Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neutrální jako [neʔutrálňí] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neutrální
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Jde pravděpodobně o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Mezi nimi sice prochází hranice slabiky, avšak nemá se zde podle ortoepické kodifikace vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě. Slovo neutrální vychází z původního latinského neuter, které vzniklo z komponentů ne- a uter. První z nich sice vývojově souvisí s dnešní českou předponou ne-, avšak není tu náležité uplatňovat stejná výslovnostní pravidla. Např. v domácím přídavném jméně neurvalý se podle obecných ortoepických zásad ráz mezi [e] a [u], kudy prochází výrazný morfematický šev, může vyslovit a často se tak opravdu děje, aniž by to posluchači považovali za jakkoli nepatřičné. Naopak v přejatém přídavném jméně neutrální mezi [e] a [u] z hlediska češtiny žádný morfematický šev již není, proto zde bude zřejmě většina posluchačů výskyt rázu považovat za nepatřičný.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neurologie jako [neʔurologije] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo:
neurologie
Odpověď:
Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Je možné uvažovat např. o mylném přesvědčení, že se zde jedná o předponu ne- (podobně jako např. v přídavném jméně neurvalý, v němž je opravdu po předponě ne- morfematický šev a ráz se zde podle obecných ortoepických pravidel může vyslovit). Slovo neurologie však žádnou předponu neobsahuje, jsou zde komponenty neuro- a -logie vycházející z řečtiny. Dále může jít o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Přejímky typu neurologie se totiž vyznačují tím, že spojení -eu- někteří mluvčí vnímají jako dvojhlásku (výraz neurologie je pak celkově pětislabičný), jiní pak jako dvojslabičné spojení dvou samohlásek (výraz neurologie je pak celkově šestislabičný). Obojí pojetí je z hlediska ortoepie náležité, avšak ani u druhé uvedené možnosti, kdy mezi [e] a [u] prochází hranice slabiky, se nemá vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Hláskování konkrétního slova, počet hlásek ve slově
Konkrétní dotaz:
Z kolika hlásek se skládá kořen slova rozběhla? Domnívám se, že kořenem zde je -běh-, což jsou 3 hlásky, nikoli 4 hlásky, jak je uvedeno v řešení testu.
Klíčové slovo:
-běh-
Odpověď:
Máte pravdu, že kořenem slovesného tvaru rozběhla je -běh-. Vzhledem k tomu, že daný výraz vyslovujeme jako [rozbjehla], je evidentní, že kořen -bjeh- se skládá ze 4 hlásek, které však zapisujeme pouze 3 písmeny (tj. písmeno „ě“ zde označuje dvě hlásky, a to [j] a [e]). Je nezbytné vzít v úvahu, že počet písmen a počet hlásek si v češtině ne vždy odpovídají. Při počítání hlásek je nutné vycházet z výslovnosti, nikoli z grafické podoby daného slova. Právě tuto znalost zjevně úloha testuje, v řešení tedy žádná chyba není.
Poslední užití:
25.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo žokej? Překvapilo mě, když jsem v televizi v jednom pořadu opakovaně zaslechla [džokej] místo obvyklého [žokej].
Klíčové slovo:
žokej
Odpověď:
Výraz žokej doporučujeme vyslovovat v souladu s příručkami jako [žokej]. Jde o již značně starou přejímku z angličtiny, která se v češtině stabilizovala v této zvukové podobě, na jejímž základě došlo následně k počeštění pravopisu z původního jockey na žokej (tedy nikoli *džokej). Je pravda, že starší Příruční slovník jazyka českého uvádí u (tehdy ještě pravopisně neadaptovaného) hesla jockey výslovnostní údaj [džokej], avšak veškeré novější slovníky se shodují na počátečním ž- [ž]. Je samozřejmě možné namítat, že počáteční dž- [dž] lépe reflektuje originální anglickou výslovnost (zřejmě z tohoto důvodu ji mluvčí, které jste slyšela, užívali; je možné uvažovat i o vlivu výrazu diskžokej, který bývá kvůli usnadnění často vyslovován jako [dyzdžokej] místo náležitého [dyzgžokej]). Avšak ani varianta [džokej] s originálem plně nekoresponduje, neboť původní anglické [ˈdʒɒkɪ] by bylo náležité adaptovat do češtiny jako [džoki] (a zapisovat tedy *džoky). Obecně lze konstatovat, že některá cizí slova (zejména právě z angličtiny) se vžila v jiné podobě, než jaká by odpovídala výslovnosti adaptované do češtiny z původního jazyka (srov. např. slovo fotbal, hokej). Nerespektovat plně zažitou (a zde stále zcela převládající) zvukovou podobu v těchto případech nedoporučujeme, neboť jak je vidět např. právě z tohoto dotazu, leckteří posluchači jsou pak překvapeni (mnozí nemile) a může je to zcela odvést od vlastního smyslu sdělení.
Zvažované varianty:
[džokej]
[žokej]
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „přeživší holokaust“, nebo „přeživší holokaustu“? Vídám totiž obojí.
Klíčové slovo:
přeživší holokaust(u)
Odpověď:
Máte pravdu, v úzu se skutečně objevují obě vazby. Každá se však pojí s jiným slovním druhem. Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy výraz „přeživší“ užijeme v platnosti přídavného jména (např. „lidé přeživší holokaust vzpomínali na prožité hrůzy“) a kdy v platnosti podstatného jména (např. „přeživší holokaustu vzpomínali na prožité hrůzy“). Při užití v platnosti přídavného jména je náležitá vazba se 4. pádem („přeživší holokaust“), zatímco v případě podstatného jména naopak vazba s 2. pádem („přeživší holokaustu“).
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Na stránkách jednoho dopravce jsme narazil na text, v němž mě zarazila vazba slovesa „dostavit se“. Text pro přehlednost trochu zkrátím, ale základní vyznění je takovéto: „Je nutné dostavit se s doklady v zákaznickém centru nebo na přepážce prodeje jízdenek.“ Osobně bych čekal vazbu „do zákaznického centra nebo na přepážku“.
Klíčové slovo:
dostavit se
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso „dostavit se“ se pojí se směrem „kam“, nikoli „kde“, jak dokládají i slovníky. Vazba vyjadřující směr „kde“ může být nářeční variantou, do spisovného textu ji však rozhodně nedoporučujeme. Za jedinou správnou podobu proto považujeme „Je nutné dostavit se s doklady do zákaznického centra nebo na přepážku prodeje jízdenek“.
Zvažované varianty:
dostavit se v zákaznickém centru nebo na přepážce
dostavit se do zákaznického centra nebo na přepážku
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Slýchám v médiích věty typu „Policisté se při přestřelce zranili“. Je taková věta v pořádku? Nemělo by se spíš říkat „Policisté byli při přestřelce zraněni“?
Klíčové slovo:
zranit se
Odpověď:
Jde skutečně o nemístné užití tzv. zvratného pasiva (trpného rodu). Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva v pořádku (např. „Dům se staví“, případně „Při přestřelce se poškodilo několik aut“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva: ve větě „Policisté se při přestřelce zranili“ není jasné, zda 1) policisté byli zraněni někým jiným, 2) policisté se zranili navzájem nebo 3) každý policista zranil sám sebe. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě k této problematice uvádí příklad: „Můžeme říci, že se na honě zastřelilo tři sta zajíců, ale ne, že se nešťastnou náhodou zastřelil také jeden z lovců, protože by bylo nejisté, zda se zastřelil sám nebo byl zastřelen“. V takových případech tedy doporučujeme volit pasivum opisné („Policisté byli při přestřelce zraněni“).
Zvažované varianty:
policisté se zranili
policisté byli zraněni
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píše slovo vlašák, pokud ho použijeme namísto Vlašský ryzlink?
Klíčové slovo:
vlašák
Odpověď:
Pojmenování v/Vlašský ryzlink lze psát dvěma způsoby. Pokud jde o oficiální název odrůdy révy vinné nebo značky vína z ní vyrobené, píše se velké písmeno (v obou případech jde o ochranné známky). Tak tomu je např. ve spojeních: pěstování odrůdy Vlašský ryzlink; prodej vína Vlašský ryzlink. Namísto dvouslovného spojení jako oficiální název vlašák užít nelze, proto je namístě malé písmeno. Pokud bychom totiž užili např. spojení víno zn. Vlašák, signalizovali bychom, že jde o název ochranné známky, a tím výraz vlašák, pokud jde o vinný výrobek, není. Jak jsme však zjistili z databáze ochranných známek, ochranná známka Vlašák existuje, ale nejde o výrobek z vinné révy.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 95
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – výrobky, odrůdy, plemena
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova město v názvu seriálu Hříšní lidé města pražského? V programu České televize je toto slovo uvedeno s velkým písmenem.
Klíčové slovo:
město pražské
Odpověď:
Spojení město pražské, na rozdíl od spojení Staré Město pražské, které označuje pražskou městskou část, není oficiální pojmenování. Tím byl a je pouze výraz Praha. Proto je náležitá podoba město pražské.
Zvažované varianty:
Hříšní lidé města pražského
Hříšní lidé Města pražského
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
5.1.4 Neoficiální, metaforické názvy (typ hanácké Benátky)
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení visegrádská čtyřka u přídavného jména velké písmeno?
Klíčové slovo:
visegrádská čtyřka
Odpověď:
Oficiální název aliance čtyř středoevropských států je Visegrádská skupina. Spojení visegrádská čtyřka je tedy neoficiální, a proto doporučujeme psát malé písmeno.
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.