Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje tvar 7. pádu množného čísla slova „muzeum“? Bude tam mezi samohláskami vloženo [j]?
Klíčové slovo:
muzei
Odpověď:
Jednoduchá odpověď na Váš dotaz, jak se vyslovují v češtině slovní tvary typu muzei, neexistuje. Reálná výslovnost je značně variabilní (v závislosti na konkrétním mluvčím, slově, hláskovém okolí atp.). Tvar muzei lze určitě vyslovit „explicitně“ jako [muzeji] a jistě to není chybné, pro většinu posluchačů pravděpodobně ani nijak nápadné/rušivé (pokud [j] není přespříliš zdůrazněné/vyražené). Na druhou stranu je ovšem časté [j] v podstatě nevyslovit, avšak v artikulaci za sebou jdoucích vokálů [e] a [i] (respektive mezi kterýmkoli vokálem a [i], přičemž na jejich pořadí nezáleží) se zcela přirozeně vyskytne jakýsi „přechodový“ prvek, který je zvukově nejbližší právě [j]. Je pak velmi těžké stanovit hranici, kdy už jde o „regulérní“ [j] a kdy ještě ne. V publikaci Výslovnost spisovné češtiny (1978) je tato problematika zmíněna na s. 41 (§ 47). Jsou tu však použity formulace jako „čteme obvykle“, „se vyslovuje někdy třené [j], jindy spíše neslabičné [i̯]“, což přesně odráží realitu. S jistotou pak lze jen potvrdit, že jako nevhodnou hodnotíme hyperkorektní výslovnost s rázem, tj. [muzeʔi], s níž se také můžeme občas v praxi setkat.
Zvažované varianty:
[muzeji]
[muzei]
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat výraz fotovoltaika?
Klíčové slovo:
fotovoltaika
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i současným územ, který jsme prověřili, doporučujeme výslovnost [fotovoltajika].
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost slova osm jako [osum] nespisovná?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace je možné v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Podoby bez vkladného „u“ jsou ovšem rovněž spisovné a bývají považovány za příznak pečlivější výslovnosti (naopak nářeční podoby typu *[sedn], *[osnáct] spisovné nejsou). Zvuková podoba [osum] je tedy plně spisovná a zároveň zcela běžná ve všech typech projevů.
Poslední užití:
13.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo:
Zimmel
Odpověď:
Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml]
[cimel]
[zimel]
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje v češtině slovo perestrojka? Je to [perestrojka], nebo [pjerestrojka]?
Klíčové slovo:
perestrojka
Odpověď:
Ruská slova se do češtiny přepisují z azbuky do podoby, která odpovídá jejich výslovnosti. Výraz perestrojka, který je obsažen např. v Novém akademickém slovníku cizích slov, tedy na základě toho, jak jsme zvyklí číst slova domácího původu, vyslovíme jako [perestrojka]. Je pravda, že se někdy lze setkat i s přepisem *pěrestrojka či *pjerestrojka a výslovností *[pjerestrojka], což však odporuje pravidlům přepisu cizích slov do češtiny, která uvádí např. akademické vydání Pravidel českého pravopisu.
Zvažované varianty:
[perestrojka]
[pjerestrojka]
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Je správné napsat „omezení dopravních zácp“? Jde mi o tvar slova zácpa.
Klíčové slovo:
zácpa
Odpověď:
Ano tvar 2. p. mn. č. podstatného jména zácpa je skutečně zácp. Přestože tento tvar může vypadat a znít neobvykle, je gramaticky v pořádku. Vkladné e se do něj nedává.
Zvažované varianty:
zácp
zácep
Poslední užití:
8.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje v češtině ženské jméno Andrea ve 2. p. j. č.? Když vyslovím tvrdé [y] podle pravopisu „Andrey“, zní mi to hrozně.
Klíčové slovo:
Andrea
Odpověď:
Na rozdíl od grafiky, kde se v češtině z historických důvodů rozlišují znaky pro měkké „i“ a tvrdé „y“, ve výslovnosti (s výjimkou nářeční) daný rozdíl již dávno neexistuje, máme tedy pouze jeden i-ový vokál (bez ohledu na to, zda mu v grafice odpovídá „i“, nebo „y“). Žádné [y] se tedy v tomto jméně ve spisovné češtině nevyslovuje, pouze zřejmě pociťujete určitý nesoulad mezi podobou zvukovou a grafickou. Ten spočívá v tom, že ve výslovnosti se zde obvykle vyskytuje podoba [andreji], tj. s vkladnou měkkou souhláskou [j], v souvislosti s níž se ypsilon v grafice může jevit jako nepatřičné. Avšak kromě pravopisné podoby Andrey (podle vzoru „žena“) lze zvolit ve 2. p. j. č. rovněž tvary Andreji či Andreje (podvzor „idea“), čímž problém zanikne.
Poslední užití:
6.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má slovo osm (vysloveno jako [osm])?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Slovo osm má dvě slabiky (druhá slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku „m“). Dodejme, že podle ortoepické kodifikace je možné (nikoli nutné) v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Avšak i v tomto případě má slovo osm [osum] slabiky dvě.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má slovo sedm (vysloveno jako [sedm])?
Klíčové slovo:
sedm
Odpověď:
Slovo sedm [sedm] má dvě slabiky (druhá slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku „m“). Dodejme, že podle ortoepické kodifikace je možné (nikoli nutné) v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Avšak i v tomto případě má slovo sedm [sedum] slabiky dvě.
Poslední užití:
21.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit a foneticky přepsat první část spojení Curieova teplota? Je správná realizace [kirijova] se souhláskou „j“, nebo zde „j“ být nemá a správně je jen [kiriʔova]?
Klíčové slovo:
Curieova teplota
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací lze konstatovat, že u přejímek se samohláskové spojení -io- vyslovuje většinou s vloženou souhláskou [j] (ta zde však může mít různé artikulační i akustické vlastnosti), doporučujeme tedy výslovnost [kirijova]. Máme zkušenost, že pokud se ve fonetickém přepisu vyskytne pouze podoba [kiriova] bez explicitního uvedení „j“, mají pak někteří mluvčí tendenci realizovat právě uvedenou hyperkorektní výslovnost [kiriʔova] s tzv. rázem, který zde však vůbec není namístě.
Zvažované varianty:
[kirijova]
[kiriʔova]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.