Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „jako“ v následující větě? „Nebylo by to ani tak odvážné(,) jako spíš neuvážené.“
Klíčové slovo:
ani tak – jako
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak zapsat v českém textu anglicismus top 10 (s číslicí)? Píše se s mezerou, s pomlčkou, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
top 10
Odpověď:
Zápis takovýchto výrazů poměrně často kolísá i v angličtině. ČNK potvrzuje, že v českých textech se objevují všechny uvedené možnosti zápisu: zvlášť, se spojovníkem (nejde o pomlčku) i dohromady. Psaní zvlášť jednoznačně převažuje, a to jak u zápisu s číslicí, tak u slovního vyjádření. Doklady ukazují i rozkolísanost v užití velkých písmen (top, Top, TOP). Pro český text považujeme za nejvhodnější zápis zvlášť a s malým písmenem: top 10, popř. top ten (např. mezi top 10 provozovatelů patří...; třikrát se umístili v top ten).
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“. Není náhodou správný tvar „byla“, tedy „Všechna skladiště byla zapotřebí vyklidit“?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. Výraz „skladiště“ není podmětem, nýbrž předmětem, který závisí na infinitivu „vyklidit“. Přísudkem je zde pak celé spojení „bylo zapotřebí vyklidit“ (sponové sloveso + modální predikativum + infinitiv). Přísudek bezpodmětných větných struktur má tzv. impersonální (neosobní) formu, která zpravidla odpovídá tvaru 3. os. j. č. rodu středního (Prší. Je chladno.). Proto je věta „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku. Podle staršího pojetí (V. Šmilauer, 1966) by bylo možno větu klasifikovat jako větu dvojčlennou s inifinitivním podmětem „vyklidit“ a přísudkem „bylo zapotřebí“, avšak i v takovém případě bychom vyhodnotili výraz „skladiště“ jako předmět. Proto je znění věty „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 117 (Typy bezpodmětých vět se slovesem sponovým)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ani“ v následující větě? „V této knize se nedozvíte, jaké hodnoty si zvolit(,) ani kým být.“
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Vedlejší věty souřadně spojené v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píší čárky v následující větě? „Skutečnou vůli většinou bohužel nacházíme(,) teprve(,) když cítíme velkou bolest.“
Klíčové slovo:
teprve když
Odpověď:
Jestliže spojovacímu výrazu u vedlejší věty předchází vytýkací, zdůrazňovací nebo jiným způsobem významově modifikující výraz, píše se čárka už před tímto modifikujícím výrazem, nikoli mezi oběma výrazy (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 10 – Teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz, časové příslovce + spojovací výraz
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 11 – Vedlejší věty časové – typ předtím než, pokaždé když
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 122
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Ztotožnění, jichž se chcete zbavit(,) nebo je naopak přijmout.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně spojkou „nebo“ v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se v následující větě čárka? „Jak s těmito informacemi naložíte(,) je zcela jiná žáležitost.“
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Vedlejší větu, uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 5 – Podřadná spojení vět – příslovce (jak, kam apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo:
porozumění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se sladce pikantní hořčice s mezerou, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
sladce pikantní
Odpověď:
V tomto případě doporučujeme psát dvě samostatná slova: sladce pikantní hořčice. Nejde o složené přídavné jméno typu sladkokyselý (to se píše dohromady, nikoli se spojovníkem), ale o volné spojení příslovce (sladce) a přídavného jména (pikantní).
Zvažované varianty:
sladce pikantní
sladce-pikantní
Poslední užití:
18.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vě větě „Dal bych nevímco za to, aby...“, bych psal nevímco dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
nevím co
Odpověď:
Slovníky ani Pravidla českého pravopisu spřežku nevímco nezachycují. V SSJČ je u slovesa vědět uveden příklad: já bych jim nedal vědět za nevím co. SSČ žádný příklad užití neuvádí. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují, že se psaní dohromady sice v některých neformálních textech či beletrii objevuje (jako signalizace mluvenosti), ale psaní zvlášť (nevím co) zatím jednoznačně převažuje (5 000 : 237). Doporučujeme proto raději volit psaní zvlášť: Dal bych nevím co za to, aby...
Zvažované varianty:
nevím co
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.