Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo odmítá uvádět na průkazkách přechýlené podoby názvů povolání „soudní tlumočnice“ a „soudní překladatelka“, máme tam tedy napsáno např. „Jana Nováková, soudní tlumočník“. Naopak na razítkách podle nařízení ministerstva zmíněné přechýlené podoby jsou. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
tlumočnice; překladatelka
Odpověď:
Obecné doporučení zní následovně: Zastává-li určitou funkci či pracovní pozici žena (a vyjadřujeme-li se o konkrétní ženě), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu. V souladu s tím bychom se přikláněli k pojmenování v ženském rodě – soudní tlumočnice, soudní překladatelka. Nicméně je možné, že existuje nějaký (vnitřní) předpis, který užívání nepřechýlených pojmenování na průkazkách upravuje (podobně jako je tomu dle vašeho vyjádření v případě razítek).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi přechýlená podoba „pedagožka“. Mohu používat označení „pedagog“, i když mluvím o ženě?
Klíčové slovo:
pedagožka
Odpověď:
Postoje ke konkrétním přechýleným podobám (ostatně jako k jiným jazykovým prostředkům) mohou být samozřejmě subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je vhodnější užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „pedagožka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný akcionář“, přechýlená podoba „jediná akcionářka“ mě tahá za uši. Mohu používat spojení „jediný akcionář“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
akcinonářka
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná akcionářka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je třeba toto pořadí zachovat i u jiných tvarů (např. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), nebo mohu pořadí obrátit, abych zkrátila zápis (např. Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?)?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Pokud je nejprve uveden tvar v rodě ženském a po lomítku následuje tvar v rodě mužském, doporučujeme vám v rámci jednoho textu použít pro zápis rodových variant pomocí lomítka jednotné řešení, tzn. zachovat dané pořadí i u dalších tvarů (tj. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), přestože to může text prodloužit.
Zvažované varianty:
Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?
Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. Moc se mi nelíbí užití slovesa v množném čísle (jsou), když je podmět v čísle jednotném (zpěvák). Další problém vidím ve větách, které nemají vyjádřený podmět – třeba když se dále píše, že „vydali desku“, nevím, zda ji vydal zmíněný zpěvák, nebo jeho hudební skupina. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Na úvod je třeba konstatovat, že čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako např. angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování. Co se výše zmíněné věty týče, tvar slovesa v množném čísle se do češtiny dostal pravděpodobně vlivem angličtiny, v níž se jako jeden z prostředků genderově neutrálního vyjadřování prosazuje zájmeno they (kterému v češtině odpovídají tvary množného čísla ‚oni ‚ony, ona‘). Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku však není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se tak jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Je tedy třeba počítat s tím, že na (mnohé) uživatele češtiny budou tyto konstrukce působit neobvykle, a dokonce jim mohou způsobovat interpretační potíže. Ostatně to sám tematizujete ve svém dotazu – zvláště věty s nevyjádřeným podmětem jako „vydali desku“ mohou být interpretačně nejednoznačné. Doporučujeme proto mít při vytváření genderově neutrálních textů tento problém na zřeteli.
Poslední užití:
18.7.2024
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. V daném kontextu se mi zdá zvláštní použít jméno rodu mužského (zpěvák), ale zase nevím, jak jinak dotyčnou osobu pojmenovat. Máte nějaký nápad?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pokud se chceme vyhnout pojmenování profese v rodě mužském (zpěvák) či ženském (zpěvačka), nabízí se jako řešení zvolit genderově neutrálnější opis jako např. pěvecká osobnost, hudební osobnost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je toto pořadí v pořádku? Běžně se setkávám s tvary mužského rodu na prvním místě.
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V praxi se při uvádění rodových variant obvykle používá na prvním místě tvar rodu mužského (spokojený/spokojená). Výhoda tohoto pořadí spočívá v tom, že nezřídka umožňuje zkrácený způsob zápisu (odpověděl/a, manažer/ka, ale pouze vědec/vědkyně). Opačné pořadí však není vyloučené, zvláště chceme-li zdůraznit zastoupení žen, obracet se v textu především na ženy apod. Pokud má autorka dotazníku takový či podobný záměr, nelze toto řešení odmítat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Koriguji překlad z angličtiny do češtiny, v němž se objevuje nebinární osoba. V textu se k ní odkazuje pomocí zájmena they (oni), do českého textu se tak dostala věta: „Jemima Wilkinson byli evangelikální zvěstovatelé.“ Přiznám se, že jsem větu nejprve interpretovala tak, že je Jemima Wilkinson název nějaké skupiny. Nedalo by se to nějak obejít? Napadlo mě, že bych použila tvar 7. p. j. č.: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Nemůžeme však vyloučit, že se pod vlivem snah hledat nové způsoby vyjadřování o nebinárních osobách a s tím souvisejícím vlivem anglického zájmena they (které se do češtiny překládá nejen jako ‚oni‘, ale též ‚ony‘ a ‚ona‘) v budoucnu rozšíří. Pokud se rozhodnete zachovat sponovou část přísudku ve tvaru množného čísla, je třeba při referenci k jediné osobě užít ve jmenné části přísudku tvar jednotného čísla, jak ostatně sama navrhujete: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Nicméně jak jsme uvedli výše, je třeba počítat s tím, že na (alespoň některé) uživatele češtiny bude toto vyjádření působit neobvykle, a dokonce jim může způsobovat interpretační potíže. Nad rámec dotazu ještě doplňujeme úvahu, zda z hlediska snahy vyjadřovat se genderově neutrálně nemůže být vnímáno jako problematické i samotné užití podstatného jména rodu mužského zvěstovatel.
Poslední užití:
20.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.