Dotaz:
Zájmeno vymezovací
Konkrétní dotaz:
Který slovosled je lepší – „charakteristika sebe sama“, nebo „charakteristika sama sebe“?
Klíčové slovo:
sám; sama sebe; sebe sama
Odpověď:
V korpusu SYN v14 lze dohledat 6 různých dokladů pro spojení „charakteristika sebe sama“, avšak pouze jeden jedinečný doklad pro spojení „charakteristika sama sebe“. To odpovídá tendenci popsané K. Dvořákovou v článku Zkoumání sama sebe a sebe sama (Naše řeč, 108(2), s. 79–92, dostupné online: https://asjournals.lib.cas.cz/naserec/article/uuid:4e8861d9-1e87-4baa-a169-e948142d0286/pdf?oblast=V%C4%9Bdy%20o%20jazyce), že po abstraktech (resp. verbálních substantivech jako „hledání“ či „překonávání“) převažuje slovosled „sebe sama“. Lze tedy předpokládat, že pro většinu uživatelů jazyka bude přijatelnější varianta „charakteristika sebe sama“. Nicméně vzhledem k míře ustrnulosti spojení „sebe sama“ a „sama sebe“ bychom neodmítali ani druhou variantu.
Dotaz:
Zápor
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je nutné použít dvojí zápor v případech jako „nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli pryč“. Mělo by být sloveso „odvléct“ také v záporu? Domnívám se, že ne, ale nedokážu to zdůvodnit – byla bych vám vděčná za vysvětlení i případný odkaz na odbornou literaturu.
Klíčové slovo:
dvojitý zápor; vedlejší věta
Odpověď:
Problematika záporu ve vedlejších větách je v české syntaxi dosti zajímavá a poměrně komplikovaná. Ne vždy jde při jejím uplatnění aplikovat zásady formální logiky. V jazyce často bez problémů funguje i struktura, která je z přísně formálního hlediska v podstatě nelogická, a přesto ji nehodnotíme z hlediska jazykového jako chybnou (právě proto, že je v praktickém jazyce funkční). Mluvnice se v této souvislosti zmiňují o slovesech bránění a obav, po nichž by ve vedlejší větě mělo následovat kladné sloveso (např. „Bránila mu, aby odešel“). Příruční mluvnice češtiny doporučuje ve větách s výrazem bránění ověřit správnost formulace náhradou věty výrazem nevětným: Bránila mu, aby odešel = bránila mu odejít. Logická je tedy formulace kladná. Přesto se můžeme setkat i s formulací zápornou („Bránila mu, aby neodešel“). Zápor se sem patrně dostal analogií s rozkazem „Nechoď tam“ (mluvčí si přeje, aby adresát něco nevykonal, proto užije zápor) a ani tuto formulaci nehodnotíme jako chybnou. V těchto případech není nutné postupovat přísně logicky a doplňovat pouze kladné sloveso, přestože logicky do věty patří. Srozumitelnost a funkčnost věty i při takovéto elipse ohrožena nebývá. Odborně tomuto procesu říkáme neutralizace záporu (nebo psychologický zápor), tj. ve vedlejší větě po těchto slovesech může následovat jak sloveso kladné, tak negované prefixem ne-, aniž by se větný význam změnil.
Váš příklad bychom do této kategorie mohli zařadit také, je ovšem specifický tím, že v hlavní větě není sloveso s významem bránění či obav, ale s významem pouze podobným (mohli bychom nahradit sloveso vyhnout se slovesem ubránit se (Nedokázal se ubránit, aby ho (ne)odvlekli). Přestože kodifikační příručky se o neutralizaci negace v souvislosti s jinými slovesy než s významem bránění a obav nezmiňují, domníváme se, že bychom sem Váš příklad mohli rovněž zařadit, protože charakteristika tohoto jevu zde může být uplatněna. Z přísně logického hlediska bychom měli použít ve vedlejší větě kladné sloveso (pomoci si můžeme náhradou větným členem: „Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli“ = „nedokázal se vyhnout odvlečení“). Ale z výše uvedených důvodů nelze jako nesprávné hodnotit ani sloveso v záporném tvaru, protože z hlediska adresáta je věta funkční a srozumitelná i se slovesem v záporném tvaru („Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho neodvlekli“).
Pokud si přejete poučit se o českém záporu více, doporučujeme některou z dostupných mluvnic a syntaktických příruček (Příruční mluvnice češtiny, akademická Mluvnice češtiny 3, Skladba češtiny autorů Grepla a Karlíka) nebo odbornější publikace jako např. Negace a presupozice ve významové stavbě věty od Evy Hajičové (Praha: Academia 1975).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
V textu publikace mám na jedné straně více poznámek a jedna už se mi na danou stranu nevejde. Tato poznámka obsahuje odkaz na on-line zdroj. Mohu danou poznámku vypustit, když jde o tištěnou publikaci? Pokud nikoli, jak tento problém vyřešit graficky?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Pokud poznámka pod čarou obsahuje relevantní odkaz na on-line zdroj, doporušujeme ji nevypouštět, a to i za cenu, že by byl text poznámky „přetekl“ až na další stranu. Velmi dlouhé poznámky lze rozdělit tak, že text pokračuje na další straně. V takovém případě by ale text poznámky měl mít na každé straně alespoň dva řádky.
Poslední užití:
27.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravdu máme pro ženu použít pojmenování vrchní ministerská radová? Nebylo by v tomto případě lepší zvolit podobu vrchní ministerský rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy odpovídající podobu, tj. vrchní ministerská radová.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že přechýlená podoba od slova rada je radová. Byla by však chyba, kdybychom pro ženu použili výraz rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy podobu radová. Výskyty v Českém národním korpusu dokládají, že se tato přechýlená podoba v praxi užívá. Z těchto důvodů nepovažujeme užití slova rodu mužského rada pro označení ženy za vhodné. (Danému tématu se podrobně věnovala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.)
Poslední užití:
17.6.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Myslela jsem, že se v češtině přechyluje název pracovní funkce, pokud ji vykonává žena. Setkala jsem se však s dokumentem, kde bylo u podpisu ženy uvedeno „ředitel“, nikoliv „ředitelka“. Jak to tedy je?
Odpověď:
Pokud určitou pracovní funkci zastává žena, je vhodnější použít přechýlené pojmenování, v tomto případě „ředitelka“. O tom, proč tomu tak ve zmíněném dokumentu není, se můžeme jen dohadovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz:
Mám napsat „naši zaměstnanci a naše zaměstnankyně“, nebo stačí „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“?
Klíčové slovo:
elipsa slovní; přívlastek; několikanásobný větný člen
Odpověď:
V případě, že jsou složky několikanásobného větného členu rozvity stejným členem, vyjadřuje se tento člen zpravidla jen jednou. Nejčastěji to bývá právě ve spojení podstatného jména se shodným přívlastkem v podobě jména přídavného. Doporučujeme tedy znění „naši zaměstnanci a zaměstnankyně“. Varianta s opakováním přívlastku není vyloženě chybná, ale jde o nadbytečné vyjádření, protože rozvití obou podstatných jmen je zřejmé z kontextu.
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 84
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V názvu našeho klubu používáme slovo „patrioti“. Členkám klubu, kterých je více než mužů, se to však nelíbí. Tvrdí, že dané slovo označuje jen muže. Jak to vidíte?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Výraz „patrioti“ v názvu klubu je použit jako tzv. generické maskulinum – pojmenování osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender. Proto je užití daného výrazu z jazykového hlediska v pořádku. Nicméně pokud členky klubu nejsou s jeho názvem spokojeny a přejí si zdůraznit svou přítomnost, můžete jim vyjít vstříc např. přidáním přechýlené podoby (patrioti a patriotky). Rozhodnutí je na vás.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo odmítá uvádět na průkazkách přechýlené podoby názvů povolání „soudní tlumočnice“ a „soudní překladatelka“, máme tam tedy napsáno např. „Jana Nováková, soudní tlumočník“. Naopak na razítkách podle nařízení ministerstva zmíněné přechýlené podoby jsou. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
tlumočnice; překladatelka
Odpověď:
Obecné doporučení zní následovně: Zastává-li určitou funkci či pracovní pozici žena (a vyjadřujeme-li se o konkrétní ženě), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu. V souladu s tím bychom se přikláněli k pojmenování v ženském rodě – soudní tlumočnice, soudní překladatelka. Nicméně je možné, že existuje nějaký (vnitřní) předpis, který užívání nepřechýlených pojmenování na průkazkách upravuje (podobně jako je tomu dle vašeho vyjádření v případě razítek).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi přechýlená podoba „pedagožka“. Mohu používat označení „pedagog“, i když mluvím o ženě?
Klíčové slovo:
pedagožka
Odpověď:
Postoje ke konkrétním přechýleným podobám (ostatně jako k jiným jazykovým prostředkům) mohou být samozřejmě subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je vhodnější užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „pedagožka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný akcionář“, přechýlená podoba „jediná akcionářka“ mě tahá za uši. Mohu používat spojení „jediný akcionář“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
akcinonářka
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná akcionářka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Je možné používat v diplomové práci přechýlenou podobu „probandka“, nebo se musí používat jen „proband“? Autor jedné diplomové práce třeba píše, že „proband porodil dítě“, což působí opravdu zvláštně.
Klíčové slovo:
probandka
Odpověď:
Pokud pojmenování osoby odkazuje ke konkrétní ženě, nelze užít tzv. generické maskulinum, naopak je třeba užít přechýlenou podobu pojmenování (tj. „probandka porodila dítě“, „probandka podstoupila lékařský zákrok“ apod.).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je třeba toto pořadí zachovat i u jiných tvarů (např. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), nebo mohu pořadí obrátit, abych zkrátila zápis (např. Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?)?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Pokud je nejprve uveden tvar v rodě ženském a po lomítku následuje tvar v rodě mužském, doporučujeme vám v rámci jednoho textu použít pro zápis rodových variant pomocí lomítka jednotné řešení, tzn. zachovat dané pořadí i u dalších tvarů (tj. Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?), přestože to může text prodloužit.
Zvažované varianty:
Jak spokojená/spokojený jste byla/byl v posledním roce?
Jak spokojená/spokojený jste byl/a v posledním roce?
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. Moc se mi nelíbí užití slovesa v množném čísle (jsou), když je podmět v čísle jednotném (zpěvák). Další problém vidím ve větách, které nemají vyjádřený podmět – třeba když se dále píše, že „vydali desku“, nevím, zda ji vydal zmíněný zpěvák, nebo jeho hudební skupina. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Na úvod je třeba konstatovat, že čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako např. angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování. Co se výše zmíněné věty týče, tvar slovesa v množném čísle se do češtiny dostal pravděpodobně vlivem angličtiny, v níž se jako jeden z prostředků genderově neutrálního vyjadřování prosazuje zájmeno they (kterému v češtině odpovídají tvary množného čísla ‚oni ‚ony, ona‘). Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku však není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se tak jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Je tedy třeba počítat s tím, že na (mnohé) uživatele češtiny budou tyto konstrukce působit neobvykle, a dokonce jim mohou způsobovat interpretační potíže. Ostatně to sám tematizujete ve svém dotazu – zvláště věty s nevyjádřeným podmětem jako „vydali desku“ mohou být interpretačně nejednoznačné. Doporučujeme proto mít při vytváření genderově neutrálních textů tento problém na zřeteli.
Poslední užití:
18.7.2024
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můj dotaz se týká nebinárního vyjadřování. Setkal jsem se s větami typu „nebinární zpěvák jsou...“. V daném kontextu se mi zdá zvláštní použít jméno rodu mužského (zpěvák), ale zase nevím, jak jinak dotyčnou osobu pojmenovat. Máte nějaký nápad?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pokud se chceme vyhnout pojmenování profese v rodě mužském (zpěvák) či ženském (zpěvačka), nabízí se jako řešení zvolit genderově neutrálnější opis jako např. pěvecká osobnost, hudební osobnost.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu sebepoznávacího deníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je toto pořadí v pořádku? Běžně se setkávám s tvary mužského rodu na prvním místě.
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V praxi se při uvádění rodových variant obvykle používá na prvním místě tvar rodu mužského (spokojený/spokojená). Výhoda tohoto pořadí spočívá v tom, že nezřídka umožňuje zkrácený způsob zápisu (odpověděl/a, manažer/ka, ale pouze vědec/vědkyně). Opačné pořadí však není vyloučené, zvláště chceme-li zdůraznit zastoupení žen, obracet se v textu především na ženy apod. Pokud má autorka dotazníku takový či podobný záměr, nelze toto řešení odmítat.
Poslední užití:
26.9.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.