Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Autor píše místo kližka (u masa) klížka (s dlouhým í). Že to není správně?
Klíčové slovo:
kližka
Odpověď:
Slovníky zachycují jen podobu s krátkým i: kližka. V SSJČ je uvedeno: kližka = klihovité maso z přední (popřípadě i zadní) nohy nad kolenem: hovězí, telecí k.; přední, zadní k.
Zvažované varianty:
kližka
klížka
Poslední užití:
3.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšou se ve slově babiččin (třeba šátek) dvě č?
Klíčové slovo:
babiččin
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno odvozené ze slova babička je babiččin (se dvěma č); při odvozování dochází k alternaci k > č (obdobně např. kukačka – kukaččin, holčička – holčiččin).
Dotaz:
Téma – réma (co dát na konec věty)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit ohledně výrazu na konci věty. Věta zní: „Snížíme spotřebu vody při výrobě produktů o 25 % do roku 2025.“ Zajímalo by mě, jestli můžu dát spojení „do roku 2025“ na konec věty, přestože v anglickém originálu jím věta začíná.
Klíčové slovo:
slovosled
Odpověď:
Angličtina patří k jazykům, které mají pevný slovosled. Čeština má naproti tomu slovosled volný, protože větněčlenskou funkci jednotlivých výrazů dokáže vyjádřit skloňováním. To, co je jádrem výpovědi, v češtině obvykle klademe právě na konec věty (tzv. aktuální větné členění), takže pokud si přejete zdůraznit rok 2025, je věta v pořádku.
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova paměť?
Klíčové slovo:
paměť
Odpověď:
Slovo paměť má původ v praslovanském slově pamętь, utvořeném z předpony pa-, která má zde nejspíš význam ‚pozdější, vzdálenější‘, a mętь s významem ‚myšlenka‘. To souvisí s indoevropským menti-, mnti- s týmž významem, jež bylo odvozeno od slovesa men- ‚myslet‘. Původní význam praslovanského slova pamętь byl tedy nejspíš ‚pozdější myšlenka‘ čili ‚vzpomínka, památka‘.
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o to, zda se v uvedené výpovědi píše jakože dohromady: „Jmenuje se Marek a je úplně strašně veliký. Jakože fakt obr.“
Klíčové slovo:
jakože
Odpověď:
Ano, v tomto případě se jedná o zájmenné příslovce jakože, které podle SSJČ připojuje věty zdůrazňující nebo dotvrzující mínění mluvčího (např. Je to pravda, jakože se jmenuji XY. Přikývnu, jakože to se rozumí). Psaní zvlášť má jiný význam, např. Dělala, jako že ho nepoznává. Vypadal, jako že jen tak podřimuje.
Zvažované varianty:
jakože
jako že
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova ač?
Klíčové slovo:
ač
Odpověď:
Ve staročeštině mělo slovo ač nebo ače kromě dnešního významu také význam ‚jestliže‘. Vzniklo nejspíše spojením slova „a“ a praslovanského „če“ s významem ‚a‘.
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít přísudek ve větě „Československo a Turecko navázaly/navázala...“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Několikanásobný podmět se skládá ze jmen středního rodu v čísle jednotném, a namístě je proto tvar „navázaly“. Přísudek „navázala“ bychom užili, kdyby byla jména v množném čísle, např. „Města a jejich představenstva navázala...“
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na formulaci, která se mi nelíbí: „novorozeně druhu homo sapiens z jižní Afriky z před 30 000 let“. Pomůžete mi ji upravit?
Odpověď:
Jednak jsou ve formulaci nevhodně umístěny dvě předložky za sebou (z před), jednak je užit nesprávný tvar „let“. Doporučujeme úpravu: „novorozeně druhu homo sapiens z jižní Afriky z období před 30 000 lety“, případně: „novorozeně druhu homo sapiens z jižní Afriky žijící před 30 000 lety“.
Zvažované varianty:
novorozeně druhu homo sapiens z jižní Afriky z před 30 000 let
novorozeně druhu homo sapiens z jižní Afriky z období před 30 000 lety
novorozeně druhu homo sapiens z jižní Afriky žijící před 30 000 lety
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V populárně-naučné knížce se píše: „Když vášnivý pozorovatel ptáků spatří vzácného nebo krásného ptáka, je to trochu, jako když se zamiluje.“ Tato formulace se mi moc nelíbí, a proto navrhuji úpravu: „Když vášnivý pozorovatel ptáků spatří vzácného nebo krásného ptáka, je to trochu podobné stavu, jako by se zamiloval.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Spojení „je to trochu, jako když se zamiluje“ bychom očekávali spíše v umělecké literatuře než v populárně-naučné knize. S navrhovanou úpravou „je to trochu podobné stavu, jako by se zamiloval“ souhlasíme.
Zvažované varianty:
Když vášnivý pozorovatel ptáků spatří vzácného nebo krásného ptáka, je to trochu, jako když se zamiluje.
Když vášnivý pozorovatel ptáků spatří vzácného nebo krásného ptáka, je to trochu podobné stavu, jako by se zamiloval.
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je -z- ve slově předzvěst předpona, nebo součást kořene?
Klíčové slovo:
předzvěst
Odpověď:
Z historického hlediska je segment -z- ve slově předzvěst samostatná slovotvorná předpona. Kořen -věst- souvisí se slovesem vědět, zvěst je vlastně ‚něco zvěděného‘. Z hlediska současné češtiny (zvlášť ve školní výuce) je však segment -z- dost dobře možné považovat i za součást kořene (-zvěst-), jelikož uvedená historická souvislost je už pro většinu uživatelů češtiny zcela nezřetelná.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla zvěstovat, vědět, pověst
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.