Dotaz:
Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše ve slově říše ve větě „Část území byla připojen k Říši“?
Klíčové slovo:
Říše
Odpověď:
Pro označení fašistického Německa se má podle PČP má volit podoba Říše, aby bylo zřejmé, že nejde o užití tohoto slova v obecném významu.
Poslední užití:
18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 81
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 4 Psaní historických označení států
Dotaz:
Mezinárodní smlouvy, dohody, úmluvy
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova mnichovský ve spojení mnichovská dohoda?
Klíčové slovo:
mnichovská dohoda
Odpověď:
Přestože mnohé jiné názvy dohod či smluv, v jejichž názvu je přídavné jméno utvořené od názvu města, v němž byla dohoda podepsána, lze psát jak s malým, tak s velkým písmenem, např. m/Maachstritská smlouva, mnichovská dohoda se v češtině tradičně píše s malým písmenem. Důvodem je bezesporu její obsah (někdy se mluví o mnichovském diktátu) a její negativní důsledky pro naši republiku.
Poslední užití:
18.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – dokumenty, umělecká a odborná díla, sekce 1.3 Ústavy, smlouvy, dohody, úmluvy, listiny atp.
Dotaz:
Suprasegmentální rovina
Konkrétní dotaz:
Proč v současnosti zejména mladí lidé zvyšují intonaci na koncích oznamovacích vět? Jde vlastně o zdůrazňování posledního slova a mám obavu, že je to vliv angličtiny.
Klíčové slovo:
intonace oznamovací věty
Odpověď:
Na tuto poměrně obecně položenou otázku není snadné odpovědět, protože takovýchto intonačních průběhů může být více typů a důvodů pro jejich vznik lze najít u každého více. Stručně řečeno může jít kupř. o užívání stoupavé neukončující intonace (přesněji melodému), která je důsledkem nejistoty či nervozity mluvčího, jeho nezkušenosti zejména s veřejným mluveným projevem, ale i např. snahy udržet si v rozhovoru slovo, o něž by mohl snáze přijít, pokud by jeho intonace byla klesavá, ukončující. Dále můžete mít na mysli specifický jev nazývaný někdy jako tzv. středočeské vytýkání, což ovšem není jev nikterak nový, byl popsán již ve 40. letech 20. století (od té doby se mohl ale samozřejmě rozšířit jak z hlediska frekvenčního, tak územního). Posluchač jej často interpretuje právě jako (často nemístné) zdůraznění posledního slova ve větě a je příznačný pro emocionálně zabarvený projev. Pokud si popisovaného jevu všímáte u lidí, kteří jsou v častém kontaktu s angličtinou, respektive ovládají její zvuková specifika, je samozřejmě možné, že si intonační schémata přenášejí z jednoho jazyka do druhého, anglická intonace je od té české pochopitelně značně odlišná.
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jakými větnými členy jsou výrazy „odborné“ a „popularizační“ ve větě „Měli tam knihy, a to odborné i popularizační“?
Klíčové slovo:
přístavek vysvětlovací
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Celé spojení „odborné i popularizační“ bychom nicméně určili jako přístavek (v některých mluvnicích uváděný též jako tzv. komplexní větný člen). Konkrétně jde o vysvětlovací přístavek, který bývá uvozen spojkovými výrazy typu „a to“, „totiž“, „tj.“ a podobně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V knize Oty Pavla jsem narazila na větu „Prošek měl dlouhý, žlutý bambusový prut“. Je tam ta čárka správně? Jde skutečně o několikanásobný přívlastek? Není to spíš přívlastek postupně rozvíjející?
Klíčové slovo:
několikanásobný vs. postupně rozvíjející přívlastek
Odpověď:
Hranice mezi několikanásobným a postupně rozvíjejícím přívlastkem není vždy ostrá. Základní mluvnice češtiny uvádí jako typický příklad spojení „dlouhé(,) černé vlasy“, které lze chápat oběma způsoby a v závislosti na pojetí buď psát, nebo nepsat čárku. Obdobným případem je i spojení „dlouhý(,) žlutý prut“. Spojení „žlutý bambusový prut“ už lze chápat pouze jako přívlastek postupně rozvíjející.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s.168
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.