Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace slova] -> [Ráz] -> [Výskyt rázu].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana: 1/1, položky: 1-8/8
Stav:
#10509
Užití:
1 0 1
Dotaz: Abeceda, hlásky a písmena
Konkrétní dotaz: Při hraní slovního fotbalu jsem si všiml, že málo českých podstatných jmen začíná na samohlásky „a“, „e“ a „i“. Je to vlastně velké úskalí téhle hry. Při bližším zamyšlení jsem musel konstatovat, že i to málo tvoří výhradně slova cizího původu. To je ve velkém kontrastu s ostatními indoevropskými jazyky (přinejmenším s řečtinou, románskými a germánskými jazyky, které se podstatnými jmény začínajícími na tyto hlásky jen hemží). Přitom třeba české spojky na „a“ začínají. Moc by mě zajímalo, jestli to má nějaké vysvětlení.
Klíčové slovo: česká slova začínající na samohlásku
Odpověď: Nejprve je třeba konstatovat, že zde jde o problematiku značně složitou a k úplnému jejímu pochopení jsou zapotřebí hlubší znalosti vývoje jazyka, fonologie atp. Ani tak však nejen podle našeho názoru nelze plně zodpovědět hlavní podstatu problému, tj. proč v hluboké minulosti docházelo k daným jazykovým změnám, z jakého důvodu se některé změny vyskytly např. zrovna ve slovanských jazycích, ale v dalších indoevropských jazycích nikoli atp. Naproti tomu se ví poměrně přesně, jak se změny projevovaly a co je podporovalo. Dále se pokusíme alespoň o stručné a značně zjednodušené vysvětlení. Pokud máte zájem o detailnější informace, o vyložení některých nezbytných termínů apod., můžete využít např. Nový encyklopedický slovník češtiny (on-line: https://www.czechency.org/). Na eliminaci samohlásek na počátcích slov měl ve slovanských jazycích jistě vliv tzv. zákon otevřených slabik (viz https://www.czechency.org/slovnik/PRASLOVAN%C5%A0TINA). Celkově (ve všech jazycích světa) je zjevně nejčastější a nejpřirozenější struktura slabiky CV, tj. souhláska + samohláska. V souladu s tím se ve slovanských jazycích projevovala tendence mít mj. slabiky začínající na souhlásku a zároveň slabiky bez tzv. kody (tj. končící slabičným jádrem, nejčastěji tedy samohláskou, nikoli souhláskou), ideálně šlo tedy právě o strukturu typu CV. Z tohoto důvodu některé koncové souhlásky zanikaly a před počátečními souhláskami se uplatňovala tzv. proteze (tj. předsouvání hlásek, které známe i v současné mluvené češtině, např. „vokno“ místo spisovného „okno“). Díky protezi v domácí slovní zásobě prakticky nenajdeme výrazy začínající na samohlásky „a“, „e“ a „i“. Pro „o“ a „u“ to však neplatí, neboť se u nich (patrně z artikulačních důvodů) proteze v češtině neprosadila, respektive ve spisovném jazyce někdy prosadit nestihla. Dále je třeba dodat, že na samohlásky „o“ a „u“ (na rozdíl od „a“, „e“ a „i“) začínají některé české předpony, čímž se repertoár slov využitelných při slovním fotbale u těchto hlásek pochopitelně zvyšuje. Naopak však máme v češtině spojky/částice typu „a“, „i“, „ani“, „aby“, „asi“, „ano“ atp., v nichž se počáteční hláska „a“ či „i“ uchovala. Důvody jsou opět složitější, zjednodušeně lze říci, že tyto a některé další neplnovýznamové slovní druhy se obecně v jazycích chovají odlišně než prototypická podstatná jména, slovesa apod. a některým jazykovým změnám „odolávají“. Na okraj dotazu lze též dodat, že pokud tzv. ráz (https://www.czechency.org/slovnik/R%C3%81Z) považujeme za jeden z druhů proteze, pak v češtině de facto žádné slovo nezačíná díky tomuto „souhláskovému“ prvku rovnou na samohlásku.
Poslední užití: 27.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Teorie
Stav:
#10376
Užití:
1 1 0
Dotaz: Fonetická a fonologická teorie
Konkrétní dotaz: Podle mého názoru lze výskyt rázu v češtině označit za germanismus. Souhlasíte?
Klíčové slovo: ráz; germanismus
Odpověď: Domníváme se, že považovat zvukový jev zvaný ráz v češtině za germanismus (tak, jak je obvykle chápán) je přinejmenším sporné, a označovat jej takto nedoporučujeme. J. Chlumský sice v roce 1933 publikoval v časopise Naše řeč na s. 172 názor, že je to právě „němčina, z níž pravděpodobně ve většině případů pražská výslovnost tento zvuk má“, avšak toto tvrzení bylo později vyvráceno. Chlumský totiž zároveň v poznámce 20 tamtéž tvrdil: „Explosiva hlasivková je vlastně vetřelec, který vnikl do výslovnosti pražské za německé nadvlády dvojjazyčností obyvatelstva, zvláště vrstev studovaných, ale vetřelec už v Praze dobře zdomácnělý, s nímž se musí počítat. Mohl vniknout tím snadněji, že je to zvuk, který se ani jako zvuk necítí, nýbrž jen jako úsečný začátek (někdy také konec) samohláskový. Podobné vnikání cizího zvuku možno pozorovat i dnes při výslovnosti ch po předních samohláskách u Čechů, kteří měli německé vychování.“ Tomu v knize Uvedení do fonetiky češtiny na obecně fonetickém základě (1962) B. Hála na s. 360 oponuje: „Chlumský chtěl přičítat častější výskyt předrazu v Čechách německému vlivu, avšak ten nebyl na Moravě rovněž malý.“ (Terminologická poznámka: B. Hála se neúspěšně snažil prosadit pojem „předraz“ místo poněkud problematického termínu „ráz“.) K tomu ještě dodejme, že ráz se historicky vyskytuje zejména v severní části německého území, odkud je takovéto působení spíše nepravděpodobné, navíc Čechy (kde je ve srovnání s Moravou a Slezskem ráz v běžné mluvě častější) byly stejně jako Morava spíše pod vlivem rakouské němčiny, v níž se zjednodušeně řečeno ráz nevyskytuje (srov. např. Deutsches Aussprachewörterbuch, 2009).
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Chlumský, J. (1933). Poznámky k Weingartově Zvukové kultuře českého jazyka. Naše řeč, 17, s. 161–178. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2704

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10375
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Musí se ve slově samouk vyslovovat ráz? U nás na Moravě říkáme [samouk] vázaně stejně jako ve slovenštině.
Klíčové slovo: samouk
Odpověď: Uvnitř složených slov, mezi která výraz samouk patří, není sice ráz nutně vyžadován, jeho užití hodnotí výslovnostní příručky většinou pouze jako fakultativní, avšak s ohledem na pohodlí posluchače bývá ve spisovné mluvě doporučován. V souvislé řeči má totiž užívání rázů pozitivní důsledek pro posluchače, protože je vnímán jako zřetelnější oddělení samohlásky od předchozí slabiky. Díky rázu tak nemůže dojít ke splynutí dvou samohlásek [o] a [u] v jednu dvojhlásku [o͡u], tj. k vyslovení dvojslabičného [samo͡uk] namísto náležitého tříslabičného [samoʔuk], případně [samouk]. Máte pravdu, že z hlediska českého oblastního rozrůznění je u mluvčích z Čech ráz častější než u Moravanů a Slezanů a že (zatímco česká výslovnostní pravidla výskyt rázu podporují) ve spisovné slovenštině je preferována naopak tzv. vázaná výslovnost bez rázů.
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=902; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=913

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10372
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neutrální jako [neʔutrálňí] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo: neutrální
Odpověď: Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Jde pravděpodobně o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Mezi nimi sice prochází hranice slabiky, avšak nemá se zde podle ortoepické kodifikace vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě. Slovo neutrální vychází z původního latinského neuter, které vzniklo z komponentů ne- a uter. První z nich sice vývojově souvisí s dnešní českou předponou ne-, avšak není tu náležité uplatňovat stejná výslovnostní pravidla. Např. v domácím přídavném jméně neurvalý se podle obecných ortoepických zásad ráz mezi [e] a [u], kudy prochází výrazný morfematický šev, může vyslovit a často se tak opravdu děje, aniž by to posluchači považovali za jakkoli nepatřičné. Naopak v přejatém přídavném jméně neutrální mezi [e] a [u] z hlediska češtiny žádný morfematický šev již není, proto zde bude zřejmě většina posluchačů výskyt rázu považovat za nepatřičný.
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#10371
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Z jakého důvodu někteří mluvčí v televizi vyslovují výraz neurologie jako [neʔurologije] (tj. s tzv. rázem)?
Klíčové slovo: neurologie
Odpověď: Pokud se uvedená výslovnost u někoho opravdu systematicky vyskytuje a nejde jen o náhodný přeřek, lze přesné důvody pouze odhadovat. Je možné uvažovat např. o mylném přesvědčení, že se zde jedná o předponu ne- (podobně jako např. v přídavném jméně neurvalý, v němž je opravdu po předponě ne- morfematický šev a ráz se zde podle obecných ortoepických pravidel může vyslovit). Slovo neurologie však žádnou předponu neobsahuje, jsou zde komponenty neuro- a -logie vycházející z řečtiny. Dále může jít o hyperkorektní realizaci dvojslabičného spojení samohlásek [e] a [u]. Přejímky typu neurologie se totiž vyznačují tím, že spojení -eu- někteří mluvčí vnímají jako dvojhlásku (výraz neurologie je pak celkově pětislabičný), jiní pak jako dvojslabičné spojení dvou samohlásek (výraz neurologie je pak celkově šestislabičný). Obojí pojetí je z hlediska ortoepie náležité, avšak ani u druhé uvedené možnosti, kdy mezi [e] a [u] prochází hranice slabiky, se nemá vyskytovat ráz, je třeba je vyslovit spojitě.
Poslední užití: 23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4331
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost slova medaile? Je v něm obsažena hláska [j], nebo by se mělo vyslovovat [medaʔile] v souladu s písmem?
Klíčové slovo: medaile
Odpověď: V souladu s veškerými slovníky a ortoepickou kodifikací doporučujeme výslovnost [medajle], která je podle našeho názoru zcela vžitá. Podobu [medaʔile] s tzv. rázem (předělem) mezi samohláskami uprostřed lze označit za hyperkorektní a neuzuální.
Zvažované varianty:
[medaʔile] [medajle]
Poslední užití: 2.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4226
Užití:
2 3 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká je v češtině správná výslovnost slova zoologický?
Klíčové slovo: zoologický
Odpověď: Podle ortoepické kodifikace by se slovo zoologický mělo vyslovovat jako [zoologickí], tj. se dvěma „o“, nikoli pouze s jedním krátkým nebo dlouhým, avšak tato dvě „o“ by měla být realizována spojitě, tedy bez tzv. rázu (předělu).
Zvažované varianty:
[zoologickí] [zologickí] [zoʔologickí] [zólogickí]
Poslední užití: 19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#4070
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jak se má správně v češtině vyslovit a foneticky přepsat první část spojení Curieova teplota? Je správná realizace [kirijova] se souhláskou „j“, nebo zde „j“ být nemá a správně je jen [kiriʔova]?
Klíčové slovo: Curieova teplota
Odpověď: V souladu s ortoepickou kodifikací lze konstatovat, že u přejímek se samohláskové spojení -io- vyslovuje většinou s vloženou souhláskou [j] (ta zde však může mít různé artikulační i akustické vlastnosti), doporučujeme tedy výslovnost [kirijova]. Máme zkušenost, že pokud se ve fonetickém přepisu vyskytne pouze podoba [kiriova] bez explicitního uvedení „j“, mají pak někteří mluvčí tendenci realizovat právě uvedenou hyperkorektní výslovnost [kiriʔova] s tzv. rázem, který zde však vůbec není namístě.
Zvažované varianty:
[kirijova] [kiriʔova]
Poslední užití: 13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?