Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Upřednostňuje se v češtině výslovnost [dyskuse], nebo [dyskuze]?
Klíčové slovo:
diskuse
Odpověď:
Dvojice hlásek s/z u přejatých slov (v pozici mezi samohláskami a v sousedství hlásek jedinečných) často kolísá. U mnoha výrazů, v nichž je z hlediska původu náležitá souhláska „s“, se jako spisovná přijímá výslovnost dubletní, čemuž odpovídá i jejich pravopis. Jedním z příkladů takovéhoto výrazu je i slovo diskuse/diskuze (dále pak disertace/dizertace, renesance/renezance, resort/rezort, režisér/režizér atp.). Výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji mohou u některých slov vnímat také jako archaičtější. Záleží tedy na konkrétní situaci, preferenci mluvčího atd., kterou z možností zvolí.
Zvažované varianty:
[dyskuse]
[dyskuze]
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Při recitační soutěži vyčítala porota jedné žákyni, že ve slově „jsem“ vyslovuje hlásku „j“. Je tato výtka oprávněná?
Klíčové slovo:
určité tvary slovesa být; recitace
Odpověď:
V hereckém, mediálním apod. prostředí se podle našich zkušeností lze setkat s radikálními názory, že výskyt hlásky [j] je v určitých tvarech slovesa „být“ vždy naprosto nevhodný, či dokonce přímo „zakázaný“, případně zcela naopak že jakékoli zjednodušení je nepřípustné. Ani jeden z těchto přístupů nelze doporučit.
Je-li tvar slovesa být součástí složeného tvaru nebo přísudku jmenného se sponou, připouštějí ortoepické příručky jak plnou (tj. se souhláskou j), tak i zjednodušenou výslovnost (tj. bez souhlásky j), např. byl [sem] i byl [jsem], pracovali [sme] i pracovali [jsme], kde [ste] byli i kde [jste] byli, všichni [sou] zdraví i všichni [jsou] zdraví. Zejména v pozici po souhlásce je plná výslovnost příručkami hodnocena jako zvlášť pečlivá. Výslovnost nezjednodušená je doporučena tehdy, pokud je tvar užit jako plnovýznamové sloveso v tzv. existenčním či lokalizačním významu (tehdy na něm bývá rovněž důraz) nebo stojí-li na začátku věty (např. možnosti tu [jsou], kde [jsi]?, [jste] to vy?).
Uvedené zásady byly stanoveny především z artikulačních důvodů. Skupina js se poměrně obtížně vyslovuje – tam, kde to působí obzvlášť velké potíže, např. je-li v okolí více souhlásek, se tedy považuje za základní výslovnost bez j. Volba vhodné podoby závisí také na tempu řeči, stylu projevu a na řadě dalších okolností. Je důležité zmínit, že výše uvedená ortoepická pravidla byla popsána např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU.
Při zachování skupiny js se také hodí připomenout, že není dobré počáteční hlásku [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost opravdu působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jsem]
[sem]
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 59–60
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jsou varianty chlor a chlór stylově rovnocenné? Dal bych přednost psaní chlor.
Klíčové slovo:
chlor, chlór
Odpověď:
V běžném úzu jsou podoby chlor a chlór stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje, tak už i SSJČ z 60. let. Pokud upřednostňujete zápis chlor, je to v pořádku. Doklady z ČNK ukazují, že podoba chlór je frekventovanější.
Zvažované varianty:
chlor
chlór
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jsou varianty jod a jód stylově rovnocenné? Dal bych přednost psaní jod.
Klíčové slovo:
jod, jód
Odpověď:
V běžném úzu jsou podoby jod a jód stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje, tak už i SSJČ z 60. let. Pokud upřednostňujete zápis jod, je to v pořádku. Doklady z ČNK ukazují, že podoba jód je frekventovanější.
Zvažované varianty:
jod
jód
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost slova piano, s krátkým, nebo s dlouhým „a“?
Klíčové slovo:
piano
Odpověď:
Veškeré slovníky doporučují u hesla piano výhradně výslovnost [pijáno], která podle našich zjištění plně odpovídá i současnému českému jazykovému úzu, respektive normě.
Zvažované varianty:
[pijáno]
[pijano]
Poslední užití:
4.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dotazy pro jiné subjekty
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že moderátoři musejí přechylovat, jinak by je vyhodili z televize.
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat. Není však vyloučeno, že různé redakce mají stanoveny interní normy týkající se přechylování. Jelikož jazyková poradna nemá v tomto smyslu žádné informace, doporučujeme vám obrátit se s dotazem na konkrétní redakce.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se jména sportovkyň přechylují. Vždyť to nejsou jejich jména, ti lidé se jmenují jinak.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Co se to děje s naší češtinou? Odjakživa bylo u sloves jen zakončení -ou (oni píšou), a teď najednou se rozmáhá -í (oni píší)? Je to trapné.
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
Zakončení na -í ve 3. os. mn. čísla sloves vzoru „mazat“ není nové, naopak jde o koncovky zastarávající, z hlediska stylu knižní. Patrně jejich méně časté užívání ve vás vzbuzuje dojem „nepatřičnosti“, tyto tvary jsou však plně spisovné.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jak dětem ve škole učitelé vysvětlují koncovky sloves náležejících ke vzoru mazat, tedy že je správně „oni píší“ i „oni píšou“?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Bohužel vám nedokážeme vysvětlit zcela podrobně, jak jsou tvary daných sloves vysvětlovány v rámci školní výuky, neboť jazyková poradna není didaktické pracoviště. Ve stručnosti lze uvést, že výklad ke slovesům od vzoru mazat naleznete v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=500). Další informace můžete zkusit vyhledat např. v Základní mluvnici českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, nebo na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Poslední užití:
7.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Podle obecných zásad
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo omítka? Je možné dělit jako omít-ka, tak i jako omí-tka?
Klíčové slovo:
omítka
Odpověď:
Slovo omítka se na konci řádku správně dělí jako omít-ka. Není-li jasná hranice slabiky, resp. na slabiky je možné dělit dvěma způsoby (tak jako v tomto případě), dává se přednost dělení na morfematickém švu – odtud kvůli kořeni -mít- a příponě -k/a uvedené dělení omít-ka.
Zvažované varianty:
omít-ka
omí-tka
Poslední užití:
16.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku; heslo omítka
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.