Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace hlásek, písmen a znaků] -> [Hláska (klasifikace)] -> [Pořadí ve slově].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 3/39, položky: 21-30/383
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10312
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Má se při zpěvu lidových písní v určitých tvarech slovesa „být“ vyslovovat souhláska „j“?
Klíčové slovo: určité tvary slovesa být; zpěv
Odpověď: V pěveckém prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa být při zpěvu vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit. Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?). Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a v případě zpěvu pochopitelně i na řadě dalších okolností. Pokud jde o interpretaci lidových písní, je zcela namístě respektovat v tomto ohledu rovněž např. nářeční specifika. Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem] [sem]
Poslední užití: 24.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 59–60

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10297
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v jevištní řeči nepřipouští asimilace znělosti typu [zhoda]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti; jevištní řeč
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10252
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dny (Pondělí velikonoční, zlatá neděle, černý pátek)
Konkrétní dotaz: Jaké písmeno se píše u slova den ve spojení Den svatého Patrika?
Klíčové slovo: Den svatého Patrika
Odpověď: Protože jde o oficiální název státního svátku v Irsku, doporučujeme psát u slova den velkém písmeno.
Poslední užití: 9.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 89
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 96
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Velká písmena – dějinné události, památné dny a svátky, sekce 2 Významné dny a svátky

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9931
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Jak skloňovat anglické mužské jméno Byrne? Odsouvá se koncové -e?
Klíčové slovo: Byrne
Odpověď: Skloňování jména vychází ze zakončení ve výslovnosti. Pokud se jméno vyslovuje [bérn]: bez koncového -e, tedy na souhlásku, doporučujeme skloňovat podle vzoru „pán“: Byrnea, Byrneovi apod.
Zvažované varianty:
Byrneho Byrna Byrnea
Poslední užití: 15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.5 Jména zakončená v písmu na samohláskové písmeno a ve výslovnosti na souhlásku (typ Shakespeare, Pierre, Barrande, La Fontaine, Pete, Gable, Jake, White, Mike, Braque, Remarque)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9896
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: víceslovná
Konkrétní dotaz: Jak oslovit paní, která se jmenuje příjmením Oliva Nováková? Vážená paní ...?
Klíčové slovo: Oliva Nováková
Odpověď: Jména tohoto typu jsou v češtině poměrně nová a dosud se neustálil způsob jejich užívání, proto se nelze opřít o jazykovou normu. Z hlediska systémového přicházejí v úvahu dvě možnosti. 1. Ponechat obě části příjmení nesklonné: Vážená paní Oliva Nováková (respektive nesklonné je příjmení Oliva; přechýlené příjmení Nováková nesklonné není, ale má pouze v 5. p. tvar stejný jako tvar 1. p.). 2. Použít tvar 5. p. i u první části jména: Vážená paní Olivo Nováková. Je třeba počítat s tím, že obě podoby mohou čtenáře či posluchače zarazit, a to právě pro to, že tento typ jmen je zatím v českém prostředí neobvyklý.
Zvažované varianty:
Oliva Nováková Olivo Nováková
Poslední užití: 7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přechylování víceslovných příjmení; Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9809
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz: Jak zacházet v textu s tamilským slovem kolam, které označuje druh malby?
Klíčové slovo: kolam
Odpověď: V dostupných zdrojích včetně Českého národního korpusu nelze nalézt dostatek dokladů, abychom mohli vynést jednoznačný soud. Podle zakončení bychom čistě formálně mohli zařadit toto podstatné jméno k rodu mužskému neživotnému a vzoru "hrad". Nelze vyloučit ani možnost, že se v odborném úzu používá i ženský rod na základě analogie se slovem malba, ale přikláněli bychom se spíše k rodu mužskému neživotnému. Pokud to neúměrně nezatíží text, je rovněž možné se vyjádření rodu vyhnout použitím nominativu jmenovacího.
Poslední užití: 27.11.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9787
Užití:
1 0 1
Dotaz: Zkratková slova
Konkrétní dotaz: Jak bychom měli v textu zacházet se zkratkou protiepidemického systému PES? Psát s velkými písmeny? Skloňovat?
Klíčové slovo: PES
Odpověď: Zkratka systému protiepidemických opatření PES je typ iniciálové zkratky, respektive iniciálového zkratkového slova. Od těch prototypických se liší tím, že je tvořena složeninou, proto se součástí zkratky stala počáteční písmena obou částí složeniny: ProtiEpidemický Systém. Tuto zkratku doporučujeme v souladu s obecnými pravidly o zacházení s iniciálovými zkratkami ponechat ve spisovném textu nesklonnou. Iniciálová zkratková slova se sice občas i v grafické podobě v méně formálních textech skloňují (viz např. GIBSu, ROPem apod.), v tomto případě však situaci komplikuje fakt, že v mluvené podobě se podoby typu PESu [pesu], PESem [pesem] neužívají. Zkratkové slovo se totiž skloňuje analogicky k obecnému podstatnému jménu „pes". V mluveném projevu to nepůsobí problémy, ale v grafické podobě nelze měnit iniciálovou zkratku podle tvarů v nepřímých pádech (např. *PSA) a podoby Psa, Psem by působily substandardně a mohly by být matoucí. Přijatelné by byly snad jedině v případě, že by se k nim připojila zkratka tzv., nebo se užívaly v uvozovkách. Přesto však jako nepříznakovou a stylově neutrální podobu doporučujeme ve spisovných textech užít ve všech pádech nesklonnou podobu PES, případně připojit opěrné podstatné jméno, které lze skloňovat: systém PES, podle systému PES apod. To, že se výraz „systém" objevuje jako opěrné substantivum a zároveň je součástí iniciálové zkratky, v tomto případě nevadí, není to ojedinělý případ, viz spojení LCD displej apod.
Zvažované varianty:
PES Pes
Poslední užití: 4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9786
Užití:
1 1 1
Dotaz: Zkratková slova
Konkrétní dotaz: V souvislosti s ekologickými haváriemi na řece Bečvě se ve zpravodajství častěji objevuje název chemičky Deza. Vyskytuje se přitom v různých podobách – jednou psáno verzálami, skloňované, pak zase pouze s počátečním velkým písmenem. … že 20. září se v DEZE stala provozní událost… … havárii v DEZA, která se stala… … že v den otravy řeky se ve valašskomeziříčské chemičce Deza stala havárie.. Název vznikl jako akronym DEhtové ZÁvody. Domnívám se, že bychom k němu měli přistupovat jako ke zkratkovému slovu, podobně jako Čedok nebo Sazka. Měli bychom ho tedy psát s počátečním velkým písmenem a skloňovat. Psáno s verzálami a ještě skloňované působí přinejmenším divně. Prostudovali jsme si internetovou příručku - Zkratková slova https://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=398&id=784 a Skloňování názvů institucí a firem https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=398, ale stále nejsme s kolegy jednotní. Sama chemička se občas píše verzálami DEZA, a.s., jindy pak se skloňuje jako zkratkové slovo. Jaký je prosím Váš názor?
Klíčové slovo: Deza
Odpověď: Název Deza skutečně vznikl stejně jako názvy Čedok, Sazka apod. Pravopisná podoba s velkými písmeny patrně vychází z toho, jak je název zapsán v obchodním rejstříku a jak ho používá i sama firma ve svých materiálech a v logu. Nejde však o iniciálovou zkratku, proto z pravopisného hlediska není v běžném textu k velkým písmenům důvod. Grafický zápis s velkými písmeny není u názvů firem nebo výrobků ojedinělý (a to i v případech, kdy se nejedná o zkratky či zkratková slova), ale není za všech okolností závazný. Pravopisně nesystémové podoby, tj. verzálky či malá písmena na začátku názvu, by měly být respektovány pouze v textech právní povahy, tj. tam, kde je z právního hlediska dodržování oficiálního znění funkční a rozlišující. V textech neprávní povahy, např. v publicistice, je vhodnější se co do užívání velkých a malých písmen řídit obecnými pravopisnými pravidly. Pokud se název objevuje v textu v nepřímých pádech, doporučujeme zacházet s ním stejně s Čedokem nebo Sazkou, tzn. psát první písmeno velké, ostatní malá a standardně skloňovat: Dezu, Dezy, Deze... Variantu se všemi velkými písmeny bychom připustili v 1. pádu na začátku textu, ale i zde bychom preferovali zápis Deza.
Zvažované varianty:
DEZA Deza
Poslední užití: 4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#9474
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Můj dotaz se týká artikulace hlásky [d]. Např. ve výrazu „dnes“ ji vyslovuji jinak než v jiných slovech. Zřejmě nikoli u tvrdého patra, ale až někde u patra měkkého a zároveň nějak zjednodušuji celou skupinu „dn“ (tj. nedělám jazykem dvakrát za sebou stejný pohyb). Zajímá mě, zda jde o běžný jev a zda je daná artikulace spisovná, nebo si zde výslovnost příliš usnadňuji.
Klíčové slovo: dnes; hláska d
Odpověď: Jak vyplývá z poslechu vámi vícekrát vysloveného výrazu [dnes], je vaše artikulace zcela v pořádku a neshledáváme na ní nic, co by neodpovídalo spisovné normě. Jev, který máte zjevně na mysli, se týká přirozených procesů charakteristických pro spojitou řeč, konkrétně se z odborného pohledu jedná o tzv. bezdetenzní realizaci hlásky [d] a rovněž o tzv. koartikulaci. Pokud se v souvislé řeči vyskytují vedle sebe dvě artikulačně podobné souhlásky (zde ústní znělá závěrová dásňová souhláska [d] následovaná nosovou znělou závěrovou dásňovou souhláskou [n]), existují různé možnosti, jak toto spojení vyslovit. Kromě tzv. odsazené, plné výslovnosti, kdy mluvčí realizuje všechny fáze obou souhlásek, hojně dochází k úspornější artikulaci, která spočívá ve vynechání poslední fáze první souhlásky (tzv. detenze, v tomto případě jde o absenci exploze, respektive neuvolnění závěru u [d]) a plynulém přechodu k souhlásce následující, tj. k [n]. Zjednodušeně řečeno: vzhledem k tomu, že se zde jedná o dvě na stejném místě tvořené závěrové souhlásky za sebou, dojde k uvolnění závěru až na konci druhé z hlásek, tj. jazyk se od dásně oddálí pouze jednou. Takováto artikulace je typická např. právě pro spojení závěrových hlásek ústních a nosových (nazál). Z vašeho popisu je dále patrné, že zároveň dochází i ke koartikulačnímu jevu zvanému nazalizace. Při tvoření nazálních hlásek proudí vydechovaný vzduch nosní dutinou, což je umožněno spuštěním měkkého patra. To se zejména v rychlejší řeči děje již v průběhu předchozí hlásky, což je opět zcela přirozené (jinak by artikulační orgány nemohly stihnout žádoucí pozici vůbec zaujmout). Z tohoto důvodu si můžete pohyb měkkého patra, který je pro vznik [n] nezbytný, uvědomovat již při artikulaci předcházejícího [d]. Není však pravděpodobné, že byste dané souhlásky vyslovoval jako měkkopatrové (místo [d] by totiž zaznělo [g]). Na závěr dále upřesněme, že nejde ani o artikulaci tvrdopatrovou (to bychom neslyšeli [d], ale [ď]). Místo, kde se jazyk při tvoření [d] a [n] dotýká horní čelisti, se nazývá dásňový výstupek (alveoly). Pokud vás tato problematika zajímá, doporučujeme zejména publikaci J. Volína a R. Skarnitzla Segmentální plán češtiny (2018), konkrétně kapitolu 6 nazvanou Další jevy spojité řeči.
Poslední užití: 7.7.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#9389
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost slova personál? V poslední době slýchám od politiků [perzonál], což mě tahá za uši, protože to dříve nikdy nebylo. Podobně je to se slovy personalizace, persona, personální atd.
Klíčové slovo: personál
Odpověď: Nejprve je třeba uvést na pravou míru tvrzení, že výslovnost [perzonál] se dříve nevyskytovala. Jak dokládají odborné texty významných jazykovědců, ke kolísání zde v češtině dochází již velmi dlouho (srov. např. text V. Mathesia z roku 1935 otištěný ve Slově a slovesnosti: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=18 nebo článek F. Daneše z roku 1965 z Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=5129, kde autor slovo personál řadí mezi příklady se skupinou rs „vyslovovanou často nebo výhradně [rz]“). Nejde tedy v žádném případě o jev vyskytující se nově u současných politiků. V dosavadních slovnících je nicméně doporučována výhradně výslovnost [personál] v souladu s pravopisem. K tomu je však nutné ocitovat podrobnější popis dané problematiky z kodifikační příručky Výslovnost spisovné češtiny (1978, s. 46–47): „Na rozdíl od slov domácích vyslovuje se tedy původní [s] většinou jako [z] i v sousedství znělých souhlásek nepárových, tj. ve skupinách ns, ms, rs, ls, js, sn, sm, sr, sl, sj (...) I když jde v těchto případech o tendenci velmi silnou, nedospěl tu spisovný jazyk k jednotné výslovnosti všech slov tohoto typu, což se obráží i v pravopise“. Jinými slovy: dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž pak odpovídá i jejich pravopis. V případě slova personál dosud varianty se „z“ kodifikovány nebyly, nelze se však divit, že se v úzu vyskytují poměrně často. Podle našich zkušeností se postoje k výslovnosti podob typu [perzonál], [perzonalizace], [perzonálňí] mezi uživateli češtiny liší. Jedni je považují za neutrální a mohou se divit, proč i vzhledem ke své rozšířenosti nejsou označovány za spisovné, jiní je vnímají negativně jako rušivé a jejich výskyt označují např. za projev nevzdělanosti. Ačkoli doporučujeme ve spisovných projevech užívat kodifikovanou podobu, varianty se [z] bychom měli posuzovat shovívavě, a to i proto, že jejich výskyt nezpůsobuje v řeči žádná nedorozumění, některé analogické znělostní změny jsou kodifikovány jako spisovné atp. Jak jsme ověřili, u profesionálních mluvčích ve veřejnoprávních médiích varianty se [s] stále naprosto převládají.
Zvažované varianty:
[personál] [perzonál]
Poslední užití: 5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: F. Daneš (1965). K výslovnosti znělých souhlásek v přejatých slovech. Naše řeč 48, s. 161–171.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.