Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Připravuji text pozvánky, který bude zveřejněn na sociální síti, jedná se tedy o neformální text. V příspěvku zmiňujeme paní Novákovou, která má titul Ph.D. Můžeme o ní psát jako o Dr. Novákové?
Odpověď:
Užití titulu Dr. (tj. s velkým písmenem) nedoporučujeme, neboť se jedná o oficiální podobu dříve udělovaného titulu. V úvahu však přichází zkratka dr. (tj. s malým písmenem). Ta totiž může zastupovat jakýkoli doktorský titul (ať už stojí před jménem, např. JUDr., či za ním, např. Ph.D.). Doporučujeme tedy psát o dr. Novákové.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Můj manžel měl tituly doc., RNDr. a CSc. Mám na jeho náhrobku uvést všechny tituly, nebo stačí jen RNDr.?
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka. Ovšem domníváme se, že pokud chcete tituly na náhrobku zaznamenat, bylo by vhodnější uvést všechny.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Formuluji poděkování za finanční příspěvek. Napsal bych, že děkuji „Pavlovi a Daniele“, protože peníze mi poslal muž z tohoto manželského páru. Ale nejsem si jistý, zda by jako první neměla být uvedena žena. Poradíte mi?
Odpověď:
Obecně platí, že s ohledem na společenskou konvenci je vhodnější uvádět v různých textech ženu před mužem. Ovšem domníváme se, že v situaci, kdy peníze věnoval (především) muž, je zcela v pořádku uvést na prvním místě jeho.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Řeším oslovování ve firemní komunikaci. Je někde stanovené pravidlo, že se ženy oslovují na prvním místě – „vážené paní, vážení pánové“?
Klíčové slovo:
paní; pánové
Odpověď:
Pro oslovování nejsou stanovena závazná pravidla, ovšem je běžné, obvyklé uvádět ženy na prvním místě.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvovala jsem bakalářské studium v Praze a navazující magisterské studium v Ústí nad Labem. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování navazujícího magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolega je nositelem titulů Mgr. a Ph.D., ale v podpisu uvádí vždy jen Ph.D. Je to v pořádku?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Pro uvádění či neuvádění titulů v podpisu neexistují žádná závazná nařízení, teoreticky je tedy možné uvést pouze jeden z titulů. Ovšem v praxi je běžné a obvyklé uvádět všechny získané tituly.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení – „vážení páni starostové“, nebo „vážení pánové starostové“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je výrazně častější užití krátkého tvaru – „vážení páni starostové“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení starostové“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s formulacemi „jsem ředitel“ a „jsem ředitelem“. Můžete mi vysvětlit, kdy se užívá 1. pád a kdy 7. pád?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obecně lze říci, že rozdíl mezi 1. a 7. pádem podstatného jména v přísudku tkví v tom, že jménem ve tvaru 1. pádu se přisuzuje podmětu příznak trvalý, stálý, kdežto tvarem 7. pádu příznak platný jen aktuálně, tedy příznak přechodný. Tento významový rozdíl se však stírá, mnozí mluvčí si jej dnes neuvědomují, a proto je mnohdy možné užít oba tvary. Tak je tomu i v případě formulací „jsem ředitel“/„jsem ředitelem“, obě považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
Jsem ředitel.
Jsem ředitelem.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V rozhodnutí o žádosti nezletilé dívky mj. píšu „o žádosti Vaší dcery, paní Jany Novákové.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Uvedená formulace je v pořádku. Jen dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné vypustit slovo „paní“, jedná-li se o malé dítě, a tedy napsat: „o žádosti Vaší dcery Jany Novákové“. Případně by bylo možné též změnit slovosled: „o žádosti Jany Novákové, Vaší dcery“.
Zvažované varianty:
o žádosti Vaší dcery, paní Jany Novákové
o žádosti Vaší dcery Jany Novákové
o žádosti Jany Novákové, Vaší dcery
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Označuje slovo cyklista všechny lidi, nebo jen muže? Pokud je na značce napsáno „cyklisto, sesedni z kola“, znamená to, že já musím jakožto muž kolo vést, kdežto má manželka může pokračovat v jízdě?
Klíčové slovo:
cyklista
Odpověď:
Slovo cyklista je rodu mužského, a proto primárně označuje muže. V češtině ovšem užíváme i tzv. generické maskulinum – slovo mužského rodu tedy může označovat i osoby ženského pohlaví. To je právě případ příkazu „cyklisto, sesedni z kola“, který je bezpochyby určen jak cyklistům, tak cyklistkám.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Když někomu vytváříme profil na firemních stránkách, píšeme tam, jakou funkci zastává, např. „manažer komunikace“. Pokud funkci zastává žena, měli bychom napsat „manažerka komunikace“? Nebo máme ponechat název pozice „manažer komunikace“?
Klíčové slovo:
manažerka
Odpověď:
Ve spojení s konkrétní ženou je vhodné použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, ve vašem případě tedy „manažerka komunikace“.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nalezla jsem následující větu: „Vědci se nestačili divit nad tím, že...“ Domnívám se, že náležitá vazba slovesa je „divit se někomu/něčemu“, nikoli „divit se nad někým/něčím“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
divit se
Odpověď:
Ano, slovníky vazeb uvádějí u slovesa „divit se“ pouze vazbu s bezpředložkovým 3. pádem. V uvedené větě se pisatel dopustil tzv. kontaminace (zkřížení) vazeb „divit se něčemu“ a „podivovat se nad něčím“.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.“
Odpověď:
V daném souvětí je nenáležité užití slovesného tvaru ve 3. osobě (souhlasí), náležitý je zde tvar 1. osoby (souhlasím), souvětí by tedy mělo mít podobu: „Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.“ Ovšem i tato varianta se může jevit mnohým mluvčím jako problematická, a to především kvůli vložené větě vedlejší. Za přijatelnější bychom považovali variantu: „Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.“
Zvažované varianty:
Včetně mě, který také s návrhem souhlasí, se vyjádřilo deset členů rady.
Včetně mě, který také s návrhem souhlasím, se vyjádřilo deset členů rady.
Vyjádřilo se deset členů rady včetně mě, který také s návrhem souhlasím.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Může po částici kéž následovat sloveso v přítomném čase? Např. „Kéž je jaro!“
Klíčové slovo:
kéž
Odpověď:
Ano, užití tvaru slovesa v přítomném čase po částici kéž je v pořádku. Dokládá to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde je uveden příklad: „Kéž je sníh!“
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit nositele titulu CSc.? Jiný titul dotyčný nemá.
Odpověď:
CSc. je zkratka pro titul kandidáta věd, tento titul se však k oslovování nepoužívá. Ovšem jelikož ho lze považovat za ekvivalentní dnešnímu titulu Ph.D., navrhujeme oslovit dotyčného „pane doktore“.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby jednotlivé položky výčtu nebyly ukončeny interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Pokud jsou položky výčtu vizuálně odlišeny (začínají na novém řádku, jsou označeny písmeny, číslicemi, odrážkami apod.) a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci položky psát nemusí.
Poslední užití:
10.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.