Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace hlásek, písmen a znaků] -> [Hláska (klasifikace)] -> [Konkrétní hláska].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 5/5, položky: 41-46/46
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4333
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak by se mělo v češtině správně vyslovit příjmení Griffith pocházející z angličtiny? Zejména mě zajímá výslovnost přechýlené podoby. Nedovedu si představit, že by se za koncovou hlásku [θ] připojila přípona -ová.
Klíčové slovo: Griffith; Griffithová
Odpověď: V první řadě je třeba vysvětlit, že v češtině se výslovnost cizích vlastních jmen v naprosté většině případů zvukově adaptuje podle určitých principů (např. cizí hlásky se nahradí jejich nejbližšími českými zvukovými protějšky); tzv. citátová výslovnost, kdy se cizí hlásky nijak neadaptují, je řídká. V češtině hlásku [θ] nemáme a ortoepické příručky ji doporučují nahradit buď hláskou [t], nebo [s]. Např. frekventované příjmení Smith, které se v angličtině vyslovuje taktéž s koncovým [θ], se tak do češtiny adaptuje jako [smit], nebo [smis]. Podobně by tedy příjmení Griffith mohlo znít [grifit] nebo [grifis], přechýlená podoba pak [grifitová] nebo [grifisová].
Zvažované varianty:
[grifiθ] [grifit] [grifis]
Poslední užití: 20.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4331
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost slova medaile? Je v něm obsažena hláska [j], nebo by se mělo vyslovovat [medaʔile] v souladu s písmem?
Klíčové slovo: medaile
Odpověď: V souladu s veškerými slovníky a ortoepickou kodifikací doporučujeme výslovnost [medajle], která je podle našeho názoru zcela vžitá. Podobu [medaʔile] s tzv. rázem (předělem) mezi samohláskami uprostřed lze označit za hyperkorektní a neuzuální.
Zvažované varianty:
[medaʔile] [medajle]
Poslední užití: 2.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4259
Užití:
1 2 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Proč se v češtině vyslovuje název obchodu Lidl s dlouhým „í“ jako [lídl], když se píše krátké „i“?
Klíčové slovo: Lidl
Odpověď: Výslovnost přejatých názvů vychází v češtině obvykle z jejich zvukové podoby v jazyce původu, a ne vždy proto odpovídá formě psané (tento adaptační princip preferuje ortoepická kodifikace). Název Lidl byl přejat z němčiny, kde se vyslovuje s dlouhou samohláskou, proto je podoba [lídl] zcela v pořádku. Ne všichni mluvčí si jsou však tohoto faktu vědomi, proto se v úzu můžeme setkat i s variantou [lidl] odpovídající písmu. Obecně lze konstatovat, že v případě názvů firem se obvykle nejvíce vžije ta výslovnost, kterou sama daná společnost v našem prostředí používá (např. v reklamě).
Zvažované varianty:
[lídl] [lidl]
Poslední užití: 18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#2540
Užití:
4 5 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Vyslovuje se v určitých tvarech slovesa „být“ souhláska „j“? Je spisovné vyslovit např. „jsi“ jako [si] a není výslovnost [jsi] hyperkorektní?
Klíčové slovo: určité tvary slovesa být
Odpověď: Tato problematika si zaslouží detailnější vysvětlení. Tvary slovesa být začínající na js- (tj. jsem, jsi, jsme, jste, jsou) jsou v češtině velmi frekventované. Ohledně jejich náležité výslovnosti dochází často ke sporům, bohužel i mezi profesionálními mluvčími se lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky j je zde vždy naprosto nevhodný, v mluveném projevu se „nesmí“ objevit, či že je plná výslovnost (např. v jevištní řeči) dokonce přímo „zakázaná“. Jiní se naopak domnívají, že jakékoli zjednodušení je nepřípustné, a argumentují, že pokud se j píše, je třeba ho i vyslovit. V některých učebnicích bývá tato problematika poněkud zjednodušována a čtenářům pak uniká podstata tohoto jevu. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči a stylu projevu. Při zachování skupiny js se rovněž hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně. Naopak např. v sousedství samohlásky nebo na začátku slova po pauze není namáhavé vyslovit skupinu js- plně. Lze rovněž předpokládat, že nezjednodušená výslovnost nepůsobí v těchto kontextech jakkoli rušivě a posluchači si běžně ani neuvědomují, kterou z variant slyšeli.
Zvažované varianty:
[jsi] [si]
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#2318
Užití:
1 2 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost názvu Rudolfinum?
Klíčové slovo: Rudolfinum
Odpověď: Název pražské koncertní síně Rudolfinum bohužel není v příručkách uvádějících výslovnost zmíněn, avšak podle aktuálních Pravidel českého pravopisu (ve shodě se starším Slovníkem spisovného jazyka českého) se jména s daným zakončením mají vyslovovat dlouze, srov. např. Karolinum [karolínum], Klementinum [klementýnum]. Z našich zkušeností vyplývá, že někteří posluchači vnímají u těchto názvů krácení samohlásek velmi negativně (naopak nám není známo, že by dodržování kvantity v těchto případech působilo např. nápadně). Doporučujeme tedy užívat podobu [rudolfínum].
Zvažované varianty:
[rudolfinum] [rudolfínum]
Poslední užití: 5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#2317
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Domnívám se, že se řada názvů ruského původu, v nichž se vyskytuje písmeno o, vyslovuje v češtině špatně, např. název lokality Volokolamsk (rusky Волокола́мск) by se neměl číst [volokolamsk], ale [valakolamsk]. Mám pravdu?
Klíčové slovo: Volokolamsk
Odpověď: Již při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny se bere ohled na výslovnost, takže název města Volokolamsk by se měl v češtině vyslovovat shodně s grafickou podobou. Bližší vysvětlení uvádí např. ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny (1978): „Protože se v češtině i cizí jména přízvukují zásadně na prvé slabice, neprojevují se tu ony jevy, které jsou v ruštině pevně svázány s přízvukem, např. tzv. ákání (tj. výslovnost nepřízvučného o jako hlásky blízké [a]). Vlastní jména jako Oněgin, Borodin, Tolstoj (stejně jako obecná kolchoz, poběda) nevyslovíme v češtině jako [aňegin, baroďin, talstoj], nýbrž správná výslovnost v češtině bude [oňegin, boroďin, tolstoj] (stejně jako [kolchos, pobjeda]).“
Poslední užití: 9.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 95
Jazykový zdroj: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 106

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.