Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Vyhotoví jazyková poradna stanovisko k soudnímu sporu?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Jazyková poradna nabízí možnost placeného vyjádření (podrobné informace naleznete zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html), jde však vždy o stanovisko čistě jazykové, nikoli právní. Zároveň je třeba svou žádost co nejvíce specifikovat – jazyková vyjádření se obvykle týkají konkrétního jazykového problému, výkladu konkrétního slova, věty nebo souvětí.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést? (Ten který provedl je provedlší?)
Klíčové slovo:
provedší
Odpověď:
Zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést má (v 1. p. j. č. (r. m. neživ.)) správnou podobu provedší. (Tvoří se od j. č. r. m. přechodníku minulého slovesa provést, který má podobu proved, a to přidáním přípony -š/í.)
Zvažované varianty:
provedlší
Poslední užití:
25.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo provést
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V historickém textu je několikrát užito „královna vdova Eliška Rejčka“. Někdo to píše zvlášť, jiný se spojovníkem (královna-vdova). Nikde jsem to bohužel nenašla, ale myslím, že to není případ jako malíř-lakýrník, takže pro spojovník není důvod.
Klíčové slovo:
královna vdova
Odpověď:
Máte pravdu, že spojovník užíváme tehdy, když jde o souřadné těsné spojení dvou podstatných jmen označujících např. povolání, obor, postavení apod. Spojovník vlastně nahrazuje spojku a, např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník.
V uvedeném spojení však jde spíše o to, že druhá složka (vdova) blíže specifikuje první (královna). Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Analogicky podle zápisů jako učitel matematik, borovice vejmutovka, chemik analytik apod. doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení královna vdova. Tento způsob zápisu jednoznačně převažuje i v dokladech v ČNK.
Zvažované varianty:
královna vdova
královna-vdova
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně zdravotní pomůcky, nebo zdravotnické pomůcky?
Klíčové slovo:
zdravotní, zdravotnický
Odpověď:
Slovo zdravotní je odvozeno od slova zdraví a znamená ‚týkající se, sloužící zdraví, sloužící péči o zdraví‘, zatímco slovo zdravotnický je odvozeno od slova zdravotník či zdravotnictví, a znamená tedy ‚týkající se zdravotníka/zdravotníků, týkající se zdravotnictví‘. Ve spojení se slovem pomůcky je proto namístě použít přídavné jméno zdravotní, nejde totiž o pomůcky související se zdravotníky (resp. jen nepřímo, sekundárně), ale o pomůcky sloužící zdraví, péči o zdraví. Podle databáze ČNK syn v8 se sice relativně často používá i podoba zdravotnické pomůcky (poměr zdravotní pomůcky : zdravotnické pomůcky je tu 1284 : 863), její užití není nijak zvlášť problematické či zavrženíhodné, zejm. proto, že bude srozumitelné (díky zmíněné nepřímé, sekundární vazbě na zdravotníky), nicméně přesnější, slovotvornému významu odpovídající, a tedy doporučeníhodné je mnohem spíš spojení zdravotní pomůcky.
Zvažované varianty:
zdravotní
zdravotnický
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zdravotní a zdravotník
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky zdravotní pomůcky a zdravotnické pomůcky
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji kvůli korektuře ověřit, zda se přídavné jméno sociálně neurovědecký může psát jako dvě samostatná slova. Myslím si, že to autor nemá dobře, že by to mělo být jinak, a to se spojovníkem nebo dohromady, ale nikoli zvlášť.
Klíčové slovo:
sociálněneurovědecký
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen nedoporučuje, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. V tomto případě nejde o běžně užívané slovo, měl byste u autora ověřit, co tímto přídavným jménem označuje.
Zápis se spojovníkem (sociálně-neurovědecký) by naznačoval, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni (mohly by být spojeny spojkou a: sociální a neurovědecký). Protože doklady z internetu ukazují, že existuje pojem sociální neurověda, považujeme za pravděpodobnější, že základem přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněneurovědecký. Nabízí se i otázka, zda by nebylo vhodnější volit v druhé části složeného přídavného jména výraz neurovědní. Od podstatného jména věda lze odvodit jak přídavné jméno vědecký, tak vědní. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že v souvislosti s neurovědou je četnější odvozené přídavné jméno neurovědní (je 10x častěji užívané než adjektivum neurovědecký).
V ČNK není žádný doklad na žádnou z eventuálních možností zápisu; internet nabízí pouze jediný doklad, a to na zápis sociálněneurodovědecký (užitý v diplomové práci).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v následující větě použít jednotné, nebo množné číslo? „U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.“ / „U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Pokud srovnáváte pouze jeden údaj, je vhodné užít tvary jednotného čísla: „U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.“ Pokud porovnáváte větší množství údajů, doporučili bychom užít formulaci s tvary množného čísla: „U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.“
Zvažované varianty:
U obsahu Cu nebyl rozdíl mezi skupinou K a skupinou E.
U obsahu Cu nebyly rozdíly mezi skupinou K a skupinou E.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v následující větě užít jednotné, nebo množné číslo? „Obsahy prvků Na, Mg [a další] v minerálech byly stanoveny [nesrozumitelné] spektrometrií.“ / „Obsah prvků Na, Mg [a další] v minerálech byl stanoven [nesrozumitelné] spektrometrií.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
V tomto případě jsou možné obě varianty. Obsah můžeme chápat jako zastřešující pojem (druh údaje) a užít ho v jednotném čísle, nebo můžeme obsah vztáhnout ke konkrétním číselným údajům a pak zvolit tvar množného čísla.
Zvažované varianty:
Obsahy prvků Na, Mg [a další] v minerálech byly stanoveny [nesrozumitelné] spektrometrií.
Obsah prvků Na, Mg [a další] v minerálech byl stanoven [nesrozumitelné] spektrometrií.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Měli bychom v následující větě užít tvary jednotného, nebo množného čísla? „Rozdíl mezi [nesrozumitelné] u K a Rb ve skupině K je nejasný.“ / „Rozdíly mezi [nesrozumitelné] u K a Rb ve skupině K jsou nejasné.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Záleží na tom, co chcete danou větou vyjádřit. Pokud chcete informovat o jednom rozdílu (jednom údaji), je náležité užití jednotného čísla: „Rozdíl mezi [nesrozumitelné] u K a Rb ve skupině K je nejasný.“ Pokud budete uvádět rozdílů (údajů) více, měli byste zvolit variantu s tvary množného čísla: „Rozdíly mezi [nesrozumitelné] u K a Rb ve skupině K jsou nejasné.“
Zvažované varianty:
Rozdíl mezi [nesrozumitelné] u K a Rb ve skupině K je nejasný.
Rozdíly mezi [nesrozumitelné] u K a Rb ve skupině K jsou nejasné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Má být v následující větě užito jednotné, nebo množné číslo? „Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvků: Ba, Mn [a další].“ / „Mezi řezáky a stoličkami byly rozdíly u prvků: Ba, Mn [a další].“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Záleží na tom, co má věta vyjadřovat. Pokud pracujete s více rozdíly, tedy s větším množstvím údajů, doporučujeme užít tvar množného čísla: „Mezi řezáky a stoličkami byly rozdíly u prvků: Ba, Mn [a další].“ Pokud pracujete s jediným údajem, je náležitý tvar čísla jednotného: „Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvků: Ba, Mn [a další].“
Zvažované varianty:
Mezi řezáky a stoličkami byl rozdíl u prvků: Ba, Mn [a další].
Mezi řezáky a stoličkami byly rozdíly u prvků: Ba, Mn [a další].
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Má být v následující větě slovo „rozdíl“ užito ve tvaru jednotného, nebo množného čísla? „Zjistili jsme rozdíl v obsahu K a Rb v kosti dolní čelisti.“ / „Zjistili jsme rozdíly v obsahu K a Rb v kosti dolní čelisti.“
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Záleží na tom, co přesně chcete vyjádřit. Pokud jste zjistili jeden rozdíl (pracujete s jedním údajem), pak je namístě tvar jednotného čísla (tj. rozdíl). Pokud jste zaznamenali rozdílů více (pracujete s větším množstvím údajů), je třeba užít tvar množného čísla (tj. rozdíly).
Zvažované varianty:
Zjistili jsme rozdíl v obsahu K a Rb v kosti dolní čelisti.
Zjistili jsme rozdíly v obsahu K a Rb v kosti dolní čelisti.
Poslední užití:
9.10.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: