Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Syn má ve třetí třídě za úkol ke slovu stojný přidat předponu tak, aby vzniklo smysluplné přídavné jméno, a toto přídavné jméno doplnit vhodným podstatným jménem. Nevíme si s úkolem rady – kterou příponu je možné ke slovu stojný za těchto podmínek připojit?
Klíčové slovo:
-stojný, důstojný, obstojný, předstojný
Odpověď:
Smysluplné slovo vznikne, když k výrazu stojný přidáme předpony dů-: důstojný, ob-: obstojný, příp. před-: předstojný. Uvedená přídavná jména se dají doplnit např. podstatnými jmény pán (důstojný pán), angličtina (obstojná angličtina) a žláza (předstojné žlázy).
Poslední užití:
7.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta splácet své/jeho závazky.“
Klíčové slovo:
svůj; jeho
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „závazky“ v této větě náleží „emitentovi“, nikoli podmětu „faktory“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno: „jeho závazky“. Z tohoto pravidla však existuje řada výjimek – jiné pojetí pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (splácet své/jeho závazky), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Faktory mohou ovlivnit schopnost emitenta, aby splácel své závazky“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „emitent“. Zvratné zájmeno je pak možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí, v pořádku jsou obě varianty („jeho závazky“ i „své závazky“).
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Jeho bratři za války(,) či na její následky zahynuli“?
Klíčové slovo:
či
Odpověď:
Pokud spojka „či“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, jaký tvar přídavného jména zvolit ve spojení „práva a povinnosti založená/založené smlouvou“.
Klíčové slovo:
založené; přívlastek
Odpověď:
Přívlastek shodný v uvedeném spojení stojí až za řídícími jmény, a jestliže se vztahuje k oběma těmto jménům, musí se také s oběma shodovat. Protože součástí řídícího několikanásobného větného členu není jméno rodu mužského životného a jeho složkami jsou jméno rodu středního („práva“) a jméno rodu ženského („povinnosti“), je namístě užít tvar „založené“. Je též možné, že by se přívlastek v tomto spojení vztahoval pouze k „povinnostem“, ale i v takovém případě by náležitý tvar byl „založené“. Nelze tedy připustit, aby se zde přídavné jméno shodovalo pouze s rodem středním („založená“). Jedině tehdy, pokud by přívlastek v takovémto spojení předcházel oběma řídícím jménům, bylo by možné řídit shodu bližším jménem („práva“), a tedy uplatnit tvar rodu středního, např. „založená práva a povinnosti“.
Poslední užití:
25.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Ve škole jsme narazili na úkol vybrat ze slov předmět, předpona, přednáška a převýšení takové, které neobsahuje předponu. Je ale mezi uvedenými výrazy nějaké slovo bez předpony?
Klíčové slovo:
předmět, předpona, přednáška, převýšení
Odpověď:
Každé ze slov předmět, předpona, přednáška a převýšení obsahuje předponu. Ve slově předmět je předpona před- (srov. pod-mět, prů-mět), kořen -mět- souvisí se slovesem metat ‚házet‘. Ve slově předpona je kořen před- (srov. pří-pon-a, pře-pon-a), kořen -pon- souvisí se slovesem pnout (-pínat), přípona je dosl. ‚něco připnutého‘. Ve slově přednáška je přípona před- (srov. do-náš-k-a, vy-náš-k-a), kořen -náš- souvisí se slovesem nést – jde o kalk z německého der Vortrag, které je z vor-, dosl. před, a tragen, dosl. nést. Ve slově převýšení je předpona pře- (srov. na-výš-en-í, po-výš-en-í), kořen -výš- souvisí se slovem výška. Daná školní úloha je tak sestavena špatně, nemá správné řešení.
Poslední užití:
23.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla předmět, podmět, metat, mést, předpona
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.