Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelka češtiny v důchodu. Když jsem učila, tak se podle SSČ z roku 1978 psal citrón s čárkou. V Pravidlech je ale citron krátce. Vím, že se jazyk vyvíjí, ale připadá mně samoúčelné, že se to jednu generaci píše tak a pak zase jinak. Proč se tedy nepovolí obojí, když třeba chemické názvy jako chrom/chróm, bor/bór můžu psát dvojím způsobem? Ptám se na to, protože vnuk v 8. třídě napsal citrón s čárkou a bylo to hodnoceno jako hrubka.
Klíčové slovo:
citron; citrón
Odpověď:
Přestože platná PČP v části nazvané Pravopisný slovník uvádějí citron jen s -o-, můžete použít jak podobu citron, tak citrón, z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné.
Naprostá většina slov se zakončením -on se může psát oběma způsoby. Podle Dodatku k PČP ve slovech se zakončením -on, -onek (a rovněž ‑en, ‑in, ‑iv, ‑iva, ‑ivum, ‑ivní, ‑emie, ‑erie, ‑ona, ‑onka, ‑ped), kde PČP z roku 1993 uvádějí jen psaní se samohláskou krátkou (např. balon, faraon) a předchozí PČP z roku 1957 jen se samohláskou dlouhou (balón, faraón), je psaní se samohláskou dlouhou rovněž správné. Obě možnosti zápisu platí i pro původní dublety, mezi něž patří mj. citron/citrón, vagón/vagon, kamión/kamion.
Způsob psaní lze ověřit v Internetové jazykové příručce – u hesla citron s tabulkou tvarů jednotlivých pádů je uvedeno „lze i citrón“. Najdete tu rovněž odkaz do výkladové kapitoly Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov, v níž jsou informace z Dodatku vysvětleny. Obě možnosti zápisu (i s uvedením výslovnosti) najdete také v postupně doplňovaném novém Akademickém slovníku současné češtiny.
Nejsme didaktické pracoviště a nemáme zkušenosti se školním prostředím, ale zápis citrón by neměl být hodnocen jako chybný, přestože doklady užití v ČNK ukazují, že zápis citron je výrazně častější.
Zvažované varianty:
citron
citrón
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského jména Janie vyslovovaného jako [džejní]?
Klíčové slovo:
Janiin
Odpověď:
U anglických jmen zakončených v psané podobě na -ie- vyslovované jako [í] je obvyklé koncové ‑e odsouvat: Debbiin, Anniin. Analogicky k tomu tedy doporučujeme podobu Janiin (vyslovovanou jako [džejníin]).
Zvažované varianty:
Janiin
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2.3 Jména zakončená v psané podobě na skupinu samohlásek vyslovujících se jako [i]
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Jsou informace uvedené v České technické normě (ČSN 01 6910 – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory) nařízení, nebo doporučení?
Klíčové slovo:
závaznost příručky
Odpověď:
České technické normy mají podobu doporučení. Na stránkách Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) je v sekci často kladených dotazů uvedeno, že „[n]ovela zákona č.22/1997 Sb. (provedená zákonem č.71/2000 Sb.) výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování.“ (https://www.unmz.cz/caste-dotazy/casto-kladene-otazky-technicka-normalizace/)
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Obsahuje Česká technická norma (ČSN 01 6910 – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory) informace o nevhodných výrazech na konci řádků?
Klíčové slovo:
úprava
Odpověď:
Ano, tyto informace jsou obsaženy v bodě 12.6 nazvaném Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádků.
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Je správně kasárna, nebo kasárny? Říkáme tedy „před dělostřeleckými kasárny“, nebo „před dělostřeleckými kasárnami“?
Klíčové slovo:
kasárna
Odpověď:
Spisovné jsou podoby kasárny i kasárna. Toto pomnožné podstatné jméno může být rodu středního (kasárna) nebo ženského (kasárny). Proto říkáme „před dělostřeleckými kasárny“ i „před dělostřeleckými kasárnami“.
Zvažované varianty:
kasárny
kasárna
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Měla bych napsat v knize obléct, nebo obléci?
Klíčové slovo:
obléci
Odpověď:
Oba tvary infinitivu - obléct i obléci - jsou spisovné. Infinitiv zakončený na ‑ct je novější, vznikl analogicky podle infinitivů ostatních sloves (péct, obléct jako např. nést) a nabyl postupně ve spisovném jazyce platnosti neutrální. Tvar na ‑ci je jím vytlačován do vrstvy prostředků knižních. Ve spisovném textu jsou však oba přijatelné.
Zvažované varianty:
obléct
obléci
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesa vzoru „péci“ - 1. Infinitiv
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Má být ve 2. p. mn. č. tvar fotovoltaiek, nebo fotovoltaik?
Klíčové slovo:
fotovoltaika
Odpověď:
Jednotlivé pádové tvary závisí na výslovnosti. Vzhledem k tomu, že se podstatné jméno fotovoltaika čte [fotovoltajika], nepřidává se v 2. p. mn. č. vkladné -e-, ale pouze se odtrhává koncovka -a: 2. p. mn. č. fotovoltaik.
Zvažované varianty:
fotovoltaik
fotovoltaiek
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se v češtině měl vyslovovat název lokality Tel Moca v Izraeli: [moca], nebo [moka]? Když to zkouším odvodit z původní hebrejské podoby, vůbec mi tento přepis neodpovídá.
Klíčové slovo:
Tel Moca
Odpověď:
Tuto informaci žádná z nám dostupných příruček neobsahuje, avšak přepis z hebrejštiny do češtiny by měl být v podstatě fonetický, tj. náležitá výslovnost by byla ve shodě s písmem [tel moca]. Pokud jsme nalezli na internetu správnou výchozí podobu v hebrejštině, tj. מוצא, pak na příslušném místě je znak צ, jehož název je cade a vyslovuje se jako [c] (upozorňujeme, že hebrejština se čte zprava doleva, takže předposlední písmeno je nutno hledat na 2. místě zleva). Výslovnost [tel moca] jsme navíc zachytili i u profesionálních mluvčích v rozhlase a u vědce věnujícího se výzkumu v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že nejsme odborníky na tuto problematiku, doporučujeme s podobnými dotazy kontaktovat hebraisty.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Bude mít přísudek ve větě „Mé dlouholeté zkušenosti a touha učit se novým věcem jsou/je tomu důkazem“ tvar jednotného, nebo množného čísla?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, jehož složkami jsou „zkušenosti“ a „touha“. Protože přísudek následuje až za podmětem, je třeba řídit jeho tvar oběma jmény, sloveso „být“ bude tedy ve tvaru množného čísla: „Mé dlouholeté zkušenosti a touha učit se novým věcem jsou tomu důkazem“. Nad rámec vašeho dotazu bychom ještě chtěli upozornit na formulaci „jsou tomu důkazem“. Namísto nepříliš vhodné vazby „být někomu/něčemu důkazem“ bychom doporučili volit vazbu „být důkazem někoho/něčeho“ či „být důkazem o někom/něčem“.
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Odděluje se daný výraz čárkou?
Klíčové slovo:
viď
Odpověď:
Citoslovce se zpravidla stávají základem samostatné neslovesné věty (ve školské terminologii takové výpovědi nazýváme větné ekvivalenty) a tyto citoslovečné věty oddělujeme čárkou.
Poslední užití:
16.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 16 – Citoslovce a částice (Haló, počkejte! Copak je to vůbec možné? Inu, to ani já nepamatuju.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.