Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 154
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Alomorfie
Konkrétní dotaz:
Jsou příbuzná např. slova pych, pyšný nebo býk a býčí, když paní učitelka říká, že slova příbuzná mají stejný kořen? Řekla bych, že tato slova příbuzná jsou, na druhou stranu ale nemají stejný kořen. Jak je to?
Klíčové slovo:
příbuzná slova, kořen, alomorfie
Odpověď:
Dvojice slov typu pych, pyšný nebo býk, býčí (a další obdobné dvojice) tvoří slova příbuzná. Jejich kořen je stejný, jen se v různých slovních tvarech vyskytuje ve svých různých variantách. Tomuto jevu se říká alomorfie a je v češtině velmi běžný. Každý kořen je vlastně tvořen množinou svých možných realizací (někdy je jednoprvková), tyto jednotlivé realizace se označují jako alomorfy či varianty téhož kořene. Z uvedeného plyne, že definice je nepřesná, příbuzná slova nemusejí mít kořen realizovaný stejnou variantou (jako je tomu u dvojice býk, býkův), ale „jen“ variantami téhož kořene (např. býk, býčí).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, bod 1.2 Pojem morfému
Dotaz:
Dějinné události – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova velký ve spojení velká hospodářská krize? Nikde jsem způsob psaní nenašla.
Klíčové slovo:
velká hospodářská krize
Odpověď:
Máte pravdu, že toto spojení slovníky neobsahují. Patří však mezi pojmenování událostí, která se považují za obecná, a proto je namístě psát malé písmeno.
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.1.5 Jiné dějinné či významné události
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
V knížce má holčička konkrétní jméno, strýček ji však oslovuje beruško. S jakým písmenem se toto oslovení má psát?
Klíčové slovo:
beruška
Odpověď:
V daném případě jde o tzv. familiární výraz, nikoli přezdívku. Familiární neboli domácká pojmenování se používají pro označení blízkých osob. Jsou to obecná podstatná jména, a proto se píšou s malým písmenem. Mezi takové výrazy patří např. miláček, drahoušek, kočička a také beruška.
Poslední užití:
16.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Názvy veřejných prostranství
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu náměstí Maxipsa Fíka výraz maxipes s velkým písmenem?
Klíčové slovo:
náměstí Maxipsa Fíka
Odpověď:
Ano. V názvech, v nichž za obecným pojmenováním, které označuje veřejné prostranství, následuje spojení obecného a vlastního jména, se i obecné podstatné jméno píše s velkým písmenem: náměstí Maxipsa Fíka.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 76
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 83
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, sekce 2.2 Spojení obecného podstatného jména a vlastního jména ve 2. pádě
Dotaz:
Jména postav
Konkrétní dotaz:
Píše se ve větě „Šel s Ájou i maxipes Fík“ ve slově maxipes malé písmeno?
Klíčové slovo:
maxipes Fík
Odpověď:
Ano. U jmen pohádkových postav tvořených spojením podstatného jména obecného a vlastního se píše velké písmeno jen u vlastního jména (pták Ohnivák, kačer Donald). náležitá podoba je proto maxipes Fík.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 1 Jména s velkým počátečním písmenem
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Je slovo životopiskyně ústrojně vytvořené? Je vhodné ho používat? (Slyšela a viděla jsem ho v televizi a velice mě zarazilo.)
Klíčové slovo:
životopiskyně
Odpověď:
Slovo životopiskyně je náležitě, v souladu se slovotvornými zásadami češtiny vytvořená přechýlená podoba slova životopisec. Je-li třeba označit životopisce ženu, je zcela namístě tuto přechýlenou podobu použít, bez ohledu na to, že ji nezachycují výkladové slovníky (s výjimkou Internetové jazykové příručky) a že se ani nevyskytuje příliš často (v databázi Českého národního korpusu syn v8 má 16 výskytů). To je i důvod, proč může být slovo zarážející – dosud nebylo třeba ho tvořit, nesetkáváme se s ním příliš často. Chceme-li ovšem dát najevo, že daný životopisec je žena (což je žádoucí), není jiná možnost než použít slovo životopiskyně.
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka životopiskyně
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo životopisec
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu název cyklo servis point. Je to pobočka, kde budou zastavovat kola a bude tam k dispozici servisní nářadí. Jak to napsat? Budou to tři samostatná slova, nebo bude někde spojovník (třeba cyklo-servis), nebo se něco bude psát dohromady?
Klíčové slovo:
cykloservis point
Odpověď:
Zápis se spojovníkem (cyklo-servis) vhodný není, spojovník se užívá v jiných typech slov. Komponent cyklo- funguje jako první část (tzv. prefixoid) mnohých složených slov. Analogicky k užívaným výrazům, jako např. cyklocentrum, cykloopravna, cyklokros, cyklorukavice, cyklodres, doporučujeme psát i cykloservis dohromady. Doklady z ČNK svědčí o tom, že se slovo užívá běžně.
Nabízí se i možnost vynechat slovo servis a pobočku nazvat složeným výrazem cyklopoint – rovněž psaným dohromady. Pokud ale mají být zachovány všechny tři části, pak za vhodné považujeme označení cykloservis point.
Zvažované varianty:
cykloservis point
cyklo servis point
cyklo-servis point
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Dělám s vnučkou domácí úkol a nejsme si jisté určením druhu věty „Uteč.“ Nejdřív jsem si říkala, že jde o větu rozkazovací, ale mate mě, že není zakončena vykřičníkem. O jaký druh věty tedy jde?
Klíčové slovo:
věta rozkazovací
Odpověď:
Je pravda, že rozkazovací věty bývají často zakončeny vykřičníkem, není to však pravidlem a interpunkční znaménko není pro formální určení druhu věty určující. Například v Základní mluvnici českého jazyka, která pokrývá rozsah učiva základních škol, se dočteme, že „Na konci [rozkazovacích] vět píšeme tečku; jestliže však jde o důrazný rozkaz, píšeme vykřičník.“ Rozhodující v tomto případě je, že sloveso v přísudku má podobu rozkazovacího způsobu. Jinými slovy jde skutečně o větu rozkazovací.
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 186
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.