Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost jména Murdoch? Má se použít stejná podoba jako v angličtině, nebo existují nějaká pravidla výslovnostní adaptace? Potřebuji doporučit podobu vhodnou pro audioknihu.
Klíčové slovo:
Murdoch
Odpověď:
Obecně lze říct, že v češtině se výslovnost cizích vlastních jmen v naprosté většině případů zvukově adaptuje podle určitých principů (obvyklé je vycházet ze zvukové podoby slova v původním jazyce, přičemž cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky atp.; konkrétní návod pro jednotlivé jazyky lze najít v ortoepických příručkách). Tzv. citátová výslovnost, kdy se cizí hlásky nijak neadaptují, je řídká. Na posluchače obvykle citátová výslovnost celých jmen působí rušivě, stylizovaně nebo afektovaně, častější a přijatelnější jsou jen případy, kdy se ve jméně vysloví např. jen jedna „nečeská“ hláska, ale zbytek jména se foneticky adaptuje.
Podle obecných pravidel i podle příručky Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině by se v češtině mělo příjmení Murdoch vyslovovat [merdok], případně [mérdok] (kolísání samohláskové délky je u tohoto typu anglicismů v češtině naprosto běžné a posluchačům evidentně nijak nevadí). V praxi se tato výslovnost užívá, ovšem nikoli jako jediná, často se vyskytují též podoby [márdok] či [mardok]. Ty vznikly tzv. mylnou analogií s jinými anglickými výrazy, v nichž písmeno „u“ označuje anglickou samohlásku, kterou do češtiny adaptujeme jako [a]. Tyto mylné analogie jsou poměrně časté, a to zejména právě u vlastních jmen (srov. např. českou výslovnost jmen Deep Purple jako [párpl], Murphy jako [márfi] atp.). Daná výslovnost je do jisté míry vžitá a dobře srozumitelná, proto ji doporučujeme tolerovat, avšak v případě audioknihy jednoznačně preferujeme podoby [merdok] či [mérdok]. Důležité je pak zejména to, aby se v rámci jednoho díla jednotlivé varianty nestřídaly, což by bylo značně neprofesionální a posluchačsky nevstřícné.
Zvažované varianty:
[merdok]
[mérdok]
[mardok]
[márdok]
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovují výrazy zakončené na -in, např. acylpyrin nebo penicilin? Vždy jsme říkali dlouze [-ín], ale nyní slýchám krátce [-in], což mi velmi vadí.
Klíčové slovo:
acylpyrin; penicilin
Odpověď:
U přejatých slov tohoto typu kodifikují aktuální Pravidla českého pravopisu dubletu, tj. jak [acilpirin], tak [acilpirín], respektive [penycilin] i [penycilín]. Stejné doporučení pak obsahují novější ortoepické příručky. Je evidentní, že na samohláskovou délku u mnoha cizích slov v češtině má vliv věk mluvčích nebo jejich regionální původ či vzdělání, z hlediska jednotlivých výrazů pak doba a způsob přijetí slova, lexikální význam, frekvence a sféra užití, expresivita atp. Z nedávno provedeného výzkumu však vyplývá, že zakončení -in je vzhledem k všeobecně převládající tendenci preferovat krátké samohlásky výjimečné. V úzu totiž u zkoumaných slov s tímto zakončením naopak převládaly realizace s délkou. Vzhledem k tomu, že na výskyt délky jsme v těchto případech nikdy žádné stížnosti nezaznamenali, zatímco (jak je vidět nejen z tohoto dotazu) krátká samohláska může u některých posluchačů vzbuzovat nelibost, doporučujeme zde preferovat výslovnost s dlouhým [í].
Zvažované varianty:
[acilpirin]
[acilpirín]
[penycilin]
[penycilín]
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen: 1) Samohlásková délka u přejatých slov
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2015). Vokalická kvantita v přejatých slovech v češtině: Výsledky výzkumu výslovnostního úzu. Naše řeč, 98, s. 169–189.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje jméno Ali Baba?
Klíčové slovo:
Ali Baba
Odpověď:
Toto literární jméno pochází z arabštiny a jak jeho grafická, tak zvuková podoba není v češtině nijak kodifikována a podle našich zjištění kolísá (např. Ali Baba, Alibaba, Alí Baba, Alíbaba). Daná variabilita nezpůsobuje pravděpodobně žádné komunikační potíže a mnozí pisatelé/posluchači si ji ani neuvědomují, doporučujeme být proto tolerantní. V případě čtení literárního textu je pak vhodné respektovat zvolenou grafickou podobu, tj. např. Alí Baba [alí baba] a 40 loupežníků versus Alibaba [alibaba] a 40 loupežníků.
Poslední užití:
23.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině píše název nepálského města: Patan, Patán, nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
Pátan
Odpověď:
Doporučujeme podobu Pátan, kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa (pod heslem Lalitpur, což je dnes oficiální název daného města).
Zvažované varianty:
Pátan
Patan
Patán
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině píše název nepálské řeky: Bágmatí, Bagmátí, nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
Bágmatí
Odpověď:
Tento název se nám bohužel nepodařilo v dostupných geografických příručkách dohledat, doporučujeme proto obrátit se např. na Český úřad zeměměřický a katastrální nebo na znalce nepálštiny (respektive indoárijských jazyků), z níž dané jméno pochází. V českém úzu převažuje podoba Bágmatí (dokladů je však pochopitelně minimum), která se vyskytuje i na mapách dostupných na internetu.
Zvažované varianty:
Bagmátí
Bágmatí
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: Český úřad zeměměřický a katastrální; znalci nepálštiny.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název francouzského města Cannes?
Klíčové slovo:
Cannes
Odpověď:
V souladu s francouzštinou lze jistě doporučit výslovnost [kan] (zvuková podoba tedy bude stejná jako u francouzského města Caen), kterou jako jedinou dosud uváděly tištěné jazykové příručky. V českém úzu se však plně vžila i varianta [kán], kterou nelze odmítat. Kolísání samohláskové délky je totiž pro přejímky z francouzštiny typické a obvykle nijak nenarušuje srozumitelnost. Novější zdroje tedy již u hesla Cannes počítají s dubletou [kan] i [kán].
Zvažované varianty:
[kan]
[kán]
Poslední užití:
9.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova Java, které se používá v informatice?
Klíčové slovo:
Java
Odpověď:
Výslovnost takovýchto názvů není nikde kodifikována, často se v jazyce vžije ta podoba, která se užívá např. v reklamě nebo mezi odborníky z daného oboru. Vzhledem k tomu, že jméno pochází z angličtiny, zněla by adaptovaná výslovnost [džáva]. Podle našich zjištění se však v tomto případě vyskytují zejména varianty [džava] a [java].
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova zombie?
Klíčové slovo:
zombie
Odpověď:
Ačkoli příručky uvádějí pouze výslovnost [zombi], v úzu se vžila spíše podoba [zombí], doporučit lze z jazykového hlediska obě dvě. Varianta [zombije], s níž se můžeme okrajově rovněž setkat, vznikla zřejmě analogicky podle v písmu stejně zakončených slov typu mumie; jejich původ je však odlišný.
Zvažované varianty:
[zombi]
[zombí]
[zombije]
Poslední užití:
24.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Výslovnost cizích slov, vlastních jmen, zkratek a některé další fonetické dotazy v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 117–140.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje přejatý název pro jablečné víno?
Klíčové slovo:
cider; cidre; cidr
Odpověď:
Výslovnost zde úzce souvisí s tím, jakou má dané slovo psanou podobu, respektive z jakého jazyka bylo do češtiny přejato. V současnosti převažuje na základě angličtiny zápis cider, jemuž odpovídá výslovnost [sajdr]. Slovníky naopak dosud doporučovaly pouze z francouzštiny vycházející variantu cidre s výslovností [sidr] (nikoli [sídr], jak uvádějí některé internetové zdroje), starší Příruční slovník jazyka českého pak zachycuje počeštěnou podobu cidr [sidr]. Vzhledem k tomu, že charakter daného nápoje se liší mj. v závislosti na regionu výroby a že o jeho původu a rozšíření se vedou spory, je takováto variabilita v jazyce zcela pochopitelná.
Zvažované varianty:
[sajdr]
[sidr]
[sídr]
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova sakristie?
Klíčové slovo:
sakristie
Odpověď:
Podle slovníků i ortoepické kodifikace by se slovo psané jako sakristie mělo číst [sakristyje]. Existuje však i grafická podoba zákristie s výslovností [zákristyje]. Zatímco v psaném jazyce převažuje varianta sakristie, v běžně mluvené řeči je častější podoba [zákristyje].
Zvažované varianty:
[zákristyje]
[sakristyje]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.