Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Máme psát hnědo-červený, nebo hnědočervený? Jde o popis vzorků, nejde o jednu barvu, ale jsou to různé kamínky, některé jsou červené, některé hnědé, některé tmavé, jiné světlé.
Klíčové slovo:
hnědo-červený
Odpověď:
Pokud jde o vzorek složený z kamínků dvou různých barev (hnědé a červené), pak přídavné jméno píšeme se spojovníkem: hnědo-červený. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP a v Akademické příručce českého jazyka. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
hnědo-červený
hnědočervený
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Může se v zápisu pěněžní částky užívat pomlčka po desetinné čárce zároveň se značkou „Kč“ (např. 50 000,– Kč)?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
Z hlediska současné normy je uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné. Doporučujeme proto zápis 50 000 Kč.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Mám výraz červenohnědý. Píše se to s pomlčkou, nebo dohromady? Jde o červenou barvu s lehkou příměsí hnědé, takže ta červená je tmavá.
Klíčové slovo:
červenohnědý
Odpověď:
Pomlčka se ve výrazech označujících barvy neužívá, v úvahu připadá spojovník nebo psaní dohromady. Pokud jde o barevný odstín, tedy v tomto případě o červenou barvu s nádechem do hněda (popř. by mohla být popsána jako hnědá s nádechem do červena), pak píšeme přídavné jméno červenohnědý dohromady, bez spojovníku (obdobně např. žlutozelený = žlutá s nádechem do zelena (zelená do žluta).
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
červenohnědý
červeno-hnědý
Poslední užití:
11.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině vyslovuje správně slovo želatina? Já říkám [želatyna], avšak slýchám i podobu [želaťina], což mě mate, protože se domnívám, že tento výraz pochází z francouzštiny.
Klíčové slovo:
želatina
Odpověď:
Zatímco v domácí slovní zásobě se skupiny zapisované jako di, ti, ni vyslovují jako [ďi], [ťi], [ňi], u většiny přejatých slov toto pravidlo neplatí. U některých výrazů si však mluvčí někdy již neuvědomují, že jde o slovo cizího původu, proto se lze setkat s nenáležitými podobami jako právě želatina *[želaťina], popř. *[želaťína] místo [želatyna], [želatýna]. Máte pravdu, že výraz želatina pochází z francouzštiny, a jistě nejste sama, kdo si občas se vyskytující „měkké“ výslovnosti všímá a vnímá ji jako nepatřičnou.
Zvažované varianty:
[želatyna]
[želatýna]
[želaťina]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu maďarského města Segedín? Podoba [segeďín] se mi zdá divná.
Klíčové slovo:
Segedín
Odpověď:
U jména Segedín neuvádějí geografické příručky ani Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny žádné výslovnostní doporučení, z čehož implicitně vyplývá, že by jeho zvuková podoba měla být v souladu s grafikou podle principů obvyklých v domácí slovní zásobě, tj. pouze [segeďín]. Avšak u adjektiva segedínský ortoepická kodifikace Výslovnost spisovné češtiny 2 doporučuje jak výslovnost [segeďínskí], tak i [segedýnskí] (přímo výraz Segedín zde obsažen není). V úzu se podoba [segedýnskí], respektive [segedýn] však vyskytuje velice často (pravděpodobně i převažuje), evidentně nezpůsobuje žádné komunikační obtíže a není důvod ji odmítat. Výslovnost [segeďín] je v češtině pravidelná (srov. názvy měst s analogickým zakončením – Budín, Hodonín apod.). Varianta [segedýn] pak zřejmě souvisí s vlivem německé podoby názvu maďarského města Szeged, která zní Szegedin nebo Segedin a vyslovuje se se souhláskou [d]. Jistou roli zde může hrát i fakt, že si mluvčí uvědomují „cizost“ pojmenování Segedín (ačkoli jde o exonymum, tj. českou podobu cizího zeměpisného jména), a proto čtou kombinaci písmen -di- jako [dy], jak je to u cizích slov obvyklé.
Zvažované varianty:
[segeďín]
[segedýn]
Poslední užití:
19.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.