Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 104/2525, položky: 516-520/12625
Stav:
#13442
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Proč se používá anglické slovo lockdown místo českého výrazu? Existuje nějaký český ekvivalent?
Klíčové slovo: lockdown
Odpověď: Anglický výraz lockdown se začal v češtině objevovat v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Používá se pro označení situace, kdy jsou lidé nařízením vlády nuceni zůstat až na nezbytně nutné případy doma a je zakázán, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V češtině se tento výraz uplatňuje patrně proto, že je jednoslovný a je spjatý přímo s dnešní situací. České ekvivalenty typu uzamčení, uzavření nebo uzávěra se v této souvislosti obvykle neužívají samostatně, ale ve spojení s dalšími specifikujícími výrazy (hromadné, plošné uzamčení), protože mají samy o sobě příliš obecný význam. Mluví se také o hromadné/plošné/celostátní karanténě. Pokud pomineme fakt, že ani karanténa není slovo původem české, jde opět o víceslovné spojení. Nemluvě o doslovném opisu typu zákaz volného pohybu osob. Přejímání cizích slov není nijak ojedinělé a děje se soustavně. Především v situacích, kdy je třeba rychle najít pojmenování pro nově vzniklou skutečnost, je pro uživatele jednodušší sáhnout po už existujícím výrazu než vytvářet nový. Z hlediska morfologického je tento výraz neproblematický, protože jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného, které se skloňuje pravidelně podle vzoru „hrad“, což také napomáhá jeho šíření. Problém tedy není v tom, že jde o slovo cizího původu nebo že by měli mluvčí potíže s jeho zápisem nebo skloňováním. Problém může způsobit, pokud ho použijeme v komunikaci s uživatelem, který nezná jeho význam. Především zpočátku užívání podobných nových slov je tedy třeba se ujistit, že význam slova je posluchači nebo čtenáři jasný, a nepředpokládat automaticky, že slovo zná.
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #13387

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13441
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.
Klíčové slovo: hromosvod, bleskosvod
Odpověď: Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z korpusu SYN v11. V něm nalézáme 8427 dokladů užití slova hromosvod oproti 1517 dokladům slova bleskosvod.
Zvažované varianty:
hromosvod bleskosvod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13440
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: V televizi i v rozhlase slýchám slovo kurzarbeit. Podle mě jde o germanismus, který v češtině nemá co dělat.
Klíčové slovo: kurzarbeit
Odpověď: Uvedené slovo skutečně pochází z němčiny. Die Kurzarbeit označuje zkrácenou pracovní dobu, kterou zavádí zaměstnavatel (spolu s odpovídajícím krácením mezd) kvůli nedostatku zakázek apod. Dosavadní tištěné příručky slovo kurzarbeit nezachycují, protože jde o výraz v češtině poměrně nový (nepracuje s ním ani dvoudílný slovník Nová slova v češtině, který se neologismům systematicky věnuje). V poslední době se však o této podobě pracovního poměru hodně mluví, a tak je přirozené, že vznikla i akutní potřeba najít pro tuto skutečnost přiléhavé označení. Vzhledem k tomu, že čeština žádný odpovídající ekvivalent nemá a skutečnost by tak musela opisovat několika slovy, jednoduše převzala výraz německý, což je také zcela přirozený jev. Zatímco dnes čeština přejímá nejvíce slov z angličtiny, dřív hrála v tomto ohledu hlavní úlohu právě němčina. Je však třeba zdůraznit, že čeština přejímkami nijak netrpí, ba naopak se jimi obohacuje a postupně si je přizpůsobuje po stránce pravopisné i výslovnostní. V mnoha případech už tak člověk ani nepozná, že jde o slovo přejaté, viz např. původně německá slova hřbitov, brýle nebo puška. Pro výraz kurzarbeit se u nás vžil mužský rod, ačkoli v němčině je slovo Kurzarbeit rodu ženského; zřejmě z toho důvodu se můžeme vzácně setkat i s ženskou nesklonnou podobou. Doporučujeme však držet se mužského rodu a slovo skloňovat podle vzoru „hrad“.
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#13439
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: V nedávné době jsem v médiích narazil na slovo suchovod. Co znamená? Vede snad sucho?
Klíčové slovo: suchovod
Odpověď: Slovo suchovod pozornost jazykovědců už v minulosti upoutalo (psala o něm Hana Prokšová v Literárních novinách), žádný výkladový slovník češtiny ho však neobsahuje. Podle české wikipedie je to požární potrubí, které najdeme obvykle ve výškových budovách. Není trvale připojen na vodovodní síť, ale může nahradit velkou část délky hasičských hadic, které by jinak byly potřeba, a přivést vodu blízko k místu požáru. Slovo je zajímavé napětím mezi jeho významem a formální utvářeností. Úvaha, že suchovod vede sucho, je založena na analogii s podobnými, známějšími slovy. Téměř všechna ostatní nevlastní složená slova se spojovacím morfémem -o- a druhou částí složeniny -vod totiž skutečně mají význam ‚potrubí / zařízení / část těla vedoucí něco‘, přičemž ono „něco“ je právě to, co v podobě kořenu do slova vstupuje jako první část složeniny. Máme tedy ropovod, plynovod a jiné produktovody, dále vodovod, parovod nebo kouřovod, metaforicky založený penězovod, pod českobudějovickým Piaristickým náměstím vede dokonce pivovod. Také anatomické termíny žlučovod, vejcovod nebo chámovod uvedenému principu odpovídají. Jiná jsou jen pojmenování osob, jako jsou lodivod, veslovod nebo psovod. Pokud víme, z potrubí či obecněji zařízení se právě jen suchovod od ostatních odlišuje. Jak nebo kdy přesně slovo vzniklo, nevíme, ale jisté opodstatnění pro něj nalézt přece jen lze. Zaprvé: Přestože je to potrubí určené k rozvodu vody, jeho význam je specifičtější, nelze tedy mluvit o vodovodu. Zadruhé: Sucho (které naštěstí bývá obsahem potrubí po většinu času jeho existence) najdeme i v obdobných pojmenováních v dalších jazycích. V angličtině je vedle jiných výrazů dry riser, ve francouzštině colonne sèche a třeba v rumunštině coloană uscată. Každopádně je suchovod zajímavým dokladem toho, že uplatňování požadavků logiky na jazyk někdy selhává.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13438
Užití:
0 0 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Dnes jsem četla na jednom jídelním lístku, že nabízejí kachnu s lokši. Nějak mi to nesedí, není lokše rodu ženského? Že by mělo být s lokšemi?
Klíčové slovo: lokše
Odpověď: Říct, jaký je ve spisovné češtině rod podstatného jména, jehož 1. pád množného čísla zní lokše, není úplně jednoduché – toto slovo se totiž neužívá rodově vyhraněně a není zachyceno v kodifikačních zdrojích. Žádný z výkladových slovníků češtiny lokše neobsahuje. Najdeme je jen na třech excerpčních lístcích Novočeského lexikálního archivu (přístupných přes rozhraní Příručního slovníku jazyka českého) – všechny uvádějí podstatné jméno lokše v ženském rodě, jeden z nich však s otazníkem a odkazem na variantu lokeš s též nejistým mužským rodem. Podoby lokše (pro východomoravská nářečí) a lukše (pro středomoravská nářečí) zmiňuje Český jazykový atlas v hesle nudle. Jak se totiž dočteme např. v Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka, toto slovo v různých obměnách (u něj lokša, lukša, lokeš, lokýš) pojmenovává druh jídla buď z pečeného bramborového těsta, nebo z pokrájeného navlhčeného koláče. Vodítko k základní podobě slova v 1. p. j. č. může poskytnout Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV. Nejnovější Slovník súčasného slovenského jazyka obsahuje heslo lokša s významem ‚väčšia placka zo zemiakového cesta (pripravovaného z múky a varených zemiakov) pečená na platni nasucho, obyč. plnená al. podávaná ako príloha‘. Jen o málo starší Krátky slovník slovenského jazyka vykládá význam téhož slova stručněji jako ‚tenký (p)osúch zo zemiakového cesta‘. Odkud se může brát rodová nevyhraněnost slova? Je nejspíš rozumné hledat interpretaci v tvarosloví. Pokud bychom pro spisovnou češtinu uvažovali o dvou konkurenčních rodových podobách, pak ta pro ženský rod by byla nejspíš lokše skloňovaná podle vzoru „růže“, v mužském rodě by to byl lokeš (ale potenciálně i lokš; případné -e- by bylo pohybné, tj. ve většině tvarů vypouštěné) skloňovaný podle vzoru „stroj“. Tato slova mají v polovině pádů stejné tvary. Zčásti si odpovídají přímo tvary téhož čísla a pádu (lokše = 2. p. j. č. a 1., 4. a potenciální 5. p. mn. č.; lokši = 3. a 6. p. j. č.; lokších = 6. p. mn. č.), některé tvary můžou navíc náležet jedné konfiguraci čísla a pádu v ženském rodě a jiné konfiguraci v rodě mužském (např. lokši = také 4. p. j. č. žen. r. a 7. p. mn. č. a potenciální 5. p. j. č. muž. r.). Vzhledem k tomu, co slovo pojmenovává, se často užívá v množném čísle (např. „Upečené lokše potřeme rozpuštěným máslem“; „čertíci v lokších“), kde homonymní tvary nad distinktivními převažují. V takovýchto kontextech bez dalších vodítek nelze rozhodnout, v jakém (pokud vůbec nějakém určitém) rodě ho konkrétní uživatel užívá. Zřetelně mužský rod není v praxi úplně neobvyklý. Např. tvar lokši (což může být 3., 4. nebo 6. p. j. č. žen. r., ale i 3., 5. nebo 6. p. j. č. nebo 7. p. mn. č. muž. r.) má v pětimiliardovém korpusu SYN v11 55 výskytů a 14 z nich (tedy asi jedna čtvrtina) je zřetelně užito v mužském rodě (konkrétně v 7. p. mn. č.; 5. p. j. č. se nepřekvapivě nevyskytuje, lokše nebývá třeba oslovovat), 9 (asi šestina) ve 4. p. j. č. ženského rodu a zbylých 32 v 6. p. j. č. – z nich jen jeden je zřetelně ženského rodu, zbylých 31 rodově nezřetelných. Přímé porovnání nabízí jen 3. p. mn. č., u nějž nacházíme tři výskyty tvaru lokším pro ženský rod a žádný výskyt tvaru lokšům pro rod mužský. Podobně málo informativní počty dokladů jsou i v 7. p. j. č., z nichž jsou dva případy tvaru lokšem mužského rodu a tři případy tvaru lokší rodu ženského (49 výskytů téhož tvaru bylo zjevně v 2. p. mn. č.). Vzhledem k tomu, že lokše nejsou kodifikovány, a také s ohledem na zastoupení různých tvarů v dostupném (psaném) úzu považujeme za náležité obě potenciální rodové podoby, tedy lokše (žen.) i lokeš, případně lokš (muž.). Podoba lokša (žen.) kodifikovaná na Slovensku může být určitým vodítkem k rodovému chápání přinejmenším v sousedních moravských nářečích, proto lze uvažovat o mírném upřednostnění odpovídající podoby lokše (žen.) coby základní varianty.
Zvažované varianty:
ta lokše ten lokeš ten lokš
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.