Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta „Jakoby nevěděl, o co jde“. Autor píše jakoby dohromady, ale pochybuji o tom, že to tak má být, protože přece můžu říct Jako kdyby nevěděl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát jako by zvlášť: Jako by nevěděl, o co jde. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nevěděl by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby „jako kdyby nevěděl“. Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: Já, jako bych nevěděla, o co jde. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Jak mám určit přísudek ve větě „Jako malý chtěl být popelářem“? A o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
modální sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se popelářem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „chtěl být popelářem“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve spojení „To je(,) oč tu běží“?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Podřadně připojenou vedlejší větu uvozenou vztažným zájmenem je třeba od řídící věty, popř. řídícího výrazu, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rychlostí? Mělo by se dělit rychlos-tí, nebo rychlo-stí?
Klíčové slovo:
rychlostí
Odpověď:
Slovo rychlostí se na konci řádku správně dělí takto: rych-lo-s-tí. Spojení samohláska + -s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy možnost dělit jak rychlos-tí, tak i rychlo-stí.
Zvažované varianty:
rychlos-tí
rychlo-stí
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rychlost
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se poradit o správné pravopisné podobě slova isonosník, resp. izonosník. Vyskytuje se i podoba ISO nosník, tu ale nepovažuju za správnou, protože nejde o iniciálovou zkratku. Domnívám se, že původně jde o německý výrobek Isokorb, je to nosník s vloženou izolací.
Klíčové slovo:
isonosník; izonosník
Odpověď:
Žádný slovník bohužel výraz nezachycuje, doklady nejsou ani v ČNK. Máte pravdu, že internetové doklady jsou dosti nejednotné. Z popisu výrobku (jde o termoizolační nosník pro přerušení tepelných mostů) je značně pravděpodobné, že motivací pro pojmenování tohoto typu nosníku je výraz izolace. Toto slovo se v dnešní češtině píše v souladu s výslovností se „z“. Za nejvhodnější proto považujeme zápis izonosník (srov. izolační, izolátor, izolovat). Protože ale může jít i o přejatý název, značku výrobku, nelze vyloučit ani variantu isonosník.
Zvažované varianty:
isonosník
izonosník
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Kolega v článku záměrně místo Hollywood použil zápis Halyvúd. Já bych dala přednost psaní s ů: Halyvůd. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně se slovo psalo s ou, což ale v tomto případě není pravda. Jak máme slovo psát?
Klíčové slovo:
Halyvúd, Halyvůd
Odpověď:
Kolegův argument není přesný, ů píšeme v českých slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). V tomto případě jde však o něco jiného. Protože nejde o náležitou podobu zeměpisného jména, ale o záměrnou zkomoleninu vycházející z výslovnosti, není pravopisná podoba stanovena závazně. Oba zápisy lze přijmout, jako srovnání se nabízejí zápisy neformálního výrazu vyggůglit/vygúglit.
Doplňujeme, že v ČNK ani na internetu se ani jedna z uvedených podob nevyskytuje, ve dvou případech je doložen zápis Halywůd (album Ten Halywůd skupiny Kašpárek v rohlíku a píseň Halywůd skupiny Kryštof). Rozhodnutí, jak slovo v článku psát, záleží na vás.
Zvažované varianty:
Halyvúd
Halyvůd
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Z historie českého pravopisu
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Mám napsat čárku před spojkou „a“ v následující větě? „V krátkých medailoncích vám představujeme v abecedním pořadí kandidáty, se kterými budete moci hovořit, seznámit se s jejich vizemi a plány(,) a také na místě diskutovat.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou „a“ v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
1.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Ochotně mi tyto archy zapůjčili nebo mi je alespoň nechali prohlédnout“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Buď existovaly ještě další exempláře(,) nebo pocházejí z raného tisku“?
Klíčové slovo:
buď – nebo
Odpověď:
Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 2 – Spojení vět dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 112
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.