Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Má se používat tvar lingvokulturém, nebo lingvokulturéma? A jakého rodu toto podstatné jméno je?
Klíčové slovo:
lingvokulturéma, lingvokulturém
Odpověď:
Jde o termín, který označuje kulturně specifické lexikální jednotky (v tomto významu se výraz užívá ve slovenských textech). V dostupných českých textech jsme tento výraz nenalezli, nelze tedy říci, v jaké formě se v češtině užívá. V úvahu přichází mužský rod neživotný (ten lingvokulturém) a rod střední (to lingvokulturéma). Dokud se frekvence výrazu nezvýší, nelze jednoznačně říci, která forma se stane noremní.
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Je správně kosmonauti, nebo kosmonauté
Klíčové slovo:
kosmonaut
Odpověď:
U podstatného jména kosmonaut jsou ze systémového hlediska možné dvě koncovky 1. p. mn. č.: -i a -é (kosmonauti a kosmonauté), ale je třeba upozornit, že frekvence je výrazně vyšší s koncovkou -i. Vzhledem k perifernosti substantiv zakončených na -aut (astronaut, argonaut) neexistuje popis tohoto typu v mluvnicích. K tomu dodáváme, že koncovka -é je v 1. p. mn. č. obecně považována za spisovnější než -i a prosazuje se i tam, kde by systémově být neměla: demonstranté, skokané…
Zvažované varianty:
kosmonauti
kosmonauté
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: IJP.
Historie a změny popisu tohoto jevu: v IJP na základě porady: dubleta -é vychází z toho, že jsme nenašli dostatečný důvod, proč nedoporučit i koncovku -é pro spisovný text..
Dotaz:
Organizace pro výrobu, služby a sport – ostatní
Konkrétní dotaz:
Text pojednává o historii obce a je v něm zmíněn i hostinec, který v něm existuje desetiletí s neměnným názvem. Mám ho psát podle tehdejších pravopisných zásad, tj. hostinec U lípy, nebo podle současných, tj. U Lípy?
Klíčové slovo:
hostinec U Lípy
Odpověď:
V textech, které se zabývají historií a v níž se užívají dobové názvy, je obvyklejší volit pravopisné podoby, pokud nejde o citace, podle PČP, která jsou platná dnes. Přesto však není vyloučené, abyste název hostince zapsala podle zásad PČP předchozích. V tom případě by však bylo vhodné připojit poznámku (pod čarou, na konci textu) a vysvětlit v ní čtenářům, proč byl zvolen starší způsob psaní.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu pro časové období pololetí použít slovo půlrok psané dohromady, nebo se má psát jen zvlášť půl roku?
Klíčové slovo:
půlrok; půl roku
Odpověď:
Podstatným jménem půlrok můžeme podle slovníků i IJP vyjádřit jak význam ‚pololetí‘, tak jakékoli ‚období šesti měsíců‘, např. Za poslední půlrok se ve škole zlepšil. V posledním půlroce se obrat firmy zdvojnásobil. Před půlrokem tomu nevěřili.
Vedle toho je podle kontextu možné mnohdy volit i psaní zvlášť, v některých pádech se tvary liší, v jiných je homonymní: Za posledního půl roku se zlepšil. Po půl roce se obrat zdvojnásobil. Před půl rokem tomu nevěřili.
Zvažované varianty:
půlrok
půl roku
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V rámci poučení o stylu se používá termín „prostě sdělovací styl“. V některých zdrojích jsou to samostatná slova, v jiných je psáno „prostěsdělovací styl“. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
prostěsdělovací; prostě sdělovací
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi přídavná jména vniklá spřahováním, k málo produktivnímu typu s předním členem tvořeným příslovcem. Patří do skupiny výrazů, které můžeme psát jako jedno slovo či jako slova dvě při zachování stejného slovosledu. Obě možnosti – prostěsdělovací i prostě sdělovací – jsou tedy v pořádku (obdobně např. níže podepsaný – nížepodepsaný, okolostojící – okolo stojící).
V elektronicky dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny je v nadpisu hesla užit zápis dohromady prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl. Pokud je nám známo, psaní dohromady bývalo uvedeno rovněž v přehledech doporučené školské jazykovědné terminologie pro ZŠ a SŠ, které bývaly dostupné na stránkách Jazykovědného sdružení.
Zvažované varianty:
prostěsdělovací
prostě sdělovací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Prostěsdělovací styl: https://www.czechency.org/slovnik/PROST%C4%9ASD%C4%9ALOVAC%C3%8D%20STYL
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, část 2.3 Spřahování
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Překladatel používá podobu říšský sněm i Říšský sněm. Slovníky uvádějí malé písmeno, ale práce z oblasti historie velmi často slovo říšský velkým písmenem. Bylo by dobré způsob psaní sjednotit. Kterou podobu mám zvolit?
Klíčové slovo:
říšský sněm
Odpověď:
SSJČ i SSČ opravdu uvádějí pouze podobu říšský sněm. V úzu, jak dokládá ČNK, se velmi často vyskytuje velké písmeno. I přesto považujeme za vhodné setrvat u zápisu s malým písmenem. Pokud by však autor zvolil velké písmeno, i tento způsob psaní je tolerovatelný.
Zvažované varianty:
říšský sněm
Říšský sněm
Poslední užití:
26.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sněm
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sněm
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.2.1.4 Ostatní názvy (sněmy)
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Má se skloňovat vícero, nebo ne? Můžu napsat naplnění vícera cílů?
Klíčové slovo:
vícero
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého klasifikuje vícero jako podstatné jméno rodu středního, respektive zpodstatnělou číslovku. Vzhledem k zakončení je možné vícero skloňovat podle vzoru „město“. Můžeme tedy říci „naplnění vícera cílů“, ale analogicky k druhovým číslovkám jako čtvero je možné ponechat vícero i nesklonné: „naplnění vícero cílů“
Zvažované varianty:
vícero
vícera
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Podoba zkratky
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci je uveden název práce a pod ním jméno autora, před nímž je umístěna zkratka vojenské hodnosti. Má se tato zkratka psát s velkým, nebo malým písmenem?
Klíčové slovo:
zkratky vojenských hodností
Odpověď:
Na způsob psaní zkratek vojenských hodností v tomto kontextu lze vztáhnout pravidlo pro jejich psaní na vizitkách, jmenovkách, na pamětních deskách atp., v nichž též jméno stojí na samostatném řádku. V těchto případech se doporučuje psát malé písmeno. Velké písmeno je však tolerovatelné.
Poslední užití:
22.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
20 Tituly, hodnosti a funkce
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje název tureckého chrámu Hagia Sofia?
Klíčové slovo:
Hagia Sofia
Odpověď:
Podle Českého národního korpusu v úzu převažuje plná nesklonnost obou částí: v Hagia Sofia. Z hlediska tvaroslovného však nic nebrání tomu, abychom obě části skloňovali: v Hagii Sofii. Je tedy možné zvolit jedno z obou řešení, je však žádoucí, aby zvolená podoba byla jednotná v rámci jednoho textu. V případě nejistoty lze předsunout opěrné substantivum a ponechat samotný název v nominativu jmenovacím: v chrámu Hagia Sofia.
Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jakého rodu je jméno města Chemnitz?
Klíčové slovo:
Chemnitz
Odpověď:
V případě jména německého města Chemnitz (česky Saská Kamenice) se příručky rozcházejí. Slovník spisovné češtiny hodnotí tento název jako podstatné jméno nesklonné rodu středního (to Chemnitz). Pravidla českého pravopisu uvádějí rod mužský. Rod mužský odpovídá zakončení na souhlásku, ale především odpovídá i tomu, jak je se jménem většinově zacházeno v úzu. Doporučujeme tedy používat název Chemnitz v soulasu s PČP v rodě mužském.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.