Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá pravopisná úprava plakátu (interpunkce, velikost počátečního písmene)? Je možné začínat jednotlivé řádky velkým počátečním písmenem a neukončovat je tečkou?
Klíčové slovo:
výčet; plakát
Odpověď:
Problematika úpravy plakátů není nikde normována. Můžeme vyjít z doporučení normy ČSN 01 6910, která řeší mj. pravopisnou úpravu výčtů. Podle této normy, jestiže jsou jednotlivé body výčtu vizuálně odlišeny a jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci řádku psát nemusí. O velikosti počátečního písmene se norma nezmiňuje, položky nevětného charakteru by však měly začínat malým počátečním písmenem. Nicméně na plakátech se setkáváme i s odlišnou pravopisnou úpravou a vzhledem ke specifické grafické úpravě bychom byli k velkým počátečním písmenům na začátcích řádků tolerantní.
Poslední užití:
14.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve druhé z následujících vět? „Peníze pro děti získali vlivní muži tenisu. Podle jakých pravidel(,) svaz tají.“
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Podřadně připojenou vedlejší větu uvozenou vztažným zájmenem je třeba od řídící věty, popř. řídícího výrazu, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Pravopisná úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
Pokud se mi v poznámkovém aparátu střídají větné a nevětné celky, je třeba sjednocovat psaní malých a velkých počátečních písmen?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Tato problematika není nikde kodifikována. Doporučujeme však v případě střídání větných a nevětných celků zvolit jednotné pravopisné řešení pro celý poznámkový aparát.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
21.6.3 Velká písmena v poznámkách
Dotaz:
Úprava abecedního seznamu
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká norma pro uvádění jmen v rejstříku? Konkrétně mě zajímá, zda je nutné mezi příjmením a iniciálou rodného jména psát čárku (např. Novák, J.)?
Klíčové slovo:
rejstřík
Odpověď:
Rejstříky apod. mají povahu abecedního seznamu. Norma, která se věnuje abecednímu řazení v takových seznamech, však o jejich formální úpravě mnoho neříká. Čárka mezi příjmením a iniciálou rodného jména se tak psát může, ale nemusí. Důležité je, aby byl zápis v rámci rejstříku jednotný.
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Formální a grafická úprava prvků řazení (s. 7)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá pravopisná úprava výčtů (interpunkce, psaní malých/velkých písmen na začátku bodu), který není uvozen dvojtečkou?
Klíčové slovo:
výčet; dvojtečka; pravopis
Odpověď:
Dvojtečku za uvozovací větou nepíšeme, pokud chápeme výčet jako plynulou součást věty. Z toho důvodu jednotlivé body výčtu obvykle začínají malými písmeny, jsou odděleny čárkami a výčet ukončujeme tečkou.
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následujícím spojení? „Vyzkoušet si něco nového(,) nebo prohlubovat svou odbornost? S námi je možné obojí.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Mám následující dvě věty. „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.“ Budou mít ve druhé větě výrazy „modrý“ a „zelený“ funkci předmětu, jestliže je řídící výraz „svetr“ vypuštěn?
Klíčové slovo:
přívlastek; předmět; elipsa
Odpověď:
Výrazy „modrý“ a „zelený“ ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): „Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].“
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 340
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následujícím spojení? „Investujete? Zjistěte(,) jak.“
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Shoda podle smyslu (množné číslo)
Konkrétní dotaz:
Mám následující úryvek textu. „Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezly/odvezli do krematoria. Stejně postupovaly/postupovali u...“ Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve druhé a třetí větě? Napsala bych spíše tvrdé y, tedy „odvezly“ a „postupovaly“, ale kolegové mi tvrdí, že bych měla volit tvary s měkkým i.
Klíčové slovo:
čety
Odpověď:
Máte dvě možnosti. Buď můžete upřednostnit formální hledisko a ve druhé a třetí větě řídit shodu nevyjádřeným podmětem „čety“ (Mrtvá těla pak odvezly do krematoria. Stejně postupovaly u...), nebo lze uplatnit i tzv. shodu podle smyslu, a tedy v následujících větách volit měkké i (Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezli do krematoria. Stejně postupovali u...“). Obě varianty jsou v pořádku.
Poslední užití:
22.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar počítaného předmětu po desetinném čísle v následující větě? „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let/roku.“
Klíčové slovo:
desetinné číslo; 0,5 roku
Odpověď:
Tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba dané věty je tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 roku“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let.“ Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustná vazba „účtovat o něčem“?
Klíčové slovo:
účtovat
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „účtovat“ vazbu „účtovat něco“, případně (expresivně) „účtovat s někým/něčím“. Vazba „účtovat o něčem“ se ve slovnících nevyskytuje, proto doporučujeme se jí ve spisovném projevu vyhnout.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem několik spojení typu „nápověda na nalezení pokladu“, „nápověda na další stanoviště“ apod. Jaká je prosím správná předložková vazba slova „nápověda“ v takovýchto kontextech? Neměla bych spíše napsat „nápověda k nalezení pokladu“ apod.?
Klíčové slovo:
nápověda
Odpověď:
Slovníky vazeb heslo „nápověda“ bohužel neobsahují. Z dat Českého národního korpusu ale vyplývá, že mnohem častější je právě vámi navrhovaná vazba s předložkou „k“: „nápověda k používání“ apod. Předložka „na“ se společně s podstatným jménem „nápověda“ vyskytuje především se 6. pádem ve významu „kde“: „nápověda na desce stolu / na monitoru“ apod. Užití předložky „na“ v dotazovaném kontextu („nápověda na nalezení“) je spíše řídké, nelze jej ale vyloučit. Celkově se přikláníme k volbě běžnější vazby s předložkou „k“, protože předložka „na“ v tomto ohledu může na některé účastníky komunikace působit nezvykle.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Kolegu má před jménem titul Mgr. a za jménem titul Ph.D. Přepokládám, že ho mám v e-mailu oslovit „pane magistře“, protože titulem za jménem se neoslovuje. Je to tak?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
V uvedeném případě je náležitá forma oslovení „pane doktore“. Oslovujeme totiž nejvyšším dosaženým titulem, nezáleží na tom, zda je umístěn před jménem, nebo za ním.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit v mluveném rozhovoru klienta, který má magisterský a inženýrský titul? Na prvním místě uvádí titul magisterský, až po něm inženýrský, takže možná raději „pane magistře“?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ing.
Odpověď:
Tyto tituly jsou rovnocenné, můžete si tedy vybrat, zda klienta oslovíte „pane magistře“ nebo „pane inženýre“. Pořadí titulů není rozhodující – vypovídá pouze o tom, že dotyčný získal nejprve titul inženýrský (proto stojí blíže ke jménu) a poté magisterský.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V dopisu z úřadu bylo oslovení „Vážený pane Mgr.“ (tedy bez příjmení). Podle mě je takové oslovení nevhodné. Jaký je váš názor?
Klíčové slovo:
Mgr.
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, oslovení zkratkou magisterského titulu je zcela nestandardní. Náležitá forma oslovení magisterským titulem je „Vážený pane magistře“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně přechylování. Měli jsme připravenou pracovní smlouvu pro ředitele, ovšem nyní do této funkce nastupuje žena. V hlavičce smlouvy jsem tedy uvedla: „Jana Nováková, ředitelka“. Avšak dále ve smlouvě ponechávám slovo ředitel (ve formulacích typu „ředitel je povinen...“, „ředitel jmenuje...“), abych to nemusela všude měnit. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
ředitel; ředitelka
Odpověď:
Jelikož používáte na prvním místě smlouvy přechýlenou podobu ředitelka, měla byste ji používat i dále v textu. Jednak smlouvu připravujete pro konkrétní osobu – ženu, jak ostatně reflektujete v prvním výskytu názvu funkce, jednak by smlouva měla být napsána co nejpřesněji, a proto je vhodné držet se jedné podoby názvu funkce.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit paní, která má magisterský a inženýrský titul?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ing.
Odpověď:
Tyto tituly jsou rovnocenné, můžete si tedy vybrat. Při rozhodování můžete vzít v úvahu, za jakým účelem paní kontaktujete – pokud se na ni obracíte např. s požadavkem, kterému může vyhovět díky svému inženýrskému vzdělání (nikoliv díky vzdělání magisterskému), je vhodnější zvolit oslovení „paní inženýrko“.
Poslední užití:
25.4.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.