Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Grafická úprava nadpisu a podnadpisu
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem mohu oddělit nadpis a podnadpis knihy? Jde mi jak o situaci na přebalu knihy, tak o situaci, kdy se o knize píše v textu.
Klíčové slovo:
nadpis; podnadpis; oddělení
Odpověď:
Pokud jsou nadpis a podnadpis na přebalu knihy, píšou se na samostatných řádcích. Podnadpis bývá obvykle odlišen jinou velikostí, příp. typem písma. Pokud o knize píšeme v textu, odděluje se podnadpis od nadpisu různými způsoby. Způsob oddělení není nikde popsán a praxe je různorodá. Často se objevuje oddělení podnadpisu dvojtečkou, příp. pomlčkou. Velikost počátečního písmene podnadpisu v těchto případech kolísá. Vedle toho se lze také setkat s oddělením podnadpisu tečkou, tento způsob zápisu se však objevuje typicky v citacích nebo v případech, kdy název knihy stojí na samostatném řádku a není začleněn do textu. V takovém případě je počáteční písmeno podnadpisu vždy velké. Doporučujeme se seznámit s interními normami redakce či vydavatelství.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Jak se člení odstavce v textech, které vznikají ve školním prostředí, např. v žákovských slohových pracích?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
ČSN 01 6910, která se vztahuje primárně na oblast psaní obchodních a úředních dopisů, říká, že odstavce se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou; mezera a zarážka by se neměly pro vyznačení odstavce užívat současně. Pravidlo týkající se členění odstavců je podle našeho názoru nicméně dobře aplikovatelné i v jiných oblastech. O žádné normě, která by se týkala psaní školních prací, nevíme, jednotlivé školy však mohou mít svá interní pravidla pro psaní prací, která je vhodné respektovat.
Poslední užití:
7.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Podmět psaný přes lomítko (např. studenti/studentky)
Konkrétní dotaz:
V textu uvádíme názvy osob v mužském i ženském rodě, zapisujeme je pomocí lomítka, např. žadatel/žadatelka. Nejsme si ale jisti, jak máme řešit shodu přísudku s tímto podmětem. Bude se v přísudku psát měkké i, stejně jako např. v případě několikanásobného podmětu se souřadicí spojkou („žadatel nebo žadatelka by měli“; tudíž „žadatel/žadatelka by měli“)?
Klíčové slovo:
lomítko; genderová korektnost
Odpověď:
Jestliže v podmětu pomocí lomítka naznačujeme alternativu, tj. varianty, které jsou si rovny, je náležité danou formu dodržet i v přísudku. Proto by ve vaší větě měly být uvedeny dva slovesné tvary, odpovídající každému z výrazů užitých v podmětu: „žadatel/žadatelka by měl/měla“, „žadatel/ka by měl/a“ apod.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 22 – Typ Studenti/studentky psali/psaly
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravuji překlad, v němž se objevují spojení typu „členky a členové týmu“. Nejsem si jistá, zda by pořadí jmen nemělo být opačné, tedy „členové a členky týmu“. Která varianta je podle vás vhodnější?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že při uvádění rodových variant je frekventovanější umístění jména v mužském rodě na první pozici, doporučujeme vám upřednostnit variantu „členové a členky týmu“. (Výjimku tvoří oslovení, kde je z hlediska etikety považováno za vhodnější uvádět na prvním místě ženy.) Nikde však není ustanoveno, v jakém pořadí by měla být jména rodu mužského a rodu ženského uváděna, a proto považujeme i opačné pořadí (členky a členové týmu) za přijatelné.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. „styčná důstojnice“, někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce „styčný důstojník“. Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba „paní plukovnice“, ale nikdo neříká „paní majorka“, pouze „paní major“. Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?
Klíčové slovo:
důstojnice
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: „Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.“ Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: „Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Autorka textu o sobě napsala, že je „módní kreslíř“. Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu „módní kreslířka“?
Odpověď:
Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy „módní kreslířka“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
V rámci jednoho textu se mi objevují výčty uvozené různým způsobem, a to pomlčkou a řadovými číslovkami. Body výčtu, jehož položky jsou uvozeny pomlčkou, mají nevětný charakter, píšeme je s malým počátečním písmenem a ukončujeme čárkou. V bodech druhého výčtu, uvozeného řadovými číslovkami, se však objevují vedlejší věty (např. 1. Mít MMB pro FOP, který je zajištěn exekucí.), proto jsou uvedeny s velkým počátečním písmenem a jsou ukončeny tečkou. Chtěla bych sjednotit pravopisnou úpravu těchto výčtů, ale nejsem si jistá, jak to udělat. Lze body výčtu, které jsou uvozeny řadovými číslovkami, začínat malými počátečními písmeny? A jaké interpunkční znaménko by mělo být na konci jednotlivých bodů?
Klíčové slovo:
výčet; sjednocení úpravy
Odpověď:
V první řadě bychom chtěli říct, že není nezbytně nutné sjednocovat pravopisnou úpravu výčtů, které mají odlišný charakter a jsou navíc uvozeny odlišným způsobem. Pokud bychom ovšem chtěli uvedené výčty sjednocovat, navrhovali bychom začínat jednotlivé body obou výčtů malým počátečním písmenem (výčty uvozené řadovou číslovkou mohou začínat malým písmenem, uvedený příklad současně nemá ryze větný charakter) a ukončovat je buď středníkem, nebo čárkou.
Poslední užití:
10.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Odkaz na poznámku pod čarou
Konkrétní dotaz:
Při edici knihy jsem se setkala s tím, že autor textu odkazuje na jednu poznámku pod čarou na více místech v textu (např. na poznámku pod čarou číslo 3 je odkaz na 5. straně i na 24. straně knihy). U druhého odkazu na poznámku však není uvedeno, na které straně se tato poznámka nachází. Jednak jsem se s tímto způsobem odkazování nikdy dříve nesetkala a jednak se mi toto řešení zdá čtenářsky velmi nevstřícné. Jaké doporučení mohu autorovi knihy navrhnout?
Klíčové slovo:
index; odkaz; poznámka pod čarou
Odpověď:
Máte pravdu, že tento způsob odkazování je neobvyklý a přináši čtenáři obtíže s orientací v textu. Nabízí se dvě možná řešení situace. Pokud by takovýchto odkazů na poznámky bylo více, mohl by autor zvážit, zda neumístit poznámkový aparát až na konec knihy. Pokud se jedná jen o výjimečné případy, lze na jednu poznámku pod čarou odkazovat vícekrát, při druhém (příp. každém dalším odkazu) je třeba uvést, na které straně se původní poznámka pod čarou nachází (např. viz pozn. 3 na str. 5).
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mám na řádku výčet obsahující tři jednoslovné položky, který je zakončen zkratkou apod. (třídní učitel, metodik prevence, školní psycholog apod.). Je možné, aby výčet začínal malým písmenem, když na jeho konci kvůli zkratce stojí tečka?
Klíčové slovo:
výčet; apod.
Odpověď:
Skutečnost, že na konci výčtu stojí tečka, která je součástí zkratky, nehraje při pravopisné úpravě výčtu roli. Výčet obsahující nevětné položky bychom doporučovali začít malým písmenem.
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.