Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Je předložka „v“ slabikotvorné čili jednoslabičné slovo?
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Nikoli, předložka „v“ se řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme jako [vze-mi].
Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ rozhodně není. Na závěr ještě dodejme, že spojení „slabikotvorné slovo“ nedává dobrý smysl. Slabikotvornost je totiž vlastnost hlásek, nikoli slov. Lze však např. konstatovat, že slovo „v“ neobsahuje žádnou slabikotvornou hlásku.
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz:
Hodnotí se slabika s dvojhláskou v češtině jako tzv. dlouhá, nebo tzv. krátká slabika?
Klíčové slovo:
dvojhláska; slabika
Odpověď:
V první řadě je třeba vysvětlit, že termíny dlouhá/krátká slabika se zjevně vyskytují převážně ve školním prostředí, případně ve versologii, česká jazykověda s nimi obvykle nepracuje (na rozdíl od pojmů krátká/dlouhá samohláska, respektive jednoduchá samohláska versus dvojhláska). Odborná literatura se shoduje, že délka dvojhlásky (tj. spojení dvou samohláskových pozic v téže slabice) odpovídá v češtině délce jedné dlouhé samohlásky; slabika s dvojhláskou by tedy měla být hodnocena stejně jako slabika s dlouhou jednoduchou samohláskou. Nicméně i ve škole bychom doporučovali užívat spíše přesnější vyjádření „slabika s krátkou/dlouhou samohláskou“ (případně s dvojhláskou či slabikotvornou souhláskou). Délka slabiky může být totiž chápána různě, nikoli jen podle délky samohlásky v ní obsažené, ale např. na základě celkového počtu všech jejích hlásek. V hesláři školské jazykovědné terminologie, který sestavilo Jazykovědné sdružení ČR ve spolupráci s MŠMT, pojmy dlouhá/krátká slabika vůbec obsaženy nejsou.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/DIFTONG
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje na internetu nějaká aplikace, která by uměla dělit konkrétní slova na slabiky?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
O žádné takové volně dostupné aplikaci, která by byla spolehlivá a doporučeníhodná, nevíme. Algoritmům dělení slov na slabiky se však věnovala např. bakalářská práce Ondřeje Kazíka z roku 2007 (https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/45730/). Zatímco členění domácích slov na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a počet slabik ve slovech intuitivně bez problémů poznáme, u přejatých slov může nastat situace, že počet slabik u některých výrazů nebývá mluvčími pociťován shodně. Také hranice konkrétních slabik však nejsou vždy dány jednoznačně, zde záleží na každém z nás, kde začátek a konec některých slabik pociťuje, např. slovo „kotva“ lze slabikovat jak [ko-tva], tak i [kot-va]. V těchto případech, kdy jsou možné různé způsoby slabikování, lze pozorovat, že někteří mluvčí inklinují spíše ke slabikám otevřeným, jiní k zavřeným; celkový počet slabik ve slově však zůstává stejný. Daný program by tedy musel umět nejen bezchybně přepsat náležitou výslovnost jednotlivých slov včetně přejímek, ale také zohlednit tyto netriviální skutečnosti. Např. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Další informace by mohli k tomuto tématu poskytnout odborníci na počítačovou lingvistiku.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo aviatik – 3slabičné, nebo 4slabičné?
Klíčové slovo:
aviatik
Odpověď:
Výraz aviatik vyslovujeme v češtině jako [avijatyk], obsahuje tedy 4 samohlásky, a je proto 4slabičné; slabikujeme ho [a-vi-ja-tyk]. Upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo „ono“? Domnívám se, že je dvouslabičné, avšak prý je ve skutečnosti jednoslabičné (podle jiného pojetí).
Klíčové slovo:
ono
Odpověď:
Výraz „ono“ obsahuje dvě samohlásky (oddělené souhláskou „n“), je tudíž dvouslabičné. Ačkoli existují různé definice slabiky a různé přístupy k popisu její struktury, nedomníváme se, že by některý z uznávaných vědeckých přístupů umožňoval hodnotit zájmeno „ono“ v češtině jako jednoslabičné. Slabičná stavba navíc musí odpovídat přirozenému jazykovému citu uživatelů dané řeči (slabikování ovládají již malé děti).
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo:
Zimmel
Odpověď:
Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml]
[cimel]
[zimel]
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jsou výrazy typu „a“ nebo „o“ také jednoslabičná jako např. slovo „dům“?
Klíčové slovo:
a; o
Odpověď:
Ano, takovéto výrazy jsou rovněž jednoslabičné. Obsahují právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „a“ nebo „o“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jak se dělí na slabiky slovo „olympiáda“? Chápu na základě informací z Internetové jazykové příručky správně, že v současnosti se považuje -piá- za jednu slabiku?
Klíčové slovo:
olympiáda
Odpověď:
Slovo „olympiáda“ se vyslovuje jako [olimpijáda], slabikuje se tedy jako [o-lim-pi-já-da]. Část -piá- tedy představuje dvě slabiky, nikoli jednu. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. V psaném textu se opravdu část -piá- na konci řádku nerozděluje, s počtem slabik to však nijak nesouvisí.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Co znamenají v Internetové jazykové příručce u jednotlivých hesel pomlčky v kolonce „dělení“? Domnívám se, že by mělo jít o dělení slova na slabiky.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden. Spojovníky (nikoli pomlčky) tedy označují místa, kde lze daný výraz v písmu rozdělit na dva řádky.
Pokud jde o dělení slov na slabiky (slabikování), Internetová jazyková příručka obsahuje obecné poučení o tomto jevu, a to ve výkladové části.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Obsahuje Internetová jazyková příručka informace, jak dělit konkrétní slova na slabiky?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
Internetová jazyková příručka obsahuje pouze obecné poučení o slabikách v češtině. Členění řeči na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a počet slabik ve slovech intuitivně bez problémů poznáme (pouze u přejatých slov může nastat situace, že počet slabik u některých výrazů nebývá mluvčími pociťován shodně). Hranice konkrétních slabik však nejsou vždy dány jednoznačně, zde záleží na každém z nás, kde začátek a konec některých slabik pociťuje, např. slovo „kotva“ lze slabikovat jak [ko-tva], tak i [kot-va]. V těchto případech, kdy jsou možné různé způsoby slabikování, lze pozorovat, že někteří mluvčí inklinují spíše ke slabikám otevřeným, jiní k zavřeným; celkový počet slabik ve slově však zůstává stejný.
Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Podrobnější informace o tomto dělení se nacházejí ve výkladové části, příslušný odkaz je u každého rozděleného slova uveden.
Poslední užití:
22.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.