Dotaz:
Význam slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi ústním a osobním projednáním? Může být ústní jednání telefonické? A hraje roli, jestli je z jednání pořízen zápis?
Klíčové slovo:
ústní projednání vs. osobní projednání
Odpověď:
Přídavná jména „ústní“ a „osobní“ pojmenovávají každé jiný aspekt skutečnosti. Ústní podle Slovníku spisovné češtiny v tomto kontextu znamená ‚mluvením uskutečňovaný (× písemný)‘, zatímco osobní znamená ‚vyžadující fyzickou přítomnost osoby, přímý‘. Z toho vyplývá, že konkrétní projednání může i nemusí být zároveň ústní a osobní. (Lze si představit situaci projednání za osobní přítomnosti aktérů, kteří spolu komunikují výhradně písemně, tj. ne ústně, stejně tak se může odehrát ústní projednání, v němž aktéři nevystupují osobně, nýbrž např. prostřednictvím svých zástupců.) Významu přídavného jména „ústní“ zajisté vyhovuje i projednání telefonické. Pořizování zápisu není z tohoto hlediska relevantní.
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaký tvar přísudku zvolit ve větě „Při přípravě se delegace s náměstkem sešli/sešly v Bruselu“. Můžete mi prosím poradit? Ještě bych doplnila, že „delegace“ je zde v čísle jednotném.
Klíčové slovo:
delegace s náměstkem
Odpověď:
Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově na stejné úrovni, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď podle obou jmen (a tedy zde uplatnit pravidlo o přednosti rodu mužského životného), tj. „Při přípravě se delegace s náměstkem sešli v Bruselu“, nebo pouze podle jména v prvním pádě (zde „delegace“): „Při přípravě se delegace s náměstkem sešla v Bruselu“. Obě varianty jsou rovnocenné, můžeme se rozhodnout pro kteroukoli z nich. Tvar přísudku s tvrdým y, tedy „Při přípravě se delegace s náměstkem sešly v Bruselu“, by bylo možno volit v případě, že by jméno „delegace“ bylo v čísle množném.
Poslední užití:
5.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3 – Několikanásobný podmět s předložkou s (otec s matkou)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Měla by mít matematická úloha znění „Jakou vlastnost splňuje funkce x?“, nebo „Kterou vlastnost splňuje funkce x?“, když následuje výběr z možných odpovědí?
Klíčové slovo:
jaký vs. který
Odpověď:
V primárním významu se zájmena „jaký“ a „který“ liší: Tázací „jaký“ podle Slovníku spisovné češtiny vyjadřuje otázku po vlastnosti, kvalitě, zatímco „který“ otázku po výběru či vyčlenění něčeho z daného souboru. Pokud tedy po vaší otázce následuje výběr z možností, odpovídalo by mu lépe zájmeno „který“.
Podotýkáme však, že obě zájmena své funkce do určité míry sdílejí. Tentýž slovník uvádí ve druhém významu zájmena „jaký“ příklad „jaký máme měsíc?“ a jeho význam v tomto užití vykládá právě zájmenem „který“, neboť očekávanou odpovědí nemá být cokoliv, nýbrž jeden z dvanácti měsíců roku. Rozlišování obou zájmen tedy v praxi nemusí být zcela ostré, a je-li z kontextu míněný význam zřejmý, takováto neprototypická užití nepovažujeme za chybná.
Zvažované varianty:
jaký
který
Poslední užití:
5.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Bývá poslední“ přísudkem celé spojení „bývá poslední“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je přísudek jmenný se sponou, který se zde skládá z určitého tvaru sponového slovesa být („bývá“) a jmenné části v podobě přídavného jména („poslední“).
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Je potřeba na zvonek vypisovat i rodná jména manželů?
Klíčové slovo:
jméno
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový dotaz, je zcela na zvážení pisatele, zda chce na zvonku uvést plná jména obyvatel bytu/domu či jen jejich příjmení.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, co v oblasti umění znamená perská spojka? Může jít o koberec?
Klíčové slovo:
termín
Odpověď:
Bohužel, ani v jazykových příručkách, ani v encyklopediích, které máme v jazykové poradně k dispozici, se nám nepovedlo dané spojení nalézt. Je možné, že se jedná o typ perského koberce, nemůžeme však tuto domněnku podložit žádnou konkrétní informací.
Dotaz:
Oddělení Ústavu pro jazyk český, jejich činnosti a specifika
Konkrétní dotaz:
Doporučili byste mi odborníka pro starou češtinu?
Odpověď:
Bohužel vám nemůžeme doporučit konkrétní osobu, můžete však zkusit oslovit s prosbou o radu naše kolegy z oddělení vývoje jazyka. Veškeré kontaktní informace jsou zveřejněny na webových stránkách ÚJČ.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi pomoci s určováním slovesných tvarů aoristu a imperfekta v Dalimilově kronice?
Klíčové slovo:
historie
Odpověď:
Bohužel, tato žádost přesahuje možnosti a zaměření jazykové poradny. Doporučujeme vám řešit danou úlohu například pomocí příručky Hany Marešové Základy historické mluvnice češtiny s texty k rozboru.
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s čárkami v následujícím souvětí? Karel(,) co už nemá aťas(,) paní(,) co nemůže na nohy, je v depresi a chlastá(,) a já.“
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Vedlejší větu (vedlejší věty) vloženou (vložené) do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“). V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojovací výrazy, které spojují věty či větné členy v poměru slučovacím.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Imitace kamene může mít strukturu na povrchu zvlněnou, ale neporézní(,) a působí velmi realisticky.“
Klíčové slovo:
několikanásobný přívlastek
Odpověď:
Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za druhou (poslední) složkou už se čárka nepíše (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126 až 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120 až 124
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.