Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz týkající se zkratek slovních spojení typu „akciová společnost“ a „společnost s ručením omezeným“. V obchodním rejstříku jsou tyto zkratky velmi často uvedeny chybně. Dočetl jsem se, že v textech právního charakteru by se měla zachovávat podoba zkratky uvedená v obchodním rejstříku, a to i chybná. Jak mám ale postupovat v případě, kdy se mi v textu sejde více společností s danými zkratkami, přičemž některé z nich jsou zapsány dle pravopisných pravidel, ale jiné nikoli? Mohu v takovém textu všechny zkratky sjednotit a napsat je pravopisně správně?
Klíčové slovo:
akciová společnost; společnost s ručením omezeným; a. s.; s. r. o.
Odpověď:
Dle pravidel českého pravopisu se spojení „akciová společnost“ zkracuje jako „a. s.“ a „společnost s ručením omezeným“ jako „s. r. o.“ nebo „spol. s r. o.“. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že jsou dané zkratky zapsány v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezer po tečkách nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak. Pokud vámi popisovaný text tedy není právní povahy, doporučovali bychom všechny zkratky u společností sjednotit dle pravopisných zásad.
Poslední užití:
14.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Jiná jména (všechny 3 stupně)
Konkrétní dotaz:
V jistém zákoně jsem se setkal se spojením „elektronicky nebo listinně“. Je slovo „listinně“, které zde má mít význam ‚v listinné podobě‘, utvořené náležitě? A mělo by se psát s jedním -n-, nebo se dvěma -nn-?
Klíčové slovo:
listinně; dvě n
Odpověď:
Příslovce listinně je utvořeno od přídavného jména listinný, které se píše s dvěma -n-. Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci, náležitý je tedy zápis listinně se dvěma -nn-. Samotné slovo listinně uvádí Slovník spisovného jazyka českého jako možnou podobu příslovce odvozeného od přídavného jména listinný. Příslovce listinně se v praxi užívá výrazně méně častěji než varianty slovních spojení s adjektivem listinný, jak ukazují data z Českého národního korpusu, konkrétně z korpusu současné psané češtiny SYN, verze 10. Ten zaznamenává pouze 24 výskytů příslovce listinně, adjektivum listinný v něm však má přes 8000 výskytů a např. spojení „v listinné podobě“ téměř 1100 výskytů. Protože se ale jedná o náležitě utvořené slovo, nemělo by být užití příslovce listinně problematické.
Zvažované varianty:
listinně
listině
Poslední užití:
29.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní n – nn, sekce 1 – Psaní dvou n
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Ve vysílání České televize o reformátorovi Martinu Lutherovi se objevila výslovnost typu [lutra], [lutrovi]. Domnívám se, že správně je pouze [lutera], [luterovi]. Schvalujete takovou praxi?
Klíčové slovo:
Luther
Odpověď:
Skloňování i výslovnost příjmení německého původu zakončených na -er v češtině v řadě případů kolísá (srov. výklad v Internetové jazykové příručce). Pokud jde přímo o jméno Martin Luther, na základě současného úzu jednoznačně upřednostňujeme užívání podob typu Luthera [lutera], Lutherovi [luterovi] atp. Varianty s vypuštěným -e- pokládáme za značně příznakové a archaické (např. v 19. století však byly časté). Pokud je v určitých typech textů (pořadů) relevantní důvod pro jejich uplatnění, např. kvůli evokaci historické atmosféry, nelze je ani dnes označit z jazykového hlediska za nesprávné. Je tedy vždy na posouzení a zodpovědnosti autorů textu/pořadu, kterou z variant zvolí; ÚJČ nemůže jazykové projevy v ČT předem ovlivnit. Obě dvě možnosti výslovnosti jsou pak uvedeny např. v příručce Čteme je správně? (2004).
Poslední užití:
21.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis2, bod c
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaké je správné pořadí jmen přírodovědce Mendla: Gregor Johann Mendel, nebo obráceně Johann Gregor Mendel? Setkávám se s oběma variantami.
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, že se často vyskytují obě možnosti. Mendel byl pokřtěn jako Johann a jméno Gregor přijal až později v klášteře, jde tedy o řeholní, nikoli křestní jméno. Můžeme se setkat i s tím, že je uvedeno pouze jedno z nich (případně se mohou vyskytovat jejich české ekvivalenty, tj. Řehoř a Jan). Stanovení „správného“ pořadí jednotlivých jmen však nespadá do kompetence jazykovědců. Podle dat z Českého národního korpusu začala cca po roce 2000 stoupat frekvence posloupnosti: řádové jméno, křestní jméno, příjmení, která se předtím takřka neobjevovala (tuto variantu, tj. Gregor Johann Mendel, zvolili např. i autoři Biografického slovníku z Historického ústavu AV ČR); v současnosti zřejmě dokonce mírně převažuje. Je však nutno dodat, že existují i opačné případy, kdy se pevně vžilo pořadí křestní jméno, řádové jméno, příjmení (srov. např. Jan Anastáz Opasek, vlastním jménem Jan Opasek), a že u řady jiných řeholníků se křestní jméno, respektive příjmení často vůbec neuvádí.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat příjmení Mendel, patřící známému přírodovědci: [mendl], nebo [mendel]?
Klíčové slovo:
Mendel
Odpověď:
U vlastních jmen je třeba počítat s vyšší mírou kolísání a častějším výskytem dublet než u jmen obecných. Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel či právě Mendel) se ve výslovnosti objevují buď bez samohlásky [e], nebo s ní ([richtr] a [richter], [šlégl] a [šlégel], [mendl] a [mendel]). V těchto případech nelze stanovit jednoznačné doporučení, z hlediska výslovnostních pravidel je obojí podoba možná, lze vycházet z rodinné tradice a přání nositele, pokud je známo. Konkrétně u příjmení přírodovědce Mendela uvádí příručka Čteme je správně? obě možnosti, přičemž jsme ověřili, že v současnosti si podoby [mendl] a [mendel] konkurují pravděpodobně výrazněji, než tomu bylo v minulosti, kdy převládala první z nich (ta ovšem převažuje i nyní).
Zvažované varianty:
[mendl]
[mendel]
Poslední užití:
24.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Víme, že podle IJP se píše jen toustovač, ale že se může psát toust i toast. Jak je to s variantou toastovač? Můžeme ji užívat?
Klíčové slovo:
toustovač
Odpověď:
Pojmenování přístroje není přejímka z angličtiny, ale bylo odvozeno příponou z počeštěné varianty toust (srov. dávkovač, odpuzovač, topinkovač, osvěžovač, rozprašovač). To, že pravopisná podoba toastovač není v IJP uvedena, neznamená, že je slovo utvořeno nesprávně a že byste ho neměli užívat. IJP uvádí stejnou pravopisnou podobu jako NASCS, tato podoba vychází z uživatelské praxe. Doklady užití ukazují, že zatímco podstatné jméno toust/toast se stále užívá v obou variantách (podle syn v 9 je původní podoba toast dokonce frekventovanější), u toustovače/toastovače je situace jiná – počeštěná varianta toustovač je 3x frekventovanější než toastovač (1212 : 418). Pokud nechcete v textu volit podoby toust a toustovač, ale toast a toastovač, je to v pořádku.
Zvažované varianty:
toustovač
toastovač
Poslední užití:
17.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně falešné vidové dvojice vymýtit, vymítat. Obě slovesa se objevují v textu o odstranění násilí ve dvou po sobě následujících větách. Myslím, že nepůsobí dobře, když se těsně u sebe objevují slova vymýtit násilí a vymítání strachu. Vím, že každé z nich má jiný základ, proto se píšou s rozdílným í/ý, ale nelíbí se mi ta rozdílnost. Nejde to nějak vyřešit? Může se třeba sjednotit psaní í/ý?
Klíčové slovo:
vymítat; vymýtit
Odpověď:
Přestože jsou si obě slova určitým způsobem blízká, jde o dvě rozdílná slovesa. Liší se jak pravopisem, tak významem.
Vymýtit znamená ‚vykácet, vysekat‘, např. vymýtit porost mezi pražci. V přeneseném významu vyjadřuje význam ‚odstranit, vyhubit, vyhladit něco nežádoucího‘: vymýtit korupci, vymýtit zlo, násilí.
Vymítat je varianta slovesa vymetat. Užívá se v přeneseném významu ‚vyhánět; dělat pořádek v nějakém prostředí‘. Uplatňuje se často ve spojeních vymítat ďábla, zlé duchy, démony, čerty, zlo, strach.
To, že se v textu objevují obě slovesa a že se každé z nich píše s jiným í/ý, nepředstavuje žádný čtenářský problém. Jestliže máte pocit, že jejich blízkost nepůsobí dobře, můžete jedno z nich nahradit vhodným synonymem, popř. sdělení úplně přeformulovat.
Zvažované varianty:
vymítat
vymýtit
vymítit
vymýtat
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 4.2 Mýtit a vymítat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 4.2 Mýtit a vymítat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Petr Kaderka: Vymýtit/vymítat – falešná vidová dvojice? Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 2 – Drobnosti. Dostupné na: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7679
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
188 vymítám, abych vymýtil
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z období 1. republiky, ve kterém je psáno gabriolet. Myslím si, že jde o neznalost, že se tak slovo nikdy nepsalo. Poradíte?
Klíčové slovo:
kabriolet
Odpověď:
Souhlasíme, nejpravděpodobněji jde o omyl pisatele, popř. o vliv nesprávné výslovnosti (obdobně jako se občas můžeme setkat s výslovností [balgón]). Žádný z výkladových slovníků češtiny podobu gabriolet nezachycuje. Náležitá podoba je kabriolet, v Příručním slovníku jazyka českého je zaznamenán i původní zápis cabriolet, který se zpočátku užíval i v češtině. Slovo je přejato z francouzského výrazu cabriolet. Pro psaní g není žádný jazykový důvod, náležitá výslovnost je s počátečním k.
Zvažované varianty:
kabriolet
gabriolet
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat název projektu, jde o soubor určitých obrazů, ikon. Máme psát ikonotheka, ikonothéka, nebo nějak jinak?
Klíčové slovo:
ikonotéka
Odpověď:
Skupina th v přejatých slovech latinského původu se v češtině zjednodušila, pokud byste použili název ikonothéka/ikonotheka, působil by zastarale, stejně jako třeba zápis these, pathologie, esthetika. Doporučujeme zápis ikonotéka, obdobně jako píšeme slova vinotéka, bibliotéka, pivotéka.
Zvažované varianty:
ikonotéka
ikonothéka
ikonotheka
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se čárkou přívlastková konstrukce ve větě „Příjemce dodá informaci na formuláři(,) uvedeném v příloze“?
Klíčové slovo:
uvedený
Odpověď:
Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Připravujeme pořad o různých zdravotních problémech, jeden z dílů tohoto pořadu se týká rekta. Všechny názvy se rýmují, proto bychom chtěli tento díl nazvat „rectum non perfectum“. Je možné takto název užít a máme psát slova s „k“ (rektum, perfektum), nebo s „c“ (rectum, perfectum)?
Klíčové slovo:
rektum non perfektum; rectum non perfectum
Odpověď:
V uměleckých textech je možné psát slova úzce odborná počeštěně, popř. naopak volit u výrazů počeštěných původní pravopisnou podobu. Pravopisnou podobu rektum (konečník) zachycuje vedle NASCS a IJP už i SSJČ, najdeme ji rovněž ve Velkém lékařském slovníku. Původní latinská podoba je rectum. Obě možnosti platí i pro výraz perfektum – v latině perfectum. Záleží tedy na vašem rozhodnutí, které z možností dáte přednost.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následujícím souvětí? „Najednou mu vytrhnu mapu, na níž mi ukazuje, kde všude byl, z ruky(,) a odhodím ji.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je možné v českém textu místo původní podoby sniper užít přepis snajpr?
Klíčové slovo:
snajpr; snajper
Odpověď:
V českých textech jsou podle ČNK doloženy tři možnosti zápisu – původní anglická podoba sniper i počeštěný zápis snajpr a snajper. Volba varianty bývá ovlivněna typem textu, v němž je výraz užit. Počeštěné podoby snajpr a snajper doporučuje NASCS a IJP. Doklady z ČNK ukazují, že varianta snajper se objevuje velmi málo, původní podoba sniper je výrazně frekventovanější. Jednoznačnou převahu má však počeštěný přepis snajpr. Jeho užití v českém textu je tedy naprosto v pořádku.
Zvažované varianty:
snajpr
sniper
snajper
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „jako“ v následující větě? „Nebylo by to ani tak odvážné(,) jako spíš neuvážené.“
Klíčové slovo:
ani tak – jako
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak zapsat v českém textu anglicismus top 10 (s číslicí)? Píše se s mezerou, s pomlčkou, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
top 10
Odpověď:
Zápis takovýchto výrazů poměrně často kolísá i v angličtině. ČNK potvrzuje, že v českých textech se objevují všechny uvedené možnosti zápisu: zvlášť, se spojovníkem (nejde o pomlčku) i dohromady. Psaní zvlášť jednoznačně převažuje, a to jak u zápisu s číslicí, tak u slovního vyjádření. Doklady ukazují i rozkolísanost v užití velkých písmen (top, Top, TOP). Pro český text považujeme za nejvhodnější zápis zvlášť a s malým písmenem: top 10, popř. top ten (např. mezi top 10 provozovatelů patří...; třikrát se umístili v top ten).
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“. Není náhodou správný tvar „byla“, tedy „Všechna skladiště byla zapotřebí vyklidit“?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. Výraz „skladiště“ není podmětem, nýbrž předmětem, který závisí na infinitivu „vyklidit“. Přísudkem je zde pak celé spojení „bylo zapotřebí vyklidit“ (sponové sloveso + modální predikativum + infinitiv). Přísudek bezpodmětných větných struktur má tzv. impersonální (neosobní) formu, která zpravidla odpovídá tvaru 3. os. j. č. rodu středního (Prší. Je chladno.). Proto je věta „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku. Podle staršího pojetí (V. Šmilauer, 1966) by bylo možno větu klasifikovat jako větu dvojčlennou s inifinitivním podmětem „vyklidit“ a přísudkem „bylo zapotřebí“, avšak i v takovém případě bychom vyhodnotili výraz „skladiště“ jako předmět. Proto je znění věty „Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit“ v pořádku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 117 (Typy bezpodmětých vět se slovesem sponovým)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ani“ v následující větě? „V této knize se nedozvíte, jaké hodnoty si zvolit(,) ani kým být.“
Klíčové slovo:
ani
Odpověď:
Vedlejší věty souřadně spojené v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píší čárky v následující větě? „Skutečnou vůli většinou bohužel nacházíme(,) teprve(,) když cítíme velkou bolest.“
Klíčové slovo:
teprve když
Odpověď:
Jestliže spojovacímu výrazu u vedlejší věty předchází vytýkací, zdůrazňovací nebo jiným způsobem významově modifikující výraz, píše se čárka už před tímto modifikujícím výrazem, nikoli mezi oběma výrazy (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 10 – Teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz, časové příslovce + spojovací výraz
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 11 – Vedlejší věty časové – typ předtím než, pokaždé když
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 122
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Ztotožnění, jichž se chcete zbavit(,) nebo je naopak přijmout.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně spojkou „nebo“ v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – Spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.