Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu poučení o 5. pádu příjmení?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Informace o skloňování osobních jmen (a tedy i o tvarech 5. pádu osobních mužských jmen) naleznete ve výkladové části Internetové jazykové příručky (https://prirucka.ujc.cas.cz/) ve stejnojmenném oddílu.
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem na skloňuj.cz jen jedno možné řešení jazykového problému, a vy říkáte, že mohou být dvě.
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není autorem internetové stránky sklonuj.cz a nezodpovídá za informace, které jsou na ní uvedeny. Chcete-li mít záruku, že jde o důvěryhodný jazykový zdroj, doporučujeme vám užívat jazykové zdroje, které naleznete na webových stránkách ujc.cas.cz (například Internetovou jazykovou příručku dostupnou též na adrese prirucka.cas.cz), stejně tak se lze spolehnout na zdroje, jejichž autory jsou pracovníci Ústavu pro jazyk český.
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova otvor?
Klíčové slovo:
otvor
Odpověď:
Z historického (diachronního) hlediska je kořenem slova otvor nepochybně -vor-. Segment ot- je původní varianta předpony od-, která se běžně vyskytovala ve staré češtině, ale dodnes se dochovala jen v izolovaných slovech, zatímco kořen -vor- pochází z praslovanské opětovací podoby slovesa *voriti (od *verti), která je dodnes dobře patrná např. ve slovenském ot-vor-iť (či polském ot-worz-yć). Kořenový morfém -VOR- se v dnešní češtině kvůli různým historickým hláskovým změnám vyskytuje v mnoha variantách; patří mezi ně nejen probírané -vor- (závora, závorka), ale např. též -vír- (zavírat, otevírat, uzavírka), -vří- (otevřít, zavřít) či -vře- (zavřeno). Z hlediska současné češtiny je však (zejména pro žáky a studenty) tato historická stavba slova otvor značně neprůhledná, historickým vývojem zastřená, a není proto vyloučené – z pohledu současného jazyka – jako kořen chápat též celé otvor-.
Poslední užití:
27.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla -vřít a od
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jakým slovotvorným postupem vznikla slova hnědovlasý a rovnostranný? Metodická příručka uvádí, že slovo hnědovlasý vzniklo odvozováním a slovo rovnostranný skládáním, což se nám nezdá. Není v metodické příručce chyba?
Klíčové slovo:
hnědovlasý, rovnostranný
Odpověď:
Slova hnědovlasý a rovnostranný vznikla skládáním. Pokud by mělo jít o odvozování, museli bychom předpokládat podoby *hnědovlas (> hnědovlasý) a rovnostran (> rovnostranný), obdobně jako v případě zeměpis > zeměpisný. Jelikož podoba *hnědovlas neexistuje a podoba rovnostran je přinejlepším velmi řídký, asi profesní výraz, takže nelze předpokládat, že by byl pro slovo rovnostranný motivujícím výrazem, je třeba u slov hnědovlasý a rovnostranný předpokládat motivaci spojeními hnědý vlas nebo hnědé vlasy a rovná strana či rovné strany a obě slova pak chápat jako vzniklá tzv. afixální kompozicí neboli příponovým skládáním. (Metodická příručka se tak podle všeho skutečně mýlí.)
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sluch a slyšet příbuzná?
Klíčové slovo:
sluch, slyšet
Odpověď:
Jakkoliv se to nemusí zdát, jde o velmi složitou otázku. Český etymologický slovník J. Rejzka pojednává oba výrazy v samostatných heslech. Oba výrazy podle těchto hesel sice pocházejí ze stejného indoevropského kořene, nicméně už v praslovanštině vedle sebe existovala dvě samostatná slovesa *slyšati (z něhož je dnešní slyšet) a *slušati/*sluchati s významem ‚poslouchat‘ (z něhož je dnešní sluch, poslouchat atp.). Odpověď na otázku, zda jsou slova sluch a slyšet příbuzná, pak závisí na tom, jak hluboko v historii budeme chtít tuto příbuznost vidět. Vzhledem k tomu, že se obě slova od sebe formálně (a trochu i významově: slyšet vs. poslouchat) vzdálila ještě předtím, než se čeština vydělila z praslovanštiny jako samostatný jazyk, chápali bychom je v souladu s etymologickým slovníkem spíš jako nepříbuzná. Vzhledem k jejich společnému indoevropskému kořeni však dává smysl i opačná odpověď. Jako školní úloha je tato otázka zcela nevhodná, vzhledem k významové blízkosti obou slov jednoznačně doporučujeme uznávat jako správné obě možné odpovědi.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sluch a slyšet
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.