Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 744/2552, položky: 3716-3720/12758
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#10298
Užití:
0 0 0
Dotaz: Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz: Je-li v hlavní větě řeč o něčem, co se vyskytuje v páru, např. o očích, zachovává se duálový tvar i u zájmena „který“ ve vedlejší větě? Např. „modrýma očima, kterýma“, nebo „modrýma očima, kterými“?
Klíčové slovo: kterýma
Odpověď: Problematika tvarů vztažných zájmen uvozujících vedlejší věty z hlediska shody není nikde uspokojivě popsána. Příruční mluvnice češtiny se v tomto smyslu blíže vyjadřuje pouze k zájmenu „jenž“; uvádí, že ve spojení se jmény, která mají v 7. pádě mn. č. koncovku -ma, se používá pouze tvar „jimiž“, nikoli „jimaž“ – viz příklady „rukama, jimiž vytvářel svá díla; rukama, s nimiž dokázala divy“ (s. 298). Analogicky tedy „modrýma očima, jimiž“. U vztažného zájmena „který“, jež má na rozdíl od zájmena „jenž“ formu přídavného jména, však doporučujeme spíše zachovat duálový tvar: „modrýma očima, kterýma“. Odpovídá to obecnému výkladu o skloňování tázacích, resp. vztažných zájmen, podle nějž je ve spojení s párovými jmény namístě koncovka -ma: „kterýma očima“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 297 (odst. 468) + s. 298 (odst. 470)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10297
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v jevištní řeči nepřipouští asimilace znělosti typu [zhoda]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti; jevištní řeč
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10296
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Proč se v češtině neuplatňuje asimilace znělosti při výslovnosti slov [zhoda] a [zhora] a obchází se to nářečním [schoda] a [schora]?
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: V první řadě je zde třeba vysvětlit podstatu tzv. asimilace (spodoby) znělosti. K ní dochází tehdy, jestliže souhláska mění svou znělost (nebo neznělost) vlivem souhlásky sousední, tj. skupina souhlásek se vzájemně přizpůsobí, takže pak jsou všechny její členy buď znělé, nebo neznělé. V češtině je obvyklá především spodoba zpětná (asimilace regresivní, též anticipační), při níž se (ne)znělost celé souhláskové skupiny řídí jejím posledním členem, např. vztek [fstek] –⁠ neznělé [t] vyvolává neznělost všech předcházejících hlásek. Vyskytuje se však i spodoba postupná (progresivní). Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]; v této souhláskové skupině se tedy spodoba znělosti uplatňuje vždy, obejít nijak nejde, jen může být jak zpětná, tak postupná. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Jestliže jste se někdy opravdu setkal s podobou [schora], souhlasíme, že v tomto případě jde opravdu o úzce nářeční podoby (Český jazykový atlas k této výslovnosti uvádí: „Je příznačná především pro sz. část nářečí svč., pro Posázaví a Povltaví. I na tomto území však funguje jako nářeční dubleta k podobě zhora, která je běžná po celých Čechách, včetně městské mluvy.“). Slova shora, shůra, shluk a některá další mají totiž spisovnou výslovnost výhradně s počátečním [zh], která i u mluvčích z Čech absolutně převažuje.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10295
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz: Jak se přesně v češtině určují hranice slabik? Když máme např. slovo „město“, bude slabičné dělení [mňe-sto], nebo [mňes-to]? Jako učitelka to potřebuji vědět kvůli cvičení z učebnice, kde mají žáci přesně určit počet otevřených a zavřených slabik. Takovýchto ne zcela jednoznačných slov je tam bohužel více.
Klíčové slovo: hranice slabiky
Odpověď: Ačkoli členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a jednotlivé slabiky intuitivně bez problémů poznáme, není možné stanovit jednoduchou a přesnou definici slabiky. S tím souvisí i to, že nejen v češtině nejsou hranice slabik dány vždy jednoznačně a mnohdy bývá více možných řešení. Vámi uvedené slovo „město“ lze rozdělit na slabiky přesně tak, jak uvádíte, tedy [mňe-sto] (obě slabiky jsou tedy otevřené) i [mňes-to] (první slabika je zavřená, druhá otevřená). Je prokázáno, že existují mluvčí, kteří v těchto případech podvědomě preferují spíše slabiky otevřené, jiní naopak zavřené. Ani jeden z uvedených způsobů nelze považovat za „lepší“, „správnější“. Je tedy opravdu s podivem, že se v učebnici vyskytuje cvičení požadující přesné určení počtu otevřených a zavřených slabik, přičemž se zde evidentně vyskytují výrazy, které lze slabikovat více způsoby, a dojít tak k odlišnému číslu. Na závěr pro jistotu dodejme, že ne vždy je tato problematika vysvětlena s dostatečným důrazem na fakt, že dělení slov na slabiky je záležitost výhradně mluvené řeči a nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Zvažované varianty:
[mňe-sto] [mňes-to]
Poslední užití: 3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je vedle jistě správné podoby obsese možná i podoba obscese (třeba v nespisovné češtině), když existuje slovo obscénní, a hlavně podoby obsesní a obscénní? Lze podobu obscese použít v televizi?
Klíčové slovo: obsese
Odpověď: Slovníky uvádějí ve významu ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘ jedině podobu obsese. Podoba *obscese je evidentně mylnou, nesprávnou podobou tohoto slova. Jakkoliv je možné, že se začíná sem tam vyskytovat, nebo dokonce šířit (databáze ČNK syn v8 obsahuje 6 jejích výskytů), v současné době ji lze jednoznačně označit za chybnou. V daném významu je správné (pro adresáty nerušivé, nepřekvapivé) používat jedině podobu obsese. Přídavné jméno obscénní, z lat. ob- ‚ob-, proti-, za ap.‘ a caenum ‚kal, bahno‘, znamená ‚neslušný, nemravný, oplzlý, necudný‘, a se slovem obsese tedy etymologicky ani významově nijak nesouvisí. Jakkoliv by někomu mohla přídavná jména obsesní (adj. od obsese) a obscénní připadat podobná, nijak spolu nesouvisí a je nutno mezi nimi rozlišovat – neplést si je. Slovo *obscese je proto nesprávné, a to i v nespisovné češtině. Výjimkou by snad mohly být umělecké žánry, kde by podoba *obscese mohla sloužit např. jako jazykový prostředek charakterizující nevzdělance či pseudointelektuály, kteří si oba výrazy pletou nebo mylně spojují.
Zvažované varianty:
obsese obscese
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla obsese a obscénní
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo obscénní
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky obsese a obscese

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.