Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné v knihkupectvích zakoupit mluvnici Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Co je nám známo, tak ano. Daná publikace je v tuto chvíli běžně dostupná.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Z kterého roku je poslední aktuální vydání České mluvnice od autorů Havránka a Jedličky?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Česká mluvnice Bohuslava Havránka a Aloise Jedličky vyšla naposledy v roce 1983. Po vydání Pravidel českého pravopisu (PČP) v roce 1993, resp. 1994, však tato kodifikační příručka pro oblast tvarosloví již nebyla v souladu s nově zavedenou kodifikací, a to jak z hlediska pravopisného, tak tvaroslovného. Současné kodifikační zásady reflektuje Stručná mluvnice česká (1996), kterou dle platných PČP připravil Alois Jedlička, vycházeje z výkladu a koncepce České mluvnice.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé užívají frázi „budu se zúčastnit“. Dá se proti tomu něco dělat?
Klíčové slovo:
slovesný vid
Odpověď:
Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Najdu v Internetové jazykové příručce informace o morfematické stavbě slova?
Klíčové slovo:
dělení slov
Odpověď:
Poučení o morfematice jako jazykovědné disciplíně a jejích základních pojmech podává stejnojmenná kapitola Internetové jazykové příručky (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=778). Aspektům morfematické stavby slova se dílčím způsobem věnuje i kapitola Dělení slov na konci řádku (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=135&dotaz=d%C4%9Blen%C3%AD%20slov#nadpis12).
Poslední užití:
6.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit, zda je správně spojení „skupina lidí, která se usadila“, nebo „skupina lidí, kteří se usadili“, případně zda je možné obojí. Slyšela jsem o pravidle, že vedlejší věta vztažná by neměla rozvíjet neshodný přívlastek, nýbrž řídící jméno, tudíž by měla být správná pouze první z uvedených variant. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší věta vztažná může rozvíjet jak řídící jméno, tak jméno ve funkci neshodného přívlastku. V uvedeném případě jsou přijatelné obě varianty, záleží především na kontextu a také na záměru a preferencích pisatele.
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Struktury s relativy který, jenž, co, jaký, s. 449.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít zájmeno který, pokud se váže ke spojení „počítač, stůl a židle“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedeném případě bude odkazovat k několikanásobnému větnému členu, který se skládá ze dvou jmen rodu mužského neživotného („počítač“ a „stůl“) a jména rodu ženského („židle“). Náležitým tvarem je proto „které“. Pokud by vztažné zájmeno bylo podmětem vedlejší věty a přísudek vedlejší věty by obsahoval příčestí, bylo by namístě napsat v něm -y, například „počítač, stůl a židle, které byly“.
Poslední užití:
4.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jak bude prosím vypadat tvar vztažného zájmena který (případně jenž) a následně i tvar přísudku ve větě „Nejednejte v rozporu se zákony a nařízeními, které/která jsou vám dány/dána“?
Klíčové slovo:
který; jenž
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného větného členu, je třeba, aby se i vztažné zájmeno shodovalo s oběma těmito složkami. Protože se několikanásobný větný člen v uvedené větě skládá ze jména rodu mužského neživotného (zákony) a jména rodu středního (nařízení), náležitá podoba vedlejší věty bude „které (jež) jsou vám dány“.
Poslední užití:
4.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s tvarem přívlastku v následující větě: „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby [název firmy], vedené/vedená v rejstříku...“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
vedený
Odpověď:
Z vašeho příkladu není zcela jednoznačné, ke kterému podstatnému jménu se přívlastek vztahuje. Pokud by rozvíjel jméno „závod“, znělo by dané spojení takto: „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby [název firmy], vedený v rejstříku...“ Jestliže se ale přívlastek vztahuje k „právnické osobě“, bude náležitý tvar „vedené“: „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby [název firmy], vedené v rejstříku...“ Naopak zcela bychom vyloučili tvar „vedená“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaká zájmena bych měla použít ve větách „Souhlasím se zpracováním mých/svých osobních údajů“ a „Souhlasím se mojí/svojí registrací“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě užít přivlastňovací zájmeno zvratné. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Podle tohoto pravidla by tedy bylo náležité užít zvratné zájmeno „svůj“. Ze zmiňovaného pravidla však existuje řada výjimek, protože jsou různé větné typy, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V takových větách pak lze mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když konstrukci rozvineme např. takto: „Souhlasím s tím, aby byly zpracovány (aby někdo jiný zpracoval) moje údaje“. V pořádku by tedy bylo i řešení s nezvratným zájmenem (mých údajů, s mojí registrací) – to bychom volili zejména tehdy, pokud má být zdůrazněna (je důležitá) informace, že „zpracování“ nebo „registraci“ provedla jiná osoba než ta, která udělila souhlas.
Poslední užití:
5.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen