát. Grafické osamostatnění v tomto případě nehraje roli (tak jako například u nadpisu). V případě, že je citát graficky samostatnou jednotkou, tzn. není začleněn do žádné větné souvislosti, píše se koncová tečka před uvozovkami.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Tečka
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Před lety jsem získal inženýrský titul a nedávno jsem získal bakalářský titul. V jakém pořadí mám tyto tituly uvádět – Ing. Bc. Jan Novák, nebo Bc. Ing. Jan Novák?
Klíčové slovo:
Bc.; Ing.
Odpověď:
Obvykle píšeme vyšší titul před nižším, ve vašem případě bychom tedy zvolili variantu Ing. Bc. Jan Novák. V úvahu přichází též uvádění pouze inženýrského titulu, neboť v praxi se nižší tituly mnohdy neuvádějí.
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Grafická úprava nadpisu a podnadpisu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mohu oddělit nadpis a podnadpis knihy? Jde mi jak o situaci na přebalu knihy, tak o situaci, kdy se o knize píše v textu.
Klíčové slovo:
nadpis; podnadpis; oddělení
Odpověď:
Pokud jsou nadpis a podnadpis na přebalu knihy, píšou se na samostatných řádcích. Podnadpis bývá obvykle odlišen jinou velikostí, příp. typem písma. Pokud o knize píšeme v textu, odděluje se podnadpis od nadpisu různými způsoby. Způsob oddělení není nikde popsán a praxe je různorodá. Často se objevuje oddělení podnadpisu dvojtečkou, příp. pomlčkou. Velikost počátečního písmene podnadpisu v těchto případech kolísá. Vedle toho se lze také setkat s oddělením podnadpisu tečkou, tento způsob zápisu se však objevuje typicky v citacích nebo v případech, kdy název knihy stojí na samostatném řádku a není začleněn do textu. V takovém případě je počáteční písmeno podnadpisu vždy velké. Doporučujeme se seznámit s interními normami redakce či vydavatelství.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Jak se člení odstavce v textech, které vznikají ve školním prostředí, např. v žákovských slohových pracích?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
ČSN 01 6910, která se vztahuje primárně na oblast psaní obchodních a úředních dopisů, říká, že odstavce se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou; mezera a zarážka by se neměly pro vyznačení odstavce užívat současně. Pravidlo týkající se členění odstavců je podle našeho názoru nicméně dobře aplikovatelné i v jiných oblastech. O žádné normě, která by se týkala psaní školních prací, nevíme, jednotlivé školy však mohou mít svá interní pravidla pro psaní prací, která je vhodné respektovat.
Poslední užití:
7.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)