Dotaz:
Konkurence arabských a římských číslic
Konkrétní dotaz:
Je běžnější psát století arabskými (21. století), nebo římskými (XXI. století) číslicemi?
Klíčové slovo:
římská číslice; století
Odpověď:
Přípustné jsou obě varianty, v praxi se setkáváme s označováním století arabskými i římskými číslicemi. Volba zápisu je na pisateli.
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Co mám dělat, pokud se mi na konci řádku vyskytla dvě jednopísmenná slova („i v“)?
Klíčové slovo:
v; předložka; i; spojka
Odpověď:
Na konci řádku by neměly stát jednopísmenné neslabičné předložky k, s, v, z. V hodnocení jednopísmenných slabičných předložek (o, u) a spojek (a, i) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Považujeme za vhodné, aby ani tyto výrazy na koncích řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení. V uvedeném případě, pokud to sazba textu umožňuje, doporučujeme obě tato jednopísmenná slova přesunout na další řádek, například pomocí pevné mezery.
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova vykat?
Klíčové slovo:
vykat
Odpověď:
Kořenem slova vykat je vy-, které je od původu zájmeno pro 2. os. mn. č. a které se používá k tzv. vykání. Z hlediska morfematického rozboru je pak ovšem problém s tím, co je segment -k- (-a- je kmenotvorná přípona a -t infinitivní koncovka). Typická stavba slovesného tvaru je totiž taková, že po kořeni bezprostředně následuje kmenotvorná přípona. Ve tvaru vykat je kmenotvornou příponou jistě -a-, a není pak zřejmé, co je ono -k- před ní. Jsou sice známy tvary typu hop-k-a-t či hou-k-a-t, kde se před kmenotvornou příponou -a- objevuje řídká (pro slovesa netypická, ba u sloves výjimečná) slovesná slovotvorná přípona -k-, která má ovšem v tvarech typu hopkat (nikoliv však houkat, kde jde o stejný problém) zdrobňující význam, jenž ve tvaru vykat mít nemůže. Segment -k- tedy u sloves typu vykat a houkat plní nejspíš funkci jakéhosi přechodového, spojovacího morfému, díky kterému je vůbec možné sestavit celý tvar. Bez něj by totiž po kořeni vy- zakončeném na samohlásku musela následovat taktéž samohlásková kmenotvorná přípona -a-, čímž bychom dostali tvar *vyat, který je v češtině tzv. fonotakticky nepřípustný. Mezi kořen vy- a kmenotvornou příponu -a- se proto vkládá souhláskový segment -k-, a to nejspíš podle vzoru sloves typu hopkat, cupkat, papkat atp., který by tu šlo nejspíš hodnotit jako významově vyprázdněnou slovotvornou příponu nebo jako izolovaný druh spojovacího morfému – obdobná jsou už jen slovesa tykat, onikat, příp. onkat (kde by -k- být vlastně nemuselo a dostává se mezi kořen a kmenotvornou příponu na základě analogie s vykat, tykat a onikat), a také slovesa od zvukomalebných základů typu houkat, mňoukat atp.
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova dlouhý a délka příbuzná?
Klíčové slovo:
dlouhý, délka
Odpověď:
Z historického hlediska jsou slova dlouhý a délka příbuzná, v praslovanštině měla stejný kořen. Slovo dlouhý pochází z praslovanského přídavného jména *dьlgъ (*dъlgъ), z nějž se vyvinulo (tzv. metatezí likvid, kontrakcí dlouhého tvaru a změnou g > h) staročeské dlúhý a z něj (změnou ú > ou) dnešní české dlouhý. Dnešní kořen dlouh- měl tedy původně podobu *dьlg- (nebo *dъlg-). Slovo délka pak pochází z praslovanského kořene *dьl-, což je nerozšířená podoba praslovanského kořene *dьlg- (*dъlg-), které má i slovo dlouhý (v češtině je od této nerozšířené podoby utvořen komparativ delší; v některých slovanských jazycích je naopak ekvivalent českého slova délka utvořen od původní, rozšířené podoby, srov. např. polské długość či slovinské dolgóst). Z této nerozšířené podoby kořene dьlg- (nebo *dъlg-), tj. z *dьl-, vzniklo staročeské slovo dél, z nějž je pak odvozen dnešní výraz délka. Jak je vidět, historické poměry jsou značně komplikované, lze nicméně říct, že slova dlouhý a délka jsou příbuzná, protože mají stejný kořen *dьlg- (byť slovo délka je utvořena z jeho nerozšířené podoby *dьl-). Problém nastává s tím, jak příbuznost slov hodnotit z hlediska současné češtiny (když i etymologický slovník probírá obě slova v samostatných heslech). Formální příbuznost obou slov je pro současného uživatele češtiny jistě zcela neprůhledná; na druhou stranu spolu obě slova jasně významově souvisí – je mezi nimi obdobný vztah jako mezi dvojicemi typu hluboký–hloubka, široký–šířka atp. Z toho důvodu by je snad bylo možné chápat jako příbuzná i z hlediska současné češtiny. Pokud by však žáci či studenti (kvůli jejich synchronní formální nespojitelnosti) odpovídali, že slova dlouhý a délka příbuzná nejsou, dává to smysl a není možné je za takovou odpověď v žádném případě trestat, např. srážkou bodů, sníženou známkou atp.
Poslední užití:
19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla délka a dlouhý
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda ve větě psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Znám pomůcku o možné náhradě slovem kdyby, ale přesto váhám. Jedná se o větu: Dneska samozřejmě máme hrob a ty ostatky se jako by znovu našly, ale tehdy to bylo terno, že někdo má relikvie sv. Cyrila.
Klíčové slovo:
jako by; jakoby
Odpověď:
Věta není formulována úplně šťastně, neznáme autorův záměr, ale domníváme se, že by bylo jednoznačnější říct: „ostatky se znovu našly“. Pokud zůstane formulace takto, lze připustit obě možnosti zápisu, protože není úplně zřejmé, co je výrazem jako by / jakoby rozvíjeno.
1. Jestliže se vztahuje k výrazu znovu, pak vyjadřuje významový odstín zdánlivosti (zdánlivě znovu), což vyjádříme zápisem dohromady: „ostatky se jakoby znovu našly“.
2. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (našly by se), proto píšeme „jako by“ zvlášť: „ostatky se jako by znovu našly“. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „ostatky jako kdyby se znovu našly“ nebo převedení do jiné osoby: „(já) jako bych se znovu našel“. Při tomto pojetí by byl vhodnější slovosled „ostatky jako by se našly znovu“.
Teoreticky je tedy možné obojí řešení, rozhodnutí je na autorovi.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
12.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.