Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Je dovoleno začínat projev slovem tak? Naše učitelka nás za takový začátek tvrdě postihovala.
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Začátky veřejných mluvených projevů nejsou v České republice regulovány žádným nařízením či zákonem, záleží jen na tom, zda se konkrétní mluvčí sám snaží o kultivovaný jazykový projev. Je pravda, že nadužívání podobných výplňkových slov může na nejednoho posluchače působit rušivě, za užívání takových výplňkových slov však nelze mluvčí nijak postihovat.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V jakém pořadí se určují jmenné kategorie u substantiv? Podle didaktiky by měl být jako první pád, učebnice však jako první uvádějí číslo.
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Řazení jmenných kategorií je určitá konvence, neboť jména dané kategorie vyjadřují současně. Je možné, že didaktická metodika vyžaduje určité pořadí, avšak vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, nemáme k této problematice bližší informace. Doporučujeme vám obrátit se s dotazem přímo na odborníky v didaktice.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku užívat v právním textu pojem ‚rozhodnutí‘ v jednoduchých uvozovkách?
Klíčové slovo:
typografie
Odpověď:
Přestože jsou jednoduché uvozovky obvykle užívány k jiným účelům (např. pro vyznačení citátu v přímé řeči nebo pro výklad významu určitého výrazu), nemůžeme možnost využití uvozovek v uvedeném případě zcela odmítnout. Nejde totiž o problém čistě jazykový, ale spíše o záležitost typografickou, na niž budou mít jistě vliv i zvyklosti daného oboru.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Do regionu přinese stovky nových(,) vysoce kvalifikovaných pracovních míst“?
Klíčové slovo:
přívlastek
Odpověď:
U přívlastku lze připustit dvojí chápání a považovat jej buď za tzv. několikanásobný, nebo postupně rozvíjející, tudíž lze volit buď řešení s čárkou, nebo bez čárky. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a na záměru pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Rozhodli se, zda do toho jít(,) nebo ne“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně spojkou „nebo“ v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak se mají správně psát zkratky akademických titulů Ing. a Ing. arch.? Je nutné psát na začátku vždy velké počáteční písmeno, nebo je možné v méně oficiálních kontextech (např. v novinovém článku) psát i ing. a ing. arch.?
Klíčové slovo:
Ing.; Ing. arch.
Odpověď:
Podobu zkratek akademických titulů upravuje zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb. v platném znění). Ten uvádí zkratku titulu inženýr v podobě s velkým písmenem, tedy Ing., stejně tak zde nalezneme podobu titulu Ing. arch. s velkým počátečním písmenem v první části zkratky. Obě tyto zkratky se v minulosti však mohly psát i s malým počátečním písmenem (ing., ing. arch.). Přestože např. u titulu Dr. se můžeme setkat s tendencí zapisovat zkratku s malým počátečním písmenem v neoficiálních kontextech, tento princip se pro psaní titulů Ing. a Ing. arch. neužívá. Proto doporučujeme i v méně oficiálních kontextech zapisovat zkratku Ing. s velkým počátečním písmenem a tečkou, zkratku Ing. arch. pak rovněž s velkým počátečním písmenem v první části, s malým počátečním písmenem ve druhé části zkratky, s tečkami a mezerou.
Zvažované varianty:
Ing.
ing.
Ing. arch.
ing. arch.
Poslední užití:
9.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky titulů a hodností: 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů: 1.1 Zkratky akademických titulů
Dotaz:
Konkurence zkratky a značky
Konkrétní dotaz:
Píšu bakalářskou práci a nejsem si jistá, jak mám psát zkratku pro hodinu ve spojení „hod./den“. Má se za touto zkratkou psát tečka, nebo ne?
Klíčové slovo:
hodina; h; h.; hod.
Odpověď:
Pro označení hodiny lze použít značku h, kterou zapisujeme bez tečky, nebo zkratky hod., h., jež se uvádějí s tečkami. Vyjádření časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné.
Zvažované varianty:
hod.
hod
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Časové údaje
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Je chybou, pokud napíšeme zkratku akademického titulu magistr bez tečky, tedy v podobě Mgr? A je vlastně zápis Mgr. hodnocen jako zkratka?
Klíčové slovo:
Mgr.; magistr
Odpověď:
Ano, takovýto zápis titulu je hodnocen jako zkratka. Podobu akademických titulů a jejich zkratek upravuje v České republice zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb. v platném znění). Ten stanovuje jako závaznou podobu zkratky titulu magistr Mgr., náležité je tedy psaní s tečkou a velkým počátečním písmenem.
Zvažované varianty:
Mgr.
Mgr
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky titulů a hodností: 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů: 1.1 Zkratky akademických titulů
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Vím, že 2. stupeň přídavného jména tichý je tišší se dvěma š. Ale když napíšu, že na hrázi rybníka seděli tiší rybáři, tak je tam jen jedno š?
Klíčové slovo:
tiší
Odpověď:
Ano, druhý stupeň přídavného jména tichý se píše se dvěma š: tišší. Pokud u rybníka seděli tiší rybáři, pak jde o tvar množného čísla přídavného jména skloňovaného podle tvrdého vzoru „mladý": mladý tichý rybář – mladí tiší rybáři. Stejný tvar by mohlo mít i souhrnné označení rodiny nositelů jména Tichý a Tichá – manželé Tiší.
Zvažované varianty:
tišší
tiší
Poslední užití:
13.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Na smutečním oznámení je umělecký text, v němž jsem objevila spojení „zelení hájové bývali“. Nemělo by být v přísudku tvrdé y (bývaly), když je „háj“ neživotný?
Klíčové slovo:
hájové
Odpověď:
Máte pravdu, že „háj“ je jméno rodu mužského neživotného. Ovšem v uměleckém a knižním kontextu se někdy mohou mužská neživotná jména vyskytovat v životném tvaru (např. „dnové uplynuli“ vedle „dny/dni uplynuly“). Protože „-ové“ je koncovka rodu mužského životného, je třeba podle životného tvaru „hájové“ řídit i tvar přísudku. Správně je tedy skutečně shoda „zelení hájové bývali“.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám volit v přísudku ve větě „Když byly/byli (muži) ještě děti“? Je namístě řídit shodu podle „mužů“, nebo podle „dětí“?
Klíčové slovo:
muži
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je výraz „muži“, tedy jméno rodu mužského životného. Proto je náležitý tvar přísudku s měkkým i, tj. „byli“. Výraz „děti“ je jmennou částí přísudku – o tom se lze snadno přesvědčit tím, že tento výraz můžeme převést do 7. pádu: „Když byli muži ještě dětmi“.
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaký bude správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Ať je následující rok plný úspěchů a správných rozhodnutí, které/která vás naplní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže se vztažné zájmeno ve vedlejší větě vztahuje k oběma složkám několikanásobného větného členu, tj. k „úspěchům“ i „rozhodnutím“, mělo by se také s oběma shodovat. Protože součástí tohoto několikanásobného členu jsou jméno rodu mužského neživotného (úspěchů) a jméno rodu středního (rozhodnutí), je náležitý tvar „které“: „Ať je následující rok plný úspěchů a správných rozhodnutí, které vás naplní.“ Pouze v případě, že by vedlejší věta rozvíjela jen výraz „rozhodnutí“, by bylo namístě napsat „rozhodnutí, která“.
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „divá zvěř“?
Klíčové slovo:
divá zvěř
Odpověď:
Ano, toto slovní spojení je zcela v pořádku, užívá se. Přídavné jméno „divý“ je jen exkluzivnějším částečným synonymem pro slovo „divoký“ (slovníky u něj jako příklad na prvním místě uvádějí právě spojení „divá zvěř“), zvěř má podle Slovníku spisovné češtiny význam ‚volně žijící savci a ptáci, zprav. lovní‘.
Zvěř bývá sice ne nejtypičtěji, ale relativně často divá – „divý“ je v korpusu ČNK SYN v10 jedenácté nejčastější přídavné jméno těsně předcházející slovu zvěř (častější jsou „lesní“, „černý“, „srnčí“, „spárkatý“, ale i „divoký“). A z druhé strany je ustálenost slovního spojení ještě zřetelnější – hned po slově „divý“ následuje nejčastěji právě podstatné jméno „zvěř“ (pomineme-li jméno Bára z povídky Boženy Němcové a od ní odvozených užití).
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo:
sousedovic
Odpověď:
Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rodiště? Dělí se správně rodiš-tě, nebo rodi-ště?
Klíčové slovo:
rodiště
Odpověď:
Slovo rodiště se na konci řádku dělí správně takto: ro-di-š-tě. Spojení samohláska + -š- + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-.
Zvažované varianty:
rodiš-tě
rodi-ště
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo kroužkem? Dělí se správně krouž-kem, nebo krou-žkem?
Klíčové slovo:
kroužkem
Odpověď:
Slovo kroužkem se na konci řádku správně dělí takto: krouž-kem. Je‑li přítomen morfematický šev, dělíme na švu (kruh > *kruh-ek-0 > krouž-ek-0 > krouž-k-em).
Zvažované varianty:
krouž-kem
krou-žkem
Poslední užití:
16.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo registrace?
Klíčové slovo:
registrace
Odpověď:
Slovo registrace se na konci řádku správně dělí takto: re-gi-s-t-ra-ce. Pokud není koncové -r- (ze skupiny -str-) ve slabikotvorné pozici, může se dělit před -s-, před -t- i před -r-.
Poslední užití:
19.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.6 Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo registrace
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Je ve slově prozpěvovat -z- součástí kořene?
Klíčové slovo:
prozpěvovat
Odpověď:
Ne, segment -z- ve slově prozpěvovat je i z hlediska současné češtiny samostatná předpona z-. Ve slově prozpěvovat jsou dvě předpony pro- a z- a kořen -pěv- (existují slova o-pěv-ova-t, pěv-ec-0 aj.). V případě školní úlohy, zejm. v nižších třídách, je však nutno být tolerantní a jako správnou odpověď (s následným upřesňujícím výkladem) uznávat i to, že kořenem je celé -zpěv-. Děti se např. nemusely dosud setkat se slovem se dvěma předponami, slova opěvovat či pěvec nemusí dosud znát, protože patří do stylově vyšší slovní zásoby, příp. jde o termíny (pěvci = zpěvní ptáci) atp.
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo prvouka?
Klíčové slovo:
prvouka
Odpověď:
Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu. Tvoří-li slabiku jediné samohláskové písmeno, neoddělujeme ho, ale připojujeme k následující slabice (odtud dělení prvo-uka, nikoliv *prvo-u-ka).
Zvažované varianty:
prvo-uka
prvou-ka
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod a) (též 1 Základní pravidla dělení slov, bod c))
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Naznačuje pořadí variant uvedených v Internetové jazykové příručce i jejich preferenci? Například u hesla „nastálo“ je jako první uvedena podoba psaná dohromady. Je psaní zvlášť („na stálo“) méně doporučitelné?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Přestože pořadí má v jazykových příručkách často určitou výpovědní hodnotu (na prvním místě jsou například v Akademickém slovníku současné češtiny uváděny frekventovanější podoby), v případě spřežek, které se mohou psát i zvlášť, pořadí preferovanou podobu nenaznačuje. Jako heslové slovo je uvedena podoba psaná dohromady, protože je tak možné ji následně lépe vyhledat.
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.