Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy „módní kreslířka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
V rámci jednoho textu se mi objevují výčty uvozené různým způsobem, a to pomlčkou a řadovými číslovkami. Body výčtu, jehož položky jsou uvozeny pomlčkou, mají nevětný charakter, píšeme je s malým počátečním písmenem a ukončujeme čárkou. V bodech druhého výčtu, uvozeného řadovými číslovkami, se však objevují vedlejší věty (např. 1. Mít MMB pro FOP, který je zajištěn exekucí.), proto jsou uvedeny s velkým počátečním písmenem a jsou ukončeny tečkou. Chtěla bych sjednotit pravopisnou úpravu těchto výčtů, ale nejsem si jistá, jak to udělat. Lze body výčtu, které jsou uvozeny řadovými číslovkami, začínat malými počátečními písmeny? A jaké interpunkční znaménko by mělo být na konci jednotlivých bodů?
Klíčové slovo:
výčet; sjednocení úpravy
Odpověď:
V první řadě bychom chtěli říct, že není nezbytně nutné sjednocovat pravopisnou úpravu výčtů, které mají odlišný charakter a jsou navíc uvozeny odlišným způsobem. Pokud bychom ovšem chtěli uvedené výčty sjednocovat, navrhovali bychom začínat jednotlivé body obou výčtů malým počátečním písmenem (výčty uvozené řadovou číslovkou mohou začínat malým písmenem, uvedený příklad současně nemá ryze větný charakter) a ukončovat je buď středníkem, nebo čárkou.
Poslední užití:
10.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Odkaz na poznámku pod čarou
Konkrétní dotaz:
Při edici knihy jsem se setkala s tím, že autor textu odkazuje na jednu poznámku pod čarou na více místech v textu (např. na poznámku pod čarou číslo 3 je odkaz na 5. straně i na 24. straně knihy). U druhého odkazu na poznámku však není uvedeno, na které straně se tato poznámka nachází. Jednak jsem se s tímto způsobem odkazování nikdy dříve nesetkala a jednak se mi toto řešení zdá čtenářsky velmi nevstřícné. Jaké doporučení mohu autorovi knihy navrhnout?
Klíčové slovo:
index; odkaz; poznámka pod čarou
Odpověď:
Máte pravdu, že tento způsob odkazování je neobvyklý a přináši čtenáři obtíže s orientací v textu. Nabízí se dvě možná řešení situace. Pokud by takovýchto odkazů na poznámky bylo více, mohl by autor zvážit, zda neumístit poznámkový aparát až na konec knihy. Pokud se jedná jen o výjimečné případy, lze na jednu poznámku pod čarou odkazovat vícekrát, při druhém (příp. každém dalším odkazu) je třeba uvést, na které straně se původní poznámka pod čarou nachází (např. viz pozn. 3 na str. 5).
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mám na řádku výčet obsahující tři jednoslovné položky, který je zakončen zkratkou apod. (třídní učitel, metodik prevence, školní psycholog apod.). Je možné, aby výčet začínal malým písmenem, když na jeho konci kvůli zkratce stojí tečka?
Klíčové slovo:
výčet; apod.
Odpověď:
Skutečnost, že na konci výčtu stojí tečka, která je součástí zkratky, nehraje při pravopisné úpravě výčtu roli. Výčet obsahující nevětné položky bychom doporučovali začít malým písmenem.
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.