Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku je uvedeno psaní pro jednou (zvlášť), v IJP jsem našla psaní dohromady (projednou). Co je správně?
Klíčové slovo:
pro jednou; projednou
Odpověď:
Starší slovníky SSJČ a SSČ zachycují pouze psaní zvlášť (pro jednou), PČP spřežku projednou neuvádějí. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání, a nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný (na příklad – například). Doklady z ČNK ukazují, že psaní spřežky projednou je v současné praxi natolik rozšířené, že IJP uvádí obě možnosti zápisu jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
pro jednou
projednou
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná“; psala bych pro to zvlášť.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Souhlasíme, psaní předložky „pro“ a odkazovacího zájmena „to“ zvlášť považujeme za základní řešení: „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná." S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Udělal vše proto, aby cesta byla úspěšná).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát nastálo dohromady i na stálo zvlášť?
Klíčové slovo:
nastálo, na stálo
Odpověď:
Obě možnosti lze užít. Psaní dohromady (nastálo) i zvlášť (na stálo) zachycují jak výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ), tak IJP. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že psaní dohromady je 10x častější.
Zvažované varianty:
nastálo
na stálo
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo miniplemena dohromady? Myslím, že je běžné psát slova s „mini“ jako jedno slovo. Ve větě v textu je psáno, že něco je pro malá a mini plemena (zvlášť).
Klíčové slovo:
miniplemeno
Odpověď:
Máte pravdu, že výraz mini- běžně funguje jako první část mnohých složených slov (např. minisukně, minigolf, minirobot, minianketa, miniskot, minipřehlídka, minipivovar...). V souladu se slovníky i praxí proto nic nebrání tomu psát jako jedno slovo i miniplemeno. Doporučujeme formulaci mírně upravit: ...je pro malá plemena a miniplemena. Toto řešení doporučujeme.
V uvedené větě je však možno uvažovat i o pojetí, v němž chápeme výraz mini jako samostatné nesklonné přídavné jméno, v tom případě je v pořádku i formulace ... pro malá a mini plemena.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti. Nemělo by se psát nadto dohromady?
Klíčové slovo:
nad to
Odpověď:
Nadto psané dohromady znamená ‚a ještě navíc, a k tomu‘, např. Je líný a nadto hloupý. V uvedené větě však nejde o tento význam, ale o předložku nad a zájmeno to podkazující k infinitivu objevovat. Bylo by možné volit formulaci Není nad objevování nových zajímavostí. Proto je vhodné ponechat ve větě psaní zvlášť: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti.
Zvažované varianty:
nad to
nadto
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsou moderátoři v rádiích někým kontrolováni, zda užívají spisovnou češtinu? Za špatné vyjadřování by měli dostávat pokuty.
Klíčové slovo:
pokuta
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Je pro vyjadřování v českých médiích uzákoněna spisovná čeština jako v Německu spisovná němčina?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo „kakamita“. Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov „kakat“ a „kalamita“) hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy je přípustný tvar „(oni) umí“?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
U sloves 4. slovesné třídy vzoru „sází“, k níž náleží i sloveso „umět“, je od roku 1993, v souladu s tehdy vydanými Pravidly českého pravopisu, vedle původního tvaru „sázejí“ („umějí“) i nově kodifikovaný tvar „sází“ („umí“). Změna je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů – koncovku ‑í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy „prosit“ i „trpět“ („oni prosí, trpí“).
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru „(oni) umějí“ ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar „umí“.
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru „sázet“. V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.