Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Jaká předložka se píše ve spojení mít něco s/z krku?
Klíčové slovo:
předložka se; předložka ze
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.
Zvažované varianty:
z krku
s krku
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je ve slově oblast předpona ob-? Když se od slova oddělí, nedává zbytek (-last) žádný smysl.
Klíčové slovo:
oblast
Odpověď:
Z historického hlediska je ob- ve slově oblast předpona. Ve staré češtině mělo toto slovo původně podobu obvlast (z praslovanského *obvolstь) a znamenalo zhruba ‚území ovládané jedním vladařem‘, šlo tedy vlastně o ob-vládnuté území. Kořen vlast- (z praslovanského *volstь) tu souvisí se slovem vládnout, jehož infinitiv měl původně podobu vlasti/vlásti (z vlad-ti), podoba 1. os. j. č. ozn. zp. (č. r.) pak zněla vladu. Ve chvíli, kdy se skupina -bvl- (o-bvl-ast) zjednodušila v průběhu vývoje na skupinu -bl- (o-bl-ast), stala se však tato souvislost zcela nezřetelnou. Z hlediska současné češtiny bychom proto sekvenci ob- za předponu nepovažovali a chápali ji jako součást kořene oblast-. (Je zajímavé, že směrem ke slovu ovládat, původně ob-vládat (od ob-vlasti/ob-vlásti, ob-vlad-0-u, ob-vlad-e-š), došlo ke zjednodušení skupiny -bvl- jiným způsobem: nestalo se z ní -bl-, ale -vl- (není *obládat, ale ovládat), takže dnes přestala být zcela zřetelná i původní etymologická souvislost mezi slovy oblast a vládnout, ovládat.) Tedy: historicky je ob- ve slově oblast skutečně předpona, z hlediska současné češtiny je však namístě chápat původní předponové ob- jako součást kořene oblast-.
Poslední užití:
8.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jak se správně píší čárky u tohoto výrazu?
Klíčové slovo:
a tudíž
Odpověď:
Pomocí spojovacího výrazu „a tudíž“ spojujeme obvykle složky několikanásobného větného členu nebo věty v poměru důsledkovém, proto před ním píšeme čárku. Jestliže složky tohoto výrazu – „a“ a „tudíž“ – nestojí bezprostředně u sebe, můžeme důsledkový poměr chápat jako oslabený a čárku nepsat.
Poslední užití:
15.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát „v loni“ jako dvě slova?
Klíčové slovo:
vloni
Odpověď:
V souladu s jazykovými příručkami je možné užít buď spřežku vloni, nebo samotné loni. Zápis „v loni“ vhodný není. Doklady z ČNK ukazují, že se (poněkud překvapivě) v praxi někdy objevuje, ale zcela jednoznačně převažují náležité podoby vloni a loni.
Zvažované varianty:
vloni
v loni
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Překlad
Konkrétní dotaz:
Jak máme do češtiny přeložit anglické „credal nation“?
Klíčové slovo:
překlad
Odpověď:
Bohužel, otázky překladu jsou mimo kompetence jazykové poradny. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s překladatelem z angličtiny, popřípadě s odborníkem na politologii.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu, jak se správně píše Divadlo Semafor?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Název d/Divadla Semafor byl do podzimu roku 2020 uveden ve slovníkové části Internetové jazykové příručky, a to v hesle „divadlo“ spolu s dalšími příklady pojmenování divadel. Bohužel, v případě tohoto divadla je situace komplikována několikerými změnami zápisu jeho jména v obchodním rejstříku (nejprve jako „divadlo Semafor“, později „Divadlo Semafor“), současně je na webových stránkách divadla užívána podoba „divadlo Semafor“. Z tohoto důvodu se autoři IJP rozhodli nahradit uvedený příklad jiným, méně problematickým.
Poslední užití:
5.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Vyhotoví jazyková poradna stanovisko k soudnímu sporu?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Jazyková poradna nabízí možnost placeného vyjádření (podrobné informace naleznete zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html), jde však vždy o stanovisko čistě jazykové, nikoli právní. Zároveň je třeba svou žádost co nejvíce specifikovat – jazyková vyjádření se obvykle týkají konkrétního jazykového problému, výkladu konkrétního slova, věty nebo souvětí.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést? (Ten který provedl je provedlší?)
Klíčové slovo:
provedší
Odpověď:
Zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést má (v 1. p. j. č. (r. m. neživ.)) správnou podobu provedší. (Tvoří se od j. č. r. m. přechodníku minulého slovesa provést, který má podobu proved, a to přidáním přípony -š/í.)
Zvažované varianty:
provedlší
Poslední užití:
25.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo provést
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V historickém textu je několikrát užito „královna vdova Eliška Rejčka“. Někdo to píše zvlášť, jiný se spojovníkem (královna-vdova). Nikde jsem to bohužel nenašla, ale myslím, že to není případ jako malíř-lakýrník, takže pro spojovník není důvod.
Klíčové slovo:
královna vdova
Odpověď:
Máte pravdu, že spojovník užíváme tehdy, když jde o souřadné těsné spojení dvou podstatných jmen označujících např. povolání, obor, postavení apod. Spojovník vlastně nahrazuje spojku a, např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník.
V uvedeném spojení však jde spíše o to, že druhá složka (vdova) blíže specifikuje první (královna). Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Analogicky podle zápisů jako učitel matematik, borovice vejmutovka, chemik analytik apod. doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení královna vdova. Tento způsob zápisu jednoznačně převažuje i v dokladech v ČNK.
Zvažované varianty:
královna vdova
královna-vdova
Poslední užití:
7.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.