Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je ve větě „Petr a Hana šli“ v přísudku správně měkké i. Manžel mi tvrdí, že pokud stojí blíže přísudku jméno rodu ženského, je možné napsat v přísudku tvrdé y. Je to pravda?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Jestliže přísudek následuje až za podmětem, je třeba řídit shodu oběma složkami. Proto je v uvedené větě správný jedině tvar s měkkým i: šli. Pouze pokud přísudek předchází podmětu, je možné vedle základního pravidla o přednosti mužského životného rodu uplatnit i pravidlo o shodě s bližším členem. V takovém případě (za předpokladu, že blíže přísudku bude stát jméno rodu ženského) by ovšem slovesný tvar ve vaší větě nekončil na tvrdé -y, nýbrž na -a: „Na procházku šla Hana a Petr“ vedle „Na procházku šli Hana a Petr“. Tvar s tvrdým y bychom uplatnili tehdy, pokud by jméno rodu ženského bylo v čísle množném, např. „Na procházku šly dívky a chlapci“ vedle „Na procházku šli dívky a chlapci“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Hodnotili bychom přísudek ve větě „Můžete obdivovat krásy...“ jako tzv. slovesný složený?
Klíčové slovo:
přísudek slovesný složený; způsobové sloveso
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je přísudek slovesný složený, který se skládá ze dvou slovesných tvarů – z určitého tvaru způsobového slovesa „moci“ a z infinitivu plnovýznamového slovesa „obdivovat“.
Poslední užití:
22.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Počet vět v souvětí
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím učit počet vět v následujícím souvětí? „Překontrolujte si všechny prvky kolem domu a přesvědčte se, že jsou všichni seznámeni s bezpečností.“
Klíčové slovo:
souvětí; počet vět
Odpověď:
V uvedeném souvětí se vyskytují tři určité slovesné tvary: „překontrolujte si“, „přesvědčte se“ a „jsou“, které signalizují, že toto souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou hlavní (souřadně spojené v poměru slučovacím), třetí věta je vedlejší, závislá na druhé větě hlavní.
Dotaz:
Odkazování k podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Řekněte nám o vás něco více“, nebo „Řekněte nám o sobě něco více“?
Klíčové slovo:
o vás; o sobě
Odpověď:
Jestliže zájmeno označuje vztah k osobě nebo věci, která je v dané větě podmětem, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „vy“ a na tento podmět je odkazováno. Správná podoba věty je proto „Řekněte nám o sobě něco více“. Existují však kontexty, kdy zájmeno odkazuje na širší množinu osob než samotný podmět, v nich by pak bylo namístě zájmeno „vás“, např. „Petře, máte velkou rodinu, řekněte nám o vás (= o celé rodině) něco více.“
Poslední užití:
4.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní zájmena, s. 184.
Dotaz:
Vedlejší věta předmětná
Konkrétní dotaz:
Ve škole jsme narazili na souvětí „Z toho lze usoudit, že to z jeho strany nebyl výstřelek“. Nemohu se rozhodnout, zda vedlejší větu v tomto souvětí určit jako větu podmětnou, nebo předmětnou. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná; vedlejší věta předmětná
Odpověď:
Hlavní věta „Z toho lze usoudit“ patří k typu věty, který bývá v mluvnicích hodnocen jako věta jednočlenná (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Vedlejší věta v tomto souvětí pak nemůže mít platnost podmětu. Navíc se na uvedenou vedlejší větu ptáme „Koho/co lze usoudit?“, tudíž bychom ji určili jako větu předmětnou. Rádi bychom však dodali, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto typu vět přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Věty obsahové, s 420.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.