Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Žáci základní školy měli určit stavbu slov velbloud, velryba. Jde o přiměřený úkol?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Bohužel, nejsme didaktické pracoviště, jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, nikoli však přiměřenost požadavků ve školní výuce češtiny. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v maturitním testu z českého jazyka chybná řešení úloh, mohu je s vámi konzultovat?
Klíčové slovo:
chyba
Odpověď:
Jazyková poradna se může vyjádřit k jednotlivým jazykovým jevům, které jsou předmětem zadávaných úloh, nejsme však didaktické pracoviště, a proto nemůžeme k podávanému výkladu doplnit metodologické aspekty či hledisko hodnocení jednotlivých úloh. Doporučujeme vám zkusit položit dotaz v on-line diskusi Asociace češtinářů (https://ascestinaru.cz).
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty v poměru slučovacím.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Určujeme s žáky druhy vedlejších vět a zarazili jsme se u souvětí „Udělej to tak, abys ji stihl na letišti“. Většina žáků vedlejší větu určila jako účelovou, ale někteří usoudili, že jde o větu způsobovou. Jsou oba způsoby možné?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Větu bychom nicméně primárně určili jako příslovečnou způsobovou. K větě účelové svádí pouze skutečnost, že je zde užita spojka „aby“, která je pro věty účelové typická, avšak významově je toto zařazení nefunkční: věta nevyjadřuje „proč to má XY udělat“, ale „jak to má udělat“.
Poslední užití:
8.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a (který)
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití:
11.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Podmět v 1. p. – zájmeno
Konkrétní dotaz:
Děláme se synem úkol, v němž má určovat větné členy, a pohořeli jsme na zájmenu „která“ v souvětí „Na okně seděla kočka, která se vyhřívala na sluníčku“. O jaký větný člen se jedná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Formálně je však zájmeno „která“ podmětem vedlejší věty, v níž zastupuje jméno „kočka“ z věty hlavní. Toto řešení uvádí i poradna Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-podmet-ve-vedlejsich-vetach/), na niž tazatele se školskými dotazy často odkazujeme. Nelze však vyloučit, že někteří učitelé větněčlenské určování vztažných zájmen v této pozici nevyžadují. V případě nejasností doporučujeme možná řešení primárně konzultovat s konkrétním učitelem.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, proč je ve spojení „něco dobrého“ přídavné jméno ve druhém pádě. Zdá se mi, že ten tvar nesouhlasí se zájmenem „něco“.
Klíčové slovo:
něco dobrého
Odpověď:
Vazba neurčitého zájmena „něco“ s 2. pádem je dána historicky, podobně jako třeba v případě neurčitých číslovek („mnoho dobrého“). Když celé spojení vyskloňujete, uvidíte, že tvar přídavného jména s neurčitým zájmenem „něco“ souhlasí, jde o přívlastek shodný: „bez něčeho dobrého“, „něčemu dobrému“, „něco dobrého“, „o něčem dobrém“, „s něčím dobrým“.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova hloubka?
Klíčové slovo:
hloubka; hluboký
Odpověď:
Hloubka je odvozena od přídavného jména hluboký. V praslovanštině mohlo mít podobu glǫbokъ, glъbokъ nebo glybokъ. Výklad původu slova je obtížný, předpokládá se spojitost s indoevropským gleubʰ- ‚dlabat, řezat‘, původní význam by byl tedy ‚vydlabaný‘. Jiné výklady dávají původ slova do souvislosti se slovem žlab.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.