Dotaz:
Zápor
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je nutné použít dvojí zápor v případech jako „nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli pryč“. Mělo by být sloveso „odvléct“ také v záporu? Domnívám se, že ne, ale nedokážu to zdůvodnit – byla bych vám vděčná za vysvětlení i případný odkaz na odbornou literaturu.
Klíčové slovo:
dvojitý zápor; vedlejší věta
Odpověď:
Problematika záporu ve vedlejších větách je v české syntaxi dosti zajímavá a poměrně komplikovaná. Ne vždy jde při jejím uplatnění aplikovat zásady formální logiky. V jazyce často bez problémů funguje i struktura, která je z přísně formálního hlediska v podstatě nelogická, a přesto ji nehodnotíme z hlediska jazykového jako chybnou (právě proto, že je v praktickém jazyce funkční). Mluvnice se v této souvislosti zmiňují o slovesech bránění a obav, po nichž by ve vedlejší větě mělo následovat kladné sloveso (např. „Bránila mu, aby odešel“). Příruční mluvnice češtiny doporučuje ve větách s výrazem bránění ověřit správnost formulace náhradou věty výrazem nevětným: Bránila mu, aby odešel = bránila mu odejít. Logická je tedy formulace kladná. Přesto se můžeme setkat i s formulací zápornou („Bránila mu, aby neodešel“). Zápor se sem patrně dostal analogií s rozkazem „Nechoď tam“ (mluvčí si přeje, aby adresát něco nevykonal, proto užije zápor) a ani tuto formulaci nehodnotíme jako chybnou. V těchto případech není nutné postupovat přísně logicky a doplňovat pouze kladné sloveso, přestože logicky do věty patří. Srozumitelnost a funkčnost věty i při takovéto elipse ohrožena nebývá. Odborně tomuto procesu říkáme neutralizace záporu (nebo psychologický zápor), tj. ve vedlejší větě po těchto slovesech může následovat jak sloveso kladné, tak negované prefixem ne-, aniž by se větný význam změnil.
Váš příklad bychom do této kategorie mohli zařadit také, je ovšem specifický tím, že v hlavní větě není sloveso s významem bránění či obav, ale s významem pouze podobným (mohli bychom nahradit sloveso vyhnout se slovesem ubránit se (Nedokázal se ubránit, aby ho (ne)odvlekli). Přestože kodifikační příručky se o neutralizaci negace v souvislosti s jinými slovesy než s významem bránění a obav nezmiňují, domníváme se, že bychom sem Váš příklad mohli rovněž zařadit, protože charakteristika tohoto jevu zde může být uplatněna. Z přísně logického hlediska bychom měli použít ve vedlejší větě kladné sloveso (pomoci si můžeme náhradou větným členem: „Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli“ = „nedokázal se vyhnout odvlečení“). Ale z výše uvedených důvodů nelze jako nesprávné hodnotit ani sloveso v záporném tvaru, protože z hlediska adresáta je věta funkční a srozumitelná i se slovesem v záporném tvaru („Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho neodvlekli“).
Pokud si přejete poučit se o českém záporu více, doporučujeme některou z dostupných mluvnic a syntaktických příruček (Příruční mluvnice češtiny, akademická Mluvnice češtiny 3, Skladba češtiny autorů Grepla a Karlíka) nebo odbornější publikace jako např. Negace a presupozice ve významové stavbě věty od Evy Hajičové (Praha: Academia 1975).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
V textu publikace mám na jedné straně více poznámek a jedna už se mi na danou stranu nevejde. Tato poznámka obsahuje odkaz na on-line zdroj. Mohu danou poznámku vypustit, když jde o tištěnou publikaci? Pokud nikoli, jak tento problém vyřešit graficky?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Pokud poznámka pod čarou obsahuje relevantní odkaz na on-line zdroj, doporušujeme ji nevypouštět, a to i za cenu, že by byl text poznámky „přetekl“ až na další stranu. Velmi dlouhé poznámky lze rozdělit tak, že text pokračuje na další straně. V takovém případě by ale text poznámky měl mít na každé straně alespoň dva řádky.
Poslední užití:
27.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravdu máme pro ženu použít pojmenování vrchní ministerská radová? Nebylo by v tomto případě lepší zvolit podobu vrchní ministerský rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy odpovídající podobu, tj. vrchní ministerská radová.