Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat ukrajinský název Ivano-frankivská oblast? Má tam být spojovník, nebo se to má psát dohromady?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivská oblast
Odpověď:
Toto pojmenování související s endonymem (tj. podobou v jazyce původu, v tomto případě transkribovanou do latinky) Ivano-Frankivsk doporučujeme v českých textech zapisovat se spojovníkem, tj. Ivano-frankivská oblast (analogicky např. podle frýdecko-místecký od Frýdek-Místek).
Vzhledem k tomu, že pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa, je samozřejmě možné užít rovněž počeštěnou podobu Ivano-frankovská oblast.
Zvažované varianty:
Ivanofrankivská oblast
Ivano-frankivská oblast
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat název ukrajinského města Ivano-Frankivsk? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivsk
Odpověď:
Toto endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) doporučujeme v českých textech zapisovat v souladu s praxí se spojovníkem, tj. Ivano-Frankivsk. Jak však dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano–Frankivsk
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině náležitá podoba názvu ruského jezera: Pleščejovo, nebo Pleščejevovo, nebo Pleščejevo?
Klíčové slovo:
jezero Pleščejevo
Odpověď:
Toto jméno bohužel není v žádném ze zdrojů, které máme k dispozici, obsaženo, odpovědět však můžeme na základě konzultace s odbornicí na ruštinu: Vzhledem k tomu, že název „Pleščejevo“ není motivován osobním jménem Pleščej nebo Pleščejev, název by měl znít v češtině skutečně Pleščejevo, nikoliv *Pleščejovo nebo *Pleščejevovo. Nejde však o Pleščejevo jezero (jako např. Máchovo jezero), ale jezero Pleščejevo (jako např. jezero Malawi, tj. podstatné jméno rodu středního).
Zvažované varianty:
Pleščejovo jezero
Pleščejevovo jezero
jezero Pleščejevo
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje ženské rodné jméno Тетяна? Teťana, Tetjana, nebo ještě jinak?
Klíčové slovo:
Teťana
Odpověď:
V češtině doporučujeme přepsat jméno Тетяна z ukrajinštiny jako Teťana (tato podoba je uvedena mj. rovněž v příručce M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat?). V transkripčních tabulkách v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu ani v aktuálně platném nařízení vlády ze dne 25. dubna 2007, kterým se mění nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, bohužel není kombinace znaků тя v ukrajinské cyrilici explicitně zmíněna, nicméně z analogického příkladu přepisu jiného jména (Потебня = Potebňa), které je zde uvedeno, vyplývá, že v takových případech znak я neoznačuje „ja“ (nevznikne tedy zápis Potebnja ani Tetjana), ale že dochází k měkčení předchozí souhlásky „t“, „d“ a „n“ na „ť“, „ď“ a „ň“ (Potebňa, Teťana).
Zvažované varianty:
Teťana
Tetjana
Poslední užití:
28.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje jméno režiséra a občanského aktivisty Sencova: má to být Oleh, nebo Oleg?
Klíčové slovo:
Oleh; Oleg
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Jde totiž podle našich informací o ukrajinského režiséra, který má ovšem ruskou národnost. Záleží tedy na tom, z jakého jazyka budeme při přepisu jména zapisovaného cyrilskou abecedou jako Олег vycházet. Pokud z ukrajinštiny, pak je náležitá podoba Oleh (celé jméno: Олег Геннадійович Сенцов = Oleh Hennadijovyč Sencov), jestliže z ruštiny, tak Oleg (Олег Геннадьевич Сенцов = Oleg Gennaďjevič Sencov). Doplňme, že v ukrajinštině došlo podobně jako v češtině v historickém vývoji jazyka na rozdíl od ruštiny ke změně hlásky „g“ na „h“. Hláska/písmeno „g“ se tedy v ukrajinské domácí slovní zásobě nevyskytuje, objevuje se pouze v přejímkách (kde se zapisuje jako ґ), avšak i v těch je často nahrazeno pomocí „h“.
Zvažované varianty:
Oleh
Oleg
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Chápu, že ve slovech cizího původu se píše po písmenu „k“ měkké „i“ (např. kino, Kišiněv). Jak mám ovšem vysvětlit žákům základní školy, že to neplatí všude? Nevím si v tomto ohledu rady např. s názvem Kyjev. Nebylo by tedy lepší používat nepočeštěná pojmenování?
Klíčové slovo:
Kyjev; Kišiněv
Odpověď:
Pravopis cizích slov včetně vlastních jmen zjednodušeně řečeno vyplývá obvykle z jazyka jejich původu. Zatímco počeštěný název Kišiněv vychází z rumunského Chișinău, takže k zápisu s ypsilon zde není důvod, znaku „и“, který se vyskytuje v ukrajinském pojmenování Kyjeva (Київ), naopak odpovídá právě písmeno ypsilon (na rozdíl od ruštiny, kde se přepisuje znak „и“ jako „i“). Nahrazování vžitých českých exonym, tj. počeštěných pojmenování, takzvanými endonymy, tedy podobami zeměpisných jmen v jazyce původu, doporučit nelze (zejména ve školní výuce), neboť je jistě jednodušší zapamatovat si náležitý pravopis u jednotlivých jmen než po žácích vyžadovat např. znalost písmen, která se v českém grafickém systému vůbec nevyskytují (srov. právě třeba Chișinău). Jednotlivá exonyma lze navíc obvykle neproblematicky přečíst, což o endonymech často neplatí. Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám však pomoci s konkrétními didaktickými postupy.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev?
Klíčové slovo:
Kyjev
Odpověď:
Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých textech téměř nevyskytuje. V češtině totiž užíváme vžité (navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kyjev. Tato forma je z jazykového hlediska výhodná zejména s ohledem na neproblematické skloňování. Od jména Київ (Kyjiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Києва (Kyjeva), analogické užívání v češtině, tj. Kyjiv, bez Kyjeva, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -e- v českém skloňovacím systému oporu. Dodejme, že v ruštině má název ukrajinského hlavního města podobu Киев, která se do češtiny přepisuje jako Kijev (nikoli tedy jako Kyjev, protože zatímco znaku и z ruské azbuky odpovídá písmeno „i“, znak и v ukrajinštině označuje „y“). S formou Kijev jsme se mohli zejména v minulosti rovněž setkávat, avšak v současných českých textech není důvod ji uplatňovat.
Zvažované varianty:
Kyjev
Kyjiv
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se v češtině měl vyslovovat název lokality Tel Moca v Izraeli: [moca], nebo [moka]? Když to zkouším odvodit z původní hebrejské podoby, vůbec mi tento přepis neodpovídá.
Klíčové slovo:
Tel Moca
Odpověď:
Tuto informaci žádná z nám dostupných příruček neobsahuje, avšak přepis z hebrejštiny do češtiny by měl být v podstatě fonetický, tj. náležitá výslovnost by byla ve shodě s písmem [tel moca]. Pokud jsme nalezli na internetu správnou výchozí podobu v hebrejštině, tj. מוצא, pak na příslušném místě je znak צ, jehož název je cade a vyslovuje se jako [c] (upozorňujeme, že hebrejština se čte zprava doleva, takže předposlední písmeno je nutno hledat na 2. místě zleva). Výslovnost [tel moca] jsme navíc zachytili i u profesionálních mluvčích v rozhlase a u vědce věnujícího se výzkumu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že nejsme odborníky na tuto problematiku, doporučujeme s podobnými dotazy kontaktovat hebraisty.
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje oblast na Ukrajině nazvaná Вінницька область?
Klíčové slovo:
Vinnycka oblast
Odpověď:
Podle transkripčních tabulek akademických Pravidel českého pravopisu by náležitý přepis do češtiny měl být Vinnycka oblast. Daný název bývá v praxi počešťován, tj. Vinnycká oblast (viz např. heslo Ukrajina v publikaci V. Liščáka Státy a území světa); vyskytují se však i podoby typu Vinnická oblast na základě ruštiny. Doporučujeme proto tuto problematiku konzultovat primárně s odborníky na ukrajinštinu.
Poslední užití:
26.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je problém, když byl v rozhlasovém pořadu vysloven název státu Thajsko jako [tajsko]? (Nešlo o vysílání zaměřené na danou zemi, pouze se tam pojmenování Thajsko náhodně vyskytlo.)
Klíčové slovo:
Thajsko
Odpověď:
Za základní variantu lze považovat (zjevně i nejčastější) výslovnost [tchajsko]. V českém úzu se však vyskytuje jak tato podoba, tak i [tajsko] či [tʰajsko]. Tyto drobné fonetické rozdíly evidentně nezpůsobují komplikace v porozumění a mnozí posluchači je pravděpodobně ani nevnímají, respektive nedokážou odlišit. Domníváme se, že zejména ojedinělý výskyt zjednodušené varianty [tajsko] není problematický a neměl by být přehnaně kritizován. Na okraj dodejme, že existují jazyky, do nichž byl tento název adaptován, aniž by byla tzv. aspirace (přídech) v jazyce původu respektována (srov. např. polsky Tajlandia).
Zvažované varianty:
[tchajsko]
[tajsko]
[tʰajsko]
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Má se správně v češtině vyslovit název státu Thajsko jako [tʰajsko], nebo je možná i podoba [tajsko]?
Klíčové slovo:
Thajsko
Odpověď:
U českého názvu tohoto státu uvádějí jazykové i zeměpisné příručky shodně pouze podobu Thajsko bez konkrétního výslovnostního doporučení. Pokud jsou správná naše zjištění (která by bylo možné ověřit u orientalistů), v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [tʰ], která se v češtině v tomto případě náležitě transformuje do zvukově nejpodobnější souhláskové skupiny [tch].
V českém úzu se vyskytuje jak podoba [tchajsko], tak i [tajsko] či [tʰajsko]. Tyto drobné fonetické rozdíly evidentně nezpůsobují komplikace v porozumění a mnozí posluchači je pravděpodobně ani nevnímají, respektive nedokážou odlišit. Za základní variantu lze považovat (zjevně i nejčastější) výslovnost [tchajsko].
Zvažované varianty:
[tchajsko]
[tajsko]
[tʰajsko]
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Ivano-Frankivsk (Івано-Франківськ) českou podobu Ivano-Frankovsk. Ukrajinci českou variantu Ivano-Frankovsk kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Ivano-Frankovsk
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk, které uvádí i Geografický místopisný slovník světa; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Ivano-Frankivsk se však v českých textech taktéž vyskytuje. Je pravda, že ruské exonymum pro Ivano-Frankovsk je rovněž zakončeno na -ovsk (Ивано-Франковск) a že tato formální podobnost může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, avšak je třeba si uvědomit, že čeština i ruština jsou slovanské jazyky, v nichž se uplatňuje sufix -ov (stejně jako -sk-) zcela standardně. Danou problematiku jsme konzultovali i s ukrajinistou, který se k počeštění (nikoli tedy poruštění) názvu na Ivano-Frankovsk v českých textech rovněž přiklání.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankovsk
Poslední užití:
4.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda v českém překladu z ukrajinštiny je náležité používat pro název města Rachiv (Рахів) českou podobu Rachov (případně zvolit kombinaci: Rachiv v přímých pádech a v nepřímých pádech Rachova, Rachově atp.). Ukrajinci českou variantu Rachov kritizují a odmítají, protože se domnívají, že vychází z ruštiny.
Klíčové slovo:
Rachov
Odpověď:
Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, Rachov je vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro dané ukrajinské město; podobně jako např. Charkov a Lvov pro Харків/Charkiv a Львів/Lviv. Endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) Rachiv se však v českých textech taktéž vyskytuje.
Užití českého exonyma Rachov je výhodné zejména z hlediska neproblematického skloňování. Od jména Рахів (Rachiv) zní v ukrajinštině 2. pád j. č. Рахова (Rachova), analogické užívání v češtině, tj. Rachiv, bez Rachova, však nedoporučujeme, protože nemá kvůli střídání hlásek -i- a -o- oporu v českém skloňovacím systému.
Je sice pravda, že ruské exonymum pro Rachov je rovněž zakončeno na -ov (Рахов), avšak nelze z toho automaticky vyvozovat, že toto pojmenování čeština přejala právě z ruštiny. Sufix -ov je totiž pro tvorbu místních jmen pro češtinu typický (srov. Prostějov, Chomutov, Havířov atd.). Formální podobnost českého Rachov s ruským Рахов, která může budit zřejmě zejména z politických důvodů negativní emoce, tak způsobuje především fakt, že tu jde o dva slovanské jazyky, v nichž se u místních jmen uplatňuje totožný sufix -ov. České exonymum Rachov je navíc značně staré, vyskytovalo se na českých mapách již v době, kdy se Rachov nacházel na území předválečné ČSR. Doporučujeme tedy tyto skutečnosti všem, kteří užívání podoby Rachov v češtině neprávem odsuzují, podrobně vysvětlit.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý český název města v Iráckém Kurdistánu, respektive v Iráku: Irbíl, Erbíl, nebo Arbíl?
Klíčové slovo:
Irbíl
Odpověď:
V souladu s aktuálním vydáním Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučujeme v tomto případě užívat oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Irbíl, které v současných textech převažuje. Varianty Erbíl a Arbíl, které uvádí např. Geografický místopisný slovník světa, jsou frekventované mnohem méně.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se krátce, nebo dlouze: okupatský gaz/gáz? Pisatel má krátce gaz, našla jsem spíše podobu gáz.
Klíčové slovo:
gaz; gáz
Odpověď:
Ve výkladových slovnících češtiny výraz gaz/gáz (s významem lehký terénní automobil) zachycen není. Toto terénní vojenské vozidlo bylo označeno iniciálovou zkratku GAZ (v azbuce ГАЗ, Gorkovskij avtomobilnyj zavod), z níž byla odvozena neformální označení gazík/gazik/gázík a gaz/gáz. V NASCS jsou doloženy podoby gazík a gazik. Vzhledem k tomu, že iniciálová zkratka neobsahuje dlouhé, ale krátké A, je logičtější používat krátké a rovněž ve výrazech gazík a gaz. Uživatelská praxe je však poněkud jiná. Podle dokladů z ČNK a internetu podoba gazík výrazně převažuje nad gázík (a rovněž i nad gazik), u varianty gaz/gáz je užití zhruba vyvážené. Slovník nespisovné češtiny zachycuje podoby gáz a gazík. Vzhledem k tomu, že nejde o základní oficiální označení GAZ, je možné užít podobu gaz i gáz.
Zvažované varianty:
gaz
gáz
Poslední užití:
5.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat při přepisu ruských vlastních jmen do češtiny? Mám užívat transkripci, nebo transliteraci?
Klíčové slovo:
přepis jmen z ruštiny
Odpověď:
Základní poučení o přepisu z ruské azbuky do latinky naleznete v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu; dále se dané problematiky týká také norma ČSN ISO 9 a nařízení vlády o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy (č. 594/2006 Sb.). Při volbě způsobu přepisu záleží především na povaze a účelu textu. Zjednodušeně řečeno se transliterace (tj. přesné převedení písmen jedné abecedy do druhé) užívá zejména ve speciálních případech: v osobních dokumentech, v bibliografii, v kartografii, v technické dokumentaci, katalozích atp., přičemž se nezohledňuje výslovnost v jazyce
originálu. Její výhodou je možnost jednoznačného zpětného převodu do původní abecedy. Pokud jsou však přepisovaná slova součástí běžného textu, doporučujeme užívat transkripci, která zároveň naznačuje výslovnost daných cizojazyčných výrazů v češtině. Více se o této problematice dočtete ve zmiňovaných Pravidlech českého pravopisu a dále např. v článku Psaní ruských jmen v češtině od významného českého jazykovědce a mj. rusisty Bohuslava Havránka, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 1949, nověji pak v disertační práci S. Špačkové Rusko-česká textová a jazyková ekvivalence propriálního lexika (viz https://is.muni.cz/th/en8dp/Disertace.pdf).
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4110
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Pokud vím, vždy se psalo i říkalo kamikadze. V poslední době se setkávám s podobou kamikaze. Proč se teď -d- vynechává? Ta podoba je divná.
Klíčové slovo:
kamikaze; kamikadze
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ) ani PČP výraz neuvádějí. IJP v souladu s NASCS zachycuje obě rovnocenné podoby: kamikaze i kamikadze. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že zápis kamikadze je častější.
Označení japonských válečných pilotů, kteří za 2. světové války podnikali sebevražedné nálety na americké válečné lodě, je původně název tajfunu, který pomohl ve 13. století Japoncům odrazit vpád Mongolů. Podle etymologického slovníku je japonské slovo znamenající „božský vítr“ složeno z výrazů kami = bůh a kaze = vítr. Zápis kamikaze tedy odpovídá původu slova. Máte pravdu, že v mnohých zdrojích (např. Slovníku cizích slov Lumíra Klimeše, SPN 1981; Všeobecné encyklopedii Diderot z let 1996–1998) nacházíme pouze zápis kamikadze. Novější příručky (Slovník cizích slov, Encyklopedický dům 1993; Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2005) uvádějí jak podobu kamikadze, tak kamikaze.
Vysvětlení, proč se slovo píše/psalo s -d-, se bohužel nepodařilo nikde objevit. Je možné (ale nikoli potvrzené), že se slovo dostalo do češtiny (a také slovenštiny) prostřednictvím ruštiny, v níž má podobu камикадзе. V angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině se slovo zapisuje kamikaze.
Zvažované varianty:
kamikaze
kamikadze
Poslední užití:
8.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba názvu kazašského hlavního města, které se do roku 2019 jmenovalo Astana? Setkávám se s názorem, že by to měl být Nur-Sultán, protože v češtině se slovo „sultán“ píše s dlouhým „á“.
Klíčové slovo:
Nur-Sultan
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Žádná dostupná příručka, která by tento název v češtině standardizovala, není v současnosti (tj. v roce 2020) bohužel dostupná (aktuální pojmenování hlavního města Kazachstánu neobsahuje např. ani Index českých exonym z roku 2019). Doporučujeme proto užívat název Nur-Sultan, který odpovídá kazašskému Нұр-Сұлтан a v současném českém úzu jednoznačně převažuje. Existence obecného jména „sultán“ zde není rozhodující. Doplňme, že aktuální vydání standardizační publikace od ČÚZK Jména států a jejich územních částí z roku 2009 obsahuje ještě samozřejmě jméno Astana, pravděpodobně by však mělo časem vzniknout vydání nové, doporučujeme tedy do něj posléze nahlédnout.
Zvažované varianty:
Nur-Sultán
Nur-Sultan
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.