Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je (společný) kořen slov bystřina, bystře a bystrouška? Ve slově bystrouška je kořenem jen byst-?
Klíčové slovo:
bystřina, bystře, bystrouška
Odpověď:
Společným kořenem slov bystřina, bystře a bystrouška je bystř-, resp. bystr- v případě slova bystrouška. Varianty bystř- a bystr- jsou tzv. alomorfy téhož morfému BYSTR. Tento morfém je v různých slovních tvarech realizován sice drobně odlišnými, ale přesto dostatečně podobnými variantami na to, aby bylo zřejmé, že "patří" k sobě, vyjadřují tentýž význam. Tomuto jevu se říká alomorfie.
Zvažované varianty:
byst-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo? Je to celé bydl-?
Klíčové slovo:
bydlit, bydliště, bydlení, bydlo
Odpověď:
Ano, z hlediska současné češtiny je společným kořenem slov bydlit, bydliště, bydlení a bydlo celé bydl-. (Z hlediska vývoje jazyka však bylo slovo bydlet/bydlit odvozeno od slova bydlo s významem ‚příbytek, obydlí, bydliště‘, které bylo utvořeno příponou -dl/o od slovesa *byti, tj. být. Z historického hlediska by pak tedy bylo společným kořenem těchto slov jen by-.)
Zvažované varianty:
bydl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Celý život se domnívám, že výtrus se může pojmenovat i slovem spóra, ale všude nacházím zápis spora.
Klíčové slovo:
spora
Odpověď:
IJP, NASCS, PČP i SSJČ zachycují jako synonymum pro výtrus jen podobu spora, stejná podoba je uvedena už i v PSJČ. Přestože podle jazykových příruček podoba s ó (spóra, spóry) nikdy nebyla kodifikována, je podle dokladů v ČNK značně rozšířená, občas dokonce i v odborné literatuře (např. Úvod do mikrobiologie, Základy lékařské mikrobiologie, Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin apod.). Jiné odborné tituly a např. přírodovědný časopis Živa však užívají náležitý zápis spora.
Zvažované varianty:
spora
spóra
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je (společným) kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka a Kobylisy? Je to celé kobyl-?
Klíčové slovo:
kobyla, kobylí, kobylka, Kobylisy
Odpověď:
Ano, společným kořenem slov kobyla, kobylí, kobylka i Kobylisy je celé kobyl-.
Zvažované varianty:
kobyl-
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady ohledně shody přísudku s několikanásobným podmětem ve větě „V dáli přeběhli/přeběhly srnky s kolouškem“. Jaké i/y mám prosím napsat?
Klíčové slovo:
srnky s kolouškem
Odpověď:
V uvedené větě přísudek předchází několikanásobnému podmětu, a v takových případech máme dvě možnosti. Jednak lze shodu řídit oběma jmény, a uplatnit tedy pravidlo o přednosti mužského životného rodu, který zde reprezentuje „koloušek“ – pak by v přísudku bylo měkké i. Přísudek se ale také může shodovat pouze se jménem, které mu stojí nejblíže, v tomto případě „srnky“. Tudíž je přípustný i tvar „přeběhly“.
Poslední užití:
22.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikannásobným, sekce 3.2 – Přísudek předchází několikanásobnému podmětu
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve větě „... kde by šťavnaté listy mohly/i spásat želvy a leguáni“?
Klíčové slovo:
želvy a leguáni
Odpověď:
Pokud přísudek předchází podmětu, máme dvě možnosti. Buď shodu řídíme podle členu, který je přísudku blíže (v tomto případě tedy dle substantiva „želvy“), nebo podle univerzálního pravidla o přednosti mužského životného rodu, který zde reprezentují „leguáni“. V přísudku tedy zde může být jak měkké, tak tvrdé i/y.
Poslední užití:
26.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2 – Přísudek předchází podmětu
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Mohu ve větě „Dny ubíhaly“ použít variantu „dni“, tedy s měkkým i? A bude v takovém případě měkké i také v přísudku?
Klíčové slovo:
dni; dny
Odpověď:
Podstatné jméno den má v množném čísle možný tvar dni nebo dny, v obou případech však jde o rod mužský neživotný, ve tvaru přísudku tedy napíšeme vždy tvrdé y. Měkké i ve shodě by bylo náležité pouze v případě, kdy bychom použili archaickou životnou koncovku -ové: „Dnové ubíhali“.
Poslední užití:
10.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.1 – Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Je správné napsat „Uběhla spousta času“, nebo „Uběhlo spousta času“?
Klíčové slovo:
spousta
Odpověď:
Obě možnosti jsou správné. Shoda „Uběhla spousta času“ za předpokladu, že „spousta“ je podstatné jméno ženského rodu, je zcela náležitá. Druhou možností je nahlížet slovo „spousta“ jako příslovce, tudíž je pak v rámci shody přijatelný střední rod. V platnosti příslovce se kromě primární podoby „spousta“ vžil i ustrnulý tvar čtvrtého pádu „spoustu“. Kromě dvou uvedených variant tedy máte ještě třetí možnost, a sice: „Uběhlo spoustu času“.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Pracuji ve věznici a používáme označení vytipované/vytypované osoby. Jsou to dvě různé kategorie. Do první patří např. osoba se sníženou tělesnou hmotností – v tomto případě lékař vyhodnotí osobu na základě určitých kritérií. Druhou skupinu tvoří např. možní pachatelé násilného jednání, tady spíše odhadujeme. Jde mi o to, zda psát vytipované, nebo vytypované osoby, když v jednom případě vybíráme vzorek a ve druhém spíše náhodně tipujeme.
Klíčové slovo:
vytipovaný
Odpověď:
Doporučujeme psát -i-: vytipované osoby, a to bez ohledu na to, zda výběr provádíme na základě posouzení a porovnání stanovených hodnot/kritérií, nebo odhadujeme. Sloveso vytipovat, z něhož je přídavné jméno vytipovaný odvozeno, má význam: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout.
V obou kategoriích, které jste popsal, provádíme výběr posuzováním, zvažováním, vyhodnocováním určitých kritérií (např. vlastností, projevů), v obou doporučujeme, navrhujeme zařazení do určité skupiny. Pachatele násilného jednání neoznačujete zcela náhodně, ale až po zvážení, vyhodnocení jeho projevů, reakcí, předchozích činů apod.
Přestože některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) sloveso vytypovat zaznamenávají, jeho užití (a užití odvozených slov) v obdobných příkladech nedoporučujeme. Sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje, *vytypovaný objekt apod.) se někdy objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si, vytipovaný. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
vytipovaný
vytypovaný
Poslední užití:
26.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak správně napsat větu: V rámci akce budou brigádníci plet/plít záhony.
Klíčové slovo:
plít
Odpověď:
Správně je pouze možnost „V rámci akce budou brigádníci plít záhony“. Význam ‚odstraňovat plevel‘ vyjadřuje podle všech výkladových slovníků češtiny sloveso plít; o infinitivu plet se žádný slovník nezmiňuje. Plet je tvar trpného příčestí slovesa plít (např. záhon byl plet celé odpoledne). Je pravděpodobné, že obecněčeský/nářeční tvar infinitivu plet vzniká nesprávnou analogií podle ostatních tvarů slovesa plít. To má ve všech osobách, příčestí i přechodníku tvary s -e- (pleješ, plejete, plel, plejíc...). Varianta plet se sice někdy v projevech/textech vyskytuje (např. i v Čapkově knize Zahradníkův rok: ... ale nyní je nutno kropit a plet a vybírat z hlíny kamení), ale její užití ve spisovných textech nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
plít
plet
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.