Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Poslouchala jsem pořad v rozhlase, hovořil tam profesor a řekl „před několika dněma“. Domnívám se, že tvar dněma se do veřejného projevu nehodí. Souhlasíte?
Klíčové slovo:
dněma
Odpověď:
Spisovná podoba slova den v 7. pádě množného čísla je dny. Ve formálním a veřejném projevu by bylo vhodnější použít tuto podobu než podobu s nespisovnou koncovkou -ěma.
Zvažované varianty:
před několika dněma
před několika dny
Poslední užití:
27.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda je v následující větě vhodnější užít v přísudku jmenném se sponou 1., nebo 7. pád: „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.“ / „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autoři návrhu.“ Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Doporučujeme zvolit formulaci: „Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.“ Tvar 7. pádu v přísudku jmenném se sponou se totiž používá k vyjádření toho, čím se podmět zabývá, co dělá, tedy jaké vykonává povolání, jakou má funkci apod.
Zvažované varianty:
Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autory návrhu.
Článek dokresluje rozhovor s architekty, kteří jsou autoři návrhu.
Poslední užití:
28.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujícíh formulací je lepší? „Česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdí“, nebo „česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdi“?
Klíčové slovo:
hrdý
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Přísudek se složeným tvarem přídavného jména „hrdí“ je prostředkem neutrálním, přísudek se jmenným tvarem přídavného jména „hrdi“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdí
česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdi
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V prvním vydání knihy je uvedeno jméno překladatele včetně jeho titulu docenta. Nyní se připravuje druhé vydání, překladatel mezitím získal titul profesora. Který z těchto titulů by měl být uveden v novém vydání?
Klíčové slovo:
doc.; prof.
Odpověď:
Pakliže pro tyto případy není zavedena žádná redakční praxe, přikláněli bychom se k uvedení novějšího, vyššího titulu profesora.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu je uveden výčet různých druhů semínek: „semínka (konopné, slunečnicové...)“. Neměly by být v závorce spíše tvary množného čísla, tedy: „semínka (konopná, slunečnicová...)“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Navrhovaná úprava je možná, nikoliv nutná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V seznamu surovin jsou jednotlivé položky uvedeny v množném čísle, např. vlašské ořechy, výjimku však tvoří lněné semínko. Měla bych použít raději tvar množného čísla, tedy lněná semínka?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Navrhovaná úprava je možná, nikoliv nutná – některé suroviny se uvádějí častěji ve tvaru množného čísla, např. vlašské ořechy, jiné ve tvaru čísla jednotného, např. bazalka. Lněné semínko může mít tvar jak jednotného, tak množného čísla.
Dotaz:
Grafická úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je upraveno, jak velká mezera má být mezi číslem označujícím bod výčtu a textem bodu výčtu?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
ČSN 01 6910 velikost mezery mezi číslem označujícími body výčtu a textem bodu výčtu neupravuje. Tato velikost je obvykle dána přednastavením textového procesoru.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Pokud máme krátké body výčtu nevětného charakteru, ve kterých se vyskytuje interpunkční čárka, měli bychom je ukončovat taktéž čárkou, nebo středníkem?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Poučka říká, že se středníkem ukončují položky nevětného charakteru zpravidla tehdy, pokud jsou delší a v některém z nich je pro vnitřní členění použita čárka. V případě, kdy je naplněna pouze jedna podmínka pro použití středníku (pro vnitřní členění je použita čárka, body jsou však krátké), je rozhodnutí, zda použít středník, nebo čárku, na pisateli, který by měl zvážit zejména přehlednost celého výčtu.
Poslední užití:
5.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Označování položek výčtu
Konkrétní dotaz:
Je možné neuvozovat jednotlivé body výčtu odrážkou a začínat jednotlivé body jako text na samostatném řádku?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Abychom mohli hovořit o výčtu, je nutné jednotlivé položky označit číslicemi, písmeny abecedy, pomlčkami či odrážkami (např. čtverečky, puntíky apod.).
Poslední užití:
5.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.2 Označování položek výčtu (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné nezakončovat jednotlivé body výčtu čárkami, pouze poslední bod ukončit tečkou?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Jsou-li jednotlivé body výčtu dostatečně graficky odlišeny a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na koncích řádků psát nemusí. Pokud se rozhodneme pro řešení výčtu bez interpunkce, je tečka za posledním bodem výčtu nenáležitá.
Poslední užití:
5.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je možné, aby se v rámci jednoho textu ve výčtech větného charakteru jednotlivé body interpunkcí ukončovaly a ve výčtech nevětného charakteru ne?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
V rámci jednoho textu se doporučuje postupovat jednotně u výčtů podobné struktury. Výčty odlišné struktury tedy mohou mít i v rámci jednoho textu odlišné interpunkční řešení.
Poslední užití:
24.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Grafická úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je možné v rozhovoru zpřehlednit otázku použitím výčtu, kdy jsou jednotlivé body označeny písmeny a), b), c) atd.?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Položky výčtů mohou být označeny číslicemi, písmeny abecedy, pomlčkami, odrážkami nebo jinými grafickými prvky (puntíky, čtverečky apod.). Zpřehlednit rozhovor použitím výčtu, jehož jednotlivé body označujeme písmeny, proto lze.
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.2 Označování položek výčtu (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Je přípustné začínat jednotlivé body výčtu velkým písmenem a nezakončovat je interpunkcí?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Jsou-li body výčtu dostatečně graficky odlišeny a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka (včetně tečky na konci) se na koncích řádků psát nemusí. K psaní velkého písmene ovšem v případě nevětných výčtů není důvod, proto bychom v takových případech doporučili začínat jednotlivé body malým písmenem.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
Máme katalog o čtyřech kapitolách, z nichž jednu kapitolu napsal jeden autor, zbylé tři druhý autor. Mají se poznámky pod čarou číslovat průběžně v celém katalogu, nebo po jednotlivých oddílech (kapitolách jednoho autora)? Katalog tvoří jeden tematický celek.
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
ČSN 01 6910 umožňuje uvádět poznámky pod čarou jak průběžně v celém textu, tak po jednotlivých oddílech. Ve zmíněném případě, kdy katalog tvoří jedno téma, bychom ovšem doporučili číslovat průběžně v celém textu.
Poslední užití:
22.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou (s. 35–36)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď:
Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V prezentaci k odborné přednášce potřebuji použít slovo pneumotorax. Mám zvolit tuto počeštěnou variantu zápisu, nebo je vzhledem k odbornému stylu lepší použít řeckou variantu pneumothorax?
Klíčové slovo:
pneumotorax
Odpověď:
V Českém národním korpusu převažuje varianta pneumotorax, jež se objevuje i v odborné lékařské literatuře. Pokud je přednáška určena širší veřejnosti, doporučili bychom zvolit tento zápis. Pokud je přednáška určena lékařům, lze zvolit též zápis pneumothorax.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících variant je vhodnější? „Abychom mohli žít život bez strachování.“ / „Abychom mohli žít naplněný život bez strachování.“
Odpověď:
Spojení „naplněný život“ je běžné, lze jej tedy užít, avšak ani absenci přívlastku "naplněný" nepovažujeme za problematickou. Obě varianty jsou tedy vhodné.
Zvažované varianty:
Abychom mohli žít život bez strachování.
Abychom mohli žít naplněný život bez strachování.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu a zdá se mi, že by měla být přeformulována: „Po automatickém obnovení konektivity očekávej o tom informaci v následujícím e-mailu.“ Připadá mi, že je v ní navíc „o tom“.
Odpověď:
Původní varianta je opravdu nevhodná, dovolujeme si navrhnout úpravu: „Informaci o automatickém obnovení konektivity očekávej v následujícím e-mailu.“
Zvažované varianty:
Po automatickém obnovení konektivity očekávej o tom informaci v následujícím e-mailu.
Informaci o automatickém obnovení konektivity očekávej v následujícím e-mailu.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Která z uvedených variant je nejlepší? „Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, který může způsobit zdravotní potíže obyvatel a rušící klid až do vzdálenosti jednoho kilometru.“ / „Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, rušící klid až do vzdálenosti jednoho kilometru, a může způsobit zdravotní potíže obyvatel.“ / „Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, který může způsobit zdravotní potíže obyvatel a ruší klid až do vzdálenosti jednoho kilometru.“
Odpověď:
Za nejvhodnější považujeme poslední uvedenou variantu, ale dáváme ke zvážení odstranění druhého zájmena který: "„Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, může způsobit zdravotní potíže obyvatel a ruší klid až do vzdálenosti jednoho kilometru.“
Zvažované varianty:
Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, který může způsobit zdravotní potíže obyvatel a rušící klid až do vzdálenosti jednoho kilometru.
Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, rušící klid až do vzdálenosti jednoho kilometru, a může způsobit zdravotní potíže obyvatel.
Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, který může způsobit zdravotní potíže obyvatel a ruší klid až do vzdálenosti jednoho kilometru.
Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, může způsobit zdravotní potíže obyvatel a ruší klid až do vzdálenosti jednoho kilometru.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi formulace: „Hluk je všudypřítomný 24 hodin denně, s možností způsobení zdravotních potíží obyvatel.“ Mohu ji upravit následujícím způsobem? „Všudypřítomný hluk, který může způsobit zdravotní potíže obyvatel.“
Odpověď:
Ano, navržená úprava je možná. Z této varianty je však vypuštěna informace o nepřetržitosti hluku, a proto navrhujeme ještě jiné řešení: „Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, může způsobit zdravotní potíže obyvatel.“
Zvažované varianty:
Hluk je všudypřítomný 24 hodin denně, s možností způsobení zdravotních potíží obyvatel.
Všudypřítomný hluk, který může způsobit zdravotní potíže obyvatel.
Hluk, který je všudypřítomný 24 hodin denně, může způsobit zdravotní potíže obyvatel.
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.