Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Politici a novináři říkají v televizi „chtěl bych říci“ nebo „chtěl bych říct“. Je to správně obojí?
Klíčové slovo:
říct
Odpověď:
Obě varianty infinitivu jsou spisovné. U sloves vzoru „péci“ je infinitiv zakončený na -ci původní a infinitiv na ‑ct je novější. Vznikl analogicky podle infinitivů ostatních sloves (říct jako jíst). Postupně se stal tvarem neutrálním a původní infinitivy na -ci jsou u většiny těchto sloves dnes vnímány spíše jako knižní.
Zvažované varianty:
říct
říci
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Když studentka píše o bezobalovém obchodě nebo obchodu, co je správně?
Klíčové slovo:
obchod
Odpověď:
Mužská neživotná podstatná jména, která se skloňují podle tvrdého vzoru „hrad“, mohou mít v 6. p. j. č. koncovku -u i koncovku ‑ě(e). Spisovný je tedy tvar obchodu i obchodě. Projevuje se zde tendence ve funkci příslovečného určení místa volit spíše koncovku ‑ě(e) a ve funkci předmětu koncovku ‑u: v obchodě – o obchodu. Nejde však v žádném případě o striktní pravidlo, spíše o obecnou tendenci. V úzu je frekvence použití ve funkci příslovečného určení spíše ve prospěch koncovky -ě (v obchodě) a ve funkci předmětu ve prospěch koncovky -u (o obchodu).
Zvažované varianty:
obchodě
obchodu
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 6. p. j. č.
Dotaz:
Jak probíhají změny jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Jak se nějaké slovo stane kodifikovaným?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno je slovo uživateli jazyka vnímáno jako kodifikované poté, co je zařazeno do kodifikačního zdroje, obvykle výkladového slovníku, v němž je kvalifikováno jako spisovné. Tomu, aby byl určitý jazykový prostředek ohodnocen autory slovníku jako spisovný, předchází analýza jazykového materiálu a následná odborná diskuse, obvykle v recenzovaném časopise. Podrobnější vhled do problematiky nabízí Nový encyklopedický slovník češtiny v heslech věnujících se kodifikaci a spisovnosti.
Poslední užití:
19.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká možnost doučování češtiny?
Klíčové slovo:
školení
Odpověď:
Ústav pro jazyk český je vědecké pracoviště, jeho primární činností je vědecký výzkum. Z kapacitních důvodů podobné služby nenabízíme, na různé kurzy a doučování češtiny se zaměřují různé školicí instituty. Na vyžádání však ÚJČ pořádá přednášky a školení zaměstnanců jiných institucí (ministerstev, úřadů ap.). ÚJČ zároveň průběžně pořádá přednášky pro veřejnost, například v rámci vědeckých festivalů, jako je Týden vědy a techniky AV ČR.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Zastávají-li v naší nemocnici funkce primáře, náměstka, místopředsedy představenstva atp. ženy, měli bychom tyto výrazy přechylovat?
Klíčové slovo:
primářka, náměstkyně, místopředsedkyně představenstva
Odpověď:
Ano, zastávají-li funkce primáře, náměstka, místopředsedy představenstva atp. ženy, je namístě používat přechýlené podoby těchto výrazů, tedy primářka, náměstkyně, místopředsedkyně představenstva atp.
Poslední užití:
21.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen, bod 3 Přechylování názvů pracovních pozic, funkcí a titulů (předsedkyně, hejtmanka, chirurgyně/chiruržka, mistrová, radová, docentka apod.)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně branněbezpečnostní, branně bezpečnostní nebo branně-bezpečnostní, např. průmysl, technika či prostředí.
Klíčové slovo:
branně-bezpečnostní
Odpověď:
Správně by se mělo psát branně-bezpečnostní (průmysl, technika, prostředí atp.). Dané přídavné jméno znamená ‚vztahující se k obraně a bezpečnosti státu, zaměřený na obranu a bezpečnost státu‘ (není tedy utvořeno od spojení branná bezpečnost), a mělo by se proto psát se spojovníkem.
Zvažované varianty:
branněbezpečnostní
branně bezpečnostní
branně-bezpečnostní
Poslední užití:
19.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo branně-bezpečnostní
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo heslo branně-bezpečnostní
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně vyšší územní samosprávný celek, nebo vyšší územní samosprávní celek?
Klíčové slovo:
samosprávný
Odpověď:
Přídavné jméno samosprávný znamená ‚takový, který se sám spravuje; autonomní‘, zatímco přídavné jméno samosprávní znamená ‚týkající se samosprávy‘. Ve spojení se slovem (vyšší územní) celek je tedy namístě použít podobu samosprávný – vyšší územní samosprávný celek. Jde o celek, který se sám spravuje (prostřednictvím volených zástupců), který má jistou míru autonomie, nikoliv o celek, který nějak souvisí se samosprávou.
Zvažované varianty:
samosprávný
samosprávní
Poslední užití:
15.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla samosprávný a samosprávní
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, jiné případy
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří obyvatelská jména od dvouslovných zeměpisných jmen, např. Větrný Jeníkov a Králův Dvůr?
Klíčové slovo:
Větrný Jeníkov, Králův Dvůr
Odpověď:
Od dvouslovných zeměpisných jmen typu Větrný Jeníkov a Králův Dvůr se jednoslovná obyvatelská jména (typu Praha > Pražan) netvoří. Potřebujeme-li mluvit o jejich obyvatelích, máme dvě možnosti: jednak lze použít opis, a to pro obě čísla: obyvatel/é Větrného Jeníkova, obyvatel/é Králova Dvora, jednak lze pro množné číslo použít označení typu Větrnojeníkovští, Králo(vo)dvorští (příp. Jeníkovští a Dvorští, je-li z kontextu zřejmé, o jakém Jeníkově či Dvoře se přesně mluví).
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Větrný Jeníkov a Králův Dvůr
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí slovo Čechoslovák? Mám v disertační práci používat pro občanku Československa výraz Čechoslovačka, nebo Čechoslovenka?
Klíčové slovo:
Čechoslovačka, Čechoslovenka
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Příruční slovník jazyka českého, I. díl z let 1935–1937, a Slovník spisovného jazyka českého, sv. I. A–M z r. 1960) uvádějí jako přechýlenou podobu slova Čechoslovák jedině výraz Čechoslovačka. Tato podoba převažuje i v databázi Českého národního korpusu SYN v8, kde najdeme 57 jejích výskytů, zatímco podoba Čechoslovenka se tu vyskytuje jen 15× (dotaz [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"]). V disertační práci proto doporučujeme používat slovníkovou i převládající podobu Čechoslovačka. Podoba Čechoslovenka je evidentně ovlivněna přechýlením samotného jména Slovenka, z toho důvodu ji nelze považovat za slovotvorně neústrojnou a její užití striktně nedoporučovat; dáváme-li svým doporučením přednost podobě Čechoslovačka, upřednostňujeme podobu, která – snad i díky (už dobové) kodifikaci – převládá v úzu. Pro úplnost je však namístě dodat dvě věci: Vzhledem k malé frekvenci a nevelké potřebě daný výraz používat můžou být pro uživatele potenciálně rušivé obě probírané podoby – odtud naše obhajoba podoby Čechoslovenka. Jistá zdrženlivost při užívání podoby Čechoslovenka pro občanku Československa, tj. pro Češku i Slovenku, je dále namístě ještě z toho důvodu, že výraz Čechoslovenka by mohl evokovat význam vyjádřitelný zhruba jako ‚etnická Slovenka z Čech/Moravy, např. tam narozená, provdaná, usídlená atp.‘ nebo také ‚žena, jejíž jeden rodič je Čech/Česka a druhý Slovák/Slovenka‘.
Zvažované varianty:
Čechoslovačka
Čechoslovenka
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"] v SYN v8
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -ec
Konkrétní dotaz:
Lze pro obyvatele státu Severní Makedonie použít jednoslovné označení Severomakedonec?
Klíčové slovo:
Severomakedonec
Odpověď:
Podoba Severomakedonec je slovotvorně zcela v pořádku a lze ji používat, ovšem spíš jen pro občana, resp. státního příslušníka státu Severní Makedonie. V případě obyvatel Severní Makedonie je namístě spíš původní etnonymum Makedonec (pro etnické Makedonce), příp. jakékoliv jiné, odpovídající etnonymum (pro etnické Nemakedonce – např. severomakedonský Albánec může být z hlediska své státní příslušnosti označen jako Severomakedonec, ale z hlediska své národnosti nikoliv jako Makedonec, ale jedině jako Albánec).
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Severní Makedonie
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.