Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace hlásek, písmen a znaků] -> [Hláska (klasifikace)] -> [Hlásková změna] -> [Konkrétní hlásková změna] -> [Kolísání kvantity vokálů].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/5, položky: 1-10/46
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12270
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je správná výslovnost slova piano, s krátkým, nebo s dlouhým „a“?
Klíčové slovo: piano
Odpověď: Veškeré slovníky doporučují u hesla piano výhradně výslovnost [pijáno], která podle našich zjištění plně odpovídá i současnému českému jazykovému úzu, respektive normě.
Zvažované varianty:
[pijáno] [pijano]
Poslední užití: 4.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12062
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Proč Češi vyslovují anglické jméno (James) Cook jako [kúk], a nikoli náležitě jako [kuk]?
Klíčové slovo: Cook
Odpověď: Je pravda, že pokud u anglického jména Cook uplatňujeme adaptační princip, který při počešťování výslovnosti přejímek převažuje a je preferován ortoepickou kodifikací (tj. náhrada původních hlásek jejich nejbližšími českými protějšky atd.), je zcela náležitá zvuková podoba [kuk]. Tu také doporučují všechny ortoepické příručky, v nichž je toto jméno uvedeno. V každém přirozeném jazyce však existují nepravidelnosti a při přejímání slov z cizích jazyků se nikoli výjimečně uplatňují i různé další adaptační principy. Zde má na některé mluvčí značný vliv analogie s jinými anglicismy, v nichž se písmena -oo- čtou jako [ú], tj. např. cool [kúl], příjmení Cooper [kúpr]. Navíc i v angličtině se s podobou [kúk] lze setkat, jako další variantu v britské angličtině (která ovšem neodpovídá tradiční standardní výslovnosti, tj. tzv. RP) ji uvádí např. prestižní výslovnostní slovník Longman Pronunciation Dictionary od Johna C. Wellse (2008). Podle našeho názoru je sice vhodné upřednostňovat podobu [kuk], avšak zároveň je plně namístě být v tomto ohledu tolerantní, protože určitá zvuková pestrost v tomto případě nečiní žádné závažné komunikační problémy.
Zvažované varianty:
[kúk] [kuk]
Poslední užití: 14.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Jak správně vyslovovat cizí jména osobní. Hamplová – Štoček. 2012. (platí od 2012)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#11997
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak by se mělo vyslovovat příjmení Arenberger? Proč všichni říkají dlouze [árnbergr], když k tomu není důvod, neboť se píše krátké „a“?
Klíčové slovo: Arenberger
Odpověď: Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele, pokud je známa. Dané příjmení je německého původu, vzniklo pravděpodobně z hebrejského jména Aron (psaného též např. Aaron, v češtině pak Áron) a německého výrazu pro horu, tj. Berg (srov. Dictionary of American Family Names, Oxford University Press, 2013). Podobu [árnbergr] lze tedy považovat za zcela náležitou, respektující německá výslovnostní pravidla, v českých médiích je navíc zřejmě převažující. Podobu [ar(e)nberg(e)r] budou volit spíše ti mluvčí, kteří si neuvědomují německý původ daného příjmení či nemají povědomí o výslovnosti němčiny. V praxi proto může docházet ke kolísání, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[arenbergr] [arenberger] [árnbergr] [arnbergr]
Poslední užití: 25.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#11996
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má v češtině číst jméno renesančního umělce, které se píše Josquin Desprez?
Klíčové slovo: Josquin Desprez
Odpověď: Příručka Čteme je správně? doporučuje v tomto případě výslovnost [žosken depre]. Vzhledem k obecným tendencím zvukové adaptace francouzských jmen do češtiny však nelze vyloučit ani podobu [žoskén depré], kterou jsme zaznamenali např. ve vysílání Českého rozhlasu a pro posluchače pravděpodobně nebude nijak rušivá. Doplňme ještě, že i grafická podoba daného jména kolísá. Výše zmíněná příručka uvádí varianty: Josquin des Prés, Després či Desprez.
Poslední užití: 20.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11989
Užití:
0 0 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo: Mezopotámská nížina
Odpověď: Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#11322
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Je vhodnější v právě připravovaném dokumentu vyslovovat křestní jméno Olof (patřící švédskému politikovi Palmemu) spíše česky, což je úzus dobových pořadů, nebo zvolit výslovnost švédskou?
Klíčové slovo: Olof
Odpověď: Výslovnost švédského mužského rodného jména Olof rozhodně není v češtině nijak pevně vžitá (někteří mluvčí se evidentně navíc mylně domnívají, že se daná osobnost jmenovala Olaf). Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). V ortoepické příručce Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině od V. Strahla je jako jediná doporučená uvedena zvuková podoba [úlof] odpovídající švédskému originálu adaptovanému do češtiny, avšak v současné ani ve starší mediální praxi se s touto podobou nesetkáváme. Převažuje zde varianta [olof] odpovídající grafice (v dobových reportážích z 80. let, kdy byl Olof Palme zavražděn, se dále občas vyskytuje [ólof], dále lze zaslechnout i [ulof]). Je tedy potřebné pečlivě zvážit veškeré okolnosti s ohledem na konkrétní pořad, na předpokládané posluchače atd. Pokud v daném vysílání budou hojně zaznívat starší citace z tehdejších médií, bylo by nápadné varianty [olof] a [úlof] střídat. Naopak pokud takováto situace nenastane a/nebo je předpoklad, že významnější část diváků bude náležitou výslovnost ve švédštině znát, pak je zcela namístě číst [úlof]. Za nejlepší řešení v podobných situacích považujeme daný výslovnostní problém na začátku pořadu, pokud je to jen trochu možné, tematizovat (stačí velmi stručně, např. věta typu „švédský politik, jehož jméno v češtině někteří vyslovují jako [olof], avšak na základě švédštiny by to mělo být [úlof]“), čímž se vysvětlí i případná nejednotnost v zařazených citacích, která pak již posluchače nepřekvapí a nezarazí. Určitá míra kolísání zvukové podoby je totiž u vlastních jmen cizího původu zcela normální a doporučujeme být v takovýchto případech tolerantní. Samozřejmě střídat jednotlivé výslovnostní varianty bez zjevného důvodu v rámci jednoho pořadu (zejména z úst téhož mluvčího) je naopak to, co doporučit v žádném případě nelze.
Zvažované varianty:
[úlof] [olof]
Poslední užití: 30.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10403
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Chci se jen ujistit, zda se jméno Barcelona má opravdu v češtině vyslovovat jako [barcelóna] (a nikoli jako [barselóna], jak často slýchám z médií).
Klíčové slovo: Barcelona
Odpověď: Pokud jde o české exonymum (tj. domácí podobu cizího názvu) pro dané město, pak plně vžitá vyslovovaná podoba v češtině zcela odpovídá grafice, tj. Barcelona [barcelona], jak se můžeme přesvědčit nejen v Pravidlech českého pravopisu, ale např. i ve specializované ortoepické publikaci Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen (vámi uváděnou podobu [barcelóna] sice příručky nezachycují, avšak považujeme ji rovněž za uzuální a náležitou, ke kolísání délky dochází v analogických případech zcela běžně). Je pravda, že jiné české zdroje uvádějí podobu se [s], avšak v těchto případech jde o upozornění na originální španělskou, přesněji tedy katalánskou výslovnost (mezinárodní fonetický přepis je [bərsəlónə]). V seznamu zeměpisných jmen ve Slovníku spisovné češtiny na tento fakt uživatele explicitně upozorňuje zkratka „špan.“. Máte pravdu, že v současnosti se v médiích setkáváme i s výslovností [barselona] / [barselóna], avšak je evidentní, že v některých případech nejde jen o snahu ukázat, že mluvčí zná „správnou“ výslovnost v jazyce původu, ale o pochopitelný záměr rozlišit dvě různá pojmenování: na jedné straně název fotbalového klubu FC Barcelona a na druhé straně jméno města, kde tento klub působí. V prvním případě je tedy určitá tendence k uplatňování výslovnosti [barselona], která je bližší výchozí katalánské podobě. Mohli bychom se tak hypoteticky setkat s vyjádřeními typu, že hráče [barselony] přijal starosta [barcelony]. Tento jev zmiňuje i Lucie Jílková v článku Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize), který vyšel v roce 2016 ve sborníku Přednášky z 59. běhu Letní školy slovanských studií na s. 77–92.
Zvažované varianty:
[barcelóna] [barselóna]
Poslední užití: 3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10153
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: V jedné povídce Karla Čapka se vyskytuje slovo čintamani, pocházející údajně ze sanskrtu. Jak se má v češtině správně vyslovovat?
Klíčové slovo: čintámani
Odpověď: Výslovnost tohoto výrazu dosud žádné příručky nezachycují. Ani v úzu toto slovo pochopitelně není frekventované, v mediálních archivech se nám podařilo dohledat pouze nemnoho případů jeho užití. Z nich vyplývá, že žádná výslovnostní podoba není zcela ustálena: nejčastěji se vyskytla varianta [čintamaňi], v jednotkách případů pak [čintamany] či [čintámany]. Vzhledem k výslovnosti v jazyce původu: [tʃɪnˈtɑːmʌɳi] a kvůli zjevné neexistenci zcela vžité zvukové podoby doporučujeme pro češtinu výslovnost [čintámany], která odpovídá pravidelné adaptaci originálu (znak [ɳ] zachycuje tzv. cerebrální, jinak též retroflexní alveolární nosovku, kterou je v češtině náležité nahradit souhláskou [n]). V Čapkově povídce se dané slovo objevuje opravdu v podobě čintamani, avšak z hlediska jeho původu a transkripčním pravidlům je přesnější zápis čintámani, který se v současném psaném českém úzu rovněž vyskytuje a který jednoznačně doporučujeme v současnosti preferovat (Čapek zjevně čerpal z anglické nebo německé literatury, kde se délka samohlásek, když nejde o mezinárodní odborný přepis, v písmu neoznačuje). Vzhledem k tomu, že jsme tuto problematiku konzultovali i s odborníkem na příslušný jazyk původu, na okraj dotazu dodejme, že slovo čintámani opravdu pochází ze sanskrtu a označuje zázračný kámen. Jedná se o složeninu o dvou prvcích: čintá- s významem ‚myšlenka, přání, touha, starost, péče‘; mani- ‚klenot, diadém, cennost‘; dohromady tedy ‚klenot přání, klenot myšlenek‘ apod. V barvité mytologii se objevuje jako šperk, který může, ale nemusí zdobit hlavu a který dokáže splnit každé přání toho, kdo jej nosí, zbavit jej starostí atp.
Zvažované varianty:
[čintamaňi] [čintamany] [čintamáňi] [čintamány] [čintámaňi]
Poslední užití: 9.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kam odkazujeme: konzultováno s odborníkem na sanskrt.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#9883
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení architekta Adolfa Loose? Setkávám se s podobou [los] (tj. vysloveno stejně jako název zvířete či poukázky do loterie), která mi vadí.
Klíčové slovo: Loos
Odpověď: Příjmení Loos pocházející z němčiny by se v češtině mělo vyslovovat s dlouhou samohláskou, tj. [lós] (stejné doporučení nalezneme např. v příručce Čteme je správně?). Podle našich zjištění je v případě profesionálních mluvčích či např. odborníků na architekturu samohlásková délka většinou dodržována. U jména Loos však může v nepřímých pádech kolísat i znělost koncové souhlásky, tj. např. 2. p. j. č. [lóse] versus [lóze]. Ani jednu z těchto variant nelze označit za chybnou, neboť ke stejnému kolísání dochází (často v mnohem větší míře) u mnohých dalších jmen německého i jiného původu (Klaus, Kraus atp.). V případě architekta Loose však lze konstatovat, že je v českém úzu značně vžitá realizace neznělá, tj. např. interiéry od Adolfa Loose [lóse], Loosova [lósova] vila.
Zvažované varianty:
[los] [lós] [lóse] [lóze]
Poslední užití: 15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Štěpánová, V. (2016). Kolísání znělosti souhlásek v přejatých slovech v češtině: Výsledky výzkumu výslovnostního úzu. Naše řeč, 99, s. 169–188.
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#8993
Užití:
1 0 1
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se v češtině správně vyslovuje příjmení francouzského letce Garrose, respektive název známého tenisového turnaje French Open Roland Garros? Čte se tam koncové „s“, nebo ne?
Klíčové slovo: Garros
Odpověď: Ačkoli existuje značně rozšířené povědomí, že se u přejímek z francouzštiny koncové [s] „nikdy nečte“, z výslovnostních příruček jasně vyplývá, že u řady francouzských jmen je koncové [s] naopak zcela náležité. To platí i pro příjmení Garros. Francouzskou podobu [ɡaʁos] tedy adaptujeme podle obecných pravidel do češtiny jako [garos] (2. pád [garose]), což potvrzuje i publikace Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Jak jsme zjistili průzkumem v archivech ČT a ČRo, aktuální úzus profesionálních mluvčích z těchto médií se zdá být jednotný a respektuje výše uvedené doporučení (pouze výjimečně se vyskytlo kolísání délky samohlásky, kdy bylo vysloveno [garós]).
Zvažované varianty:
[garos] [garo]
Poslední užití: 29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.